Jakmile jsem se objevil v Mournholdu dýchl na mě duch Battlespiru a později v dwemerských ruinách i duch druhého spinoffu Redguardu. Tribunal se skutečně nese v komornějším duchu oproti hlavním dílům série, a zdá se, že mě osobně to sedí trochu více. Možná je to dáno i tím, že hlavní příběhovou linii v podstatě nelze rozmělnit spoustou vedlejších úkolů jako v původní hře, i když zde stále jsou a některé poměrně zábavné a originální ve srovnání s "přines, zabij, doruč" úkoly v Morrowindu. Mě se navíc náhodou podařilo prostřídat úkoly dvou hlavních aktérů krále Helsetha a živoucí bohyně Almalexie, do takové kombinace, že se mé sympatie neustále přelévaly z jedné strany na druhou, až jsem se dostal do stavu, že jsem vůbec netušil, komu mám vlastně věřit. Závěr byl pak už trochu lineárnější a předvídatelnější, ale to nic nemění na tom, že mi příběh přišel sympatický.

Mournhold rozhodně nepůsobí jako nějaké velkoměsto, jenže tak nepůsobilo žádné město na ostrově Vvardenfell, takže těžko čekat od datadisku nějakou revoluci. Navíc je potřeba si uvědomit, že Mournhold je chrámové město uvnitř největšího a nejstaršího města Morrowindu Almalexie, takže je potřeba ho brát jako takový uzavřený Vatikán uvnitř Říma a potom má pro mě celkem přijatelnou velikost. Jediné co mi tam nesedí je ten královský palác, který jako palác skutečně nevypadá a navíc bych ho čekal asi mimo uzavřené chrámové město, zvlášť když se Helseth s Almalexií nemůžou vystát.

Z hlediska hratelnosti se tu objevuje pár vychytávek, jako najmutí společníka, o kterého jsem ale po čase přišel, neboť jsem se nikdy nenaučil kouzlo "Heal Other", které jsem v původní hře považoval za zbytečné, a to že jsem ho nadopoval léčivými lektvary a Ebenovým brněním očividně nestačilo. Zajímavější mi přišly zvířátka ověšené taškami, protože jsem sysel a táhnu sebou hromadu kravin. Bohužel se zvířátka nedají teleportovat zpátky do Vvardenfellu, kde bych je využil mnohem více. Naopak v Mournholdu jsem je nakonec nechal stát na návsi, protože jak v interiérech tak dungeonech se občas stalo, že se krysa i s nákladem někde zasekla aniž jsem si toho všiml, a pak jsem jí urputně půl hodiny hledal. Zasekávání jsem si užil i se svojí vlastní postavou, protože zvláště v paláci se mi ještě častěji než v původní hře stávalo, že mi stráže zablokovaly cestu a já se přes ně nemohl dostat dál. Nakonec jsem se neubránil a nahazoval konzoli a magickým cheatem "ra" odesílal NPCéčka do jejich výchozích pozic, čemuž jsem se v Morrowindu kupodivu vyhnul.

Inu tak malý, jak na první pohled Tribunal vypadá, skutečně není, mě osobně sedl nepatrně více než Morrowind, takže i po dohrání hlavního příběhu jsem koketoval s nápadem, že ještě nebudu odcházet, ale pokusím se naplnit sbírky místního muzea. Ano v Mournholdu najdete i muzeum, a co že za exponáty se v něm nachází? No to už se běžte podívat sami...