Komentáře

Hra je často popisována jako mix Diabla, Legend of Zelda v grafickém hávu/stylizaci Final Fantasy, což je vlastně docela trefné.

Ve výsledku je to ale pořád hlavně ta Legend of Zelda/YS série, z Diabla 1 si to pak bere převážně vývoj postavy a učení kouzel z knih (i podle levelu knihy si pak kouzla zesilujete), výchozí městečko s možností nákupu vybavení a town portal zařízení.

Jinak je to však RPG hodně „lite“ (i oproti zmíněnému Diablu). Největší výtku mám asi k rozvoji postavy, který tu probíhá klasicky jako v Diablu rozdělením nikoliv tedy pěti ale šesti bodíků do základních statistik (síla, odolnost, obratnost...), což se provádí v chrámu u kněžky, nikoliv přímo. Problém je, že hráč je až příliš limitován vybavením, které chce používat, protože třebas i pro možnost použít full plate zbroj, potřebuje mít postava inteligenci třebas na 20 bodech... to je přeci logické, blbec by nevěděl, jak si jí obléci. V závěru to dopadá tak, že si nevyvíjíte postavu, jak chcete vy, ale jak to vyžaduje vybavení. Vlastně jedinkrát za hru jsem si nerozdělil bodíky podle sebe, vždy jsem se nejdříve podíval, co vyžaduje tenhle štít/sekera/brnění a podle toho si je rozdělil, což je asi trochu špatně.

Jedinou volnost tak hráči dávají v rámci použití kouzel či bojových skillů a třebaže díky nutnosti investovat body do všech statistik vám hra vlastně vnucuje určitou multifunkční postavu, používání kouzel po vás nevyžaduje, pokud chcete hrát za bijce a naopak. Osobně jsem kouzla použil pouze v jednom boss fightu, anžto jsem mu nemohl ubrat životy fyzickým zraněním (možná odolnost na určitý živel, kterým jsem útočil, čert ví, neřešil jsem to a usmažil ho firebally a blesky :)).

Zde je však další zádrhel, hra hráči nabízí 4 sloty pro kouzla a skilly, problém je, že i pro ty pasivní (jinak prostě pasivní skill nefunguje), takže si je brzy zaplácáte užitečnými pasivy a nemáte pak místo na ty ostatní. Osobně mi to nepřijde jako špatný nápad, ale asi bych nechal 4 sloty pro aktivní skilly a třebas další 4 čistě pro pasivní, ty 4 pro všechno je prostě hrozně málo.

Skilly se učíte z nesených zbraní a jakmile dosáhnete 100% skillu, naučíte se schopnost natrvalo (jinak ji máte k dispozici pouze, pokud danou zbraň právě používáte), nápad je to fajn, ale skilly se učí hrozně rychle (navíc třebas i sekáním trávy a rostlinek :)) a musíte kvůli tomu střídat zbraně jak na běžícím páse, což v posledku působilo tak nějak podivně.

Ono vůbec s vybavením zde mám problém, jsem rád, že oproti YS sérii je možnost si zde vybavení nakoupit, ale... vybavení se liší zpravidla pouze minimálně, jedna zbraň dává DMG 120, další 130, další 140... takže tu střídáte vybavení v podstatě každou chvíli s minimálními rozdíly (no u štítů a zbrojí je dopad na postavu trochu více znát) a prostě  brzy úplně opadne ta radost, kdy si dlouho šetříte na nějaké vybavení, pak jdete celí natěšení ke kováři se svými těžce našetřenými zlaťáčky a konečně si po dlouhé době koupíte onu nablýskanou neproniknutelnou zbroj, se kterou jste rázem na nějakou delší dobu velcí borci... ne tady prostě střídáte vybavení jak fusekle až to nakonec ani nevnímáte.

Postavu ještě můžete vybavit guardianem, který mu zesiluje nějakou schopnost (vyšší počet hp, rychlejší získávání experience, odolnost na jedy etc.), paradoxně nejpoužitelnější (krom toho na získávání experience) mi přišel hned ten, kterého získáte jako prvního (vyšší hp), zbytek má ty bonusy jaksi takové nijaké.

Také nemůžu říct, že by mi ke stylu hry úplně sedlo ovládání klávesnice+myš, ta hra je vyloženě dělaná čistě pro klávesnici (jako každá jiná Zelda like hra a stejně jako YS), nicméně k mému překvapení se to nakonec neovládalo zase až tak nejhůře, byť klávesnice by byla jistě přesnější.

 

Nejspíše za to může N-Gage původ, ale technický styl hry je takový hodně jednoduchý, bez větší „umělecké“ hodnoty, prázdné šedavé krychlové místnosti, celé to působí takovým jednotvárnějším, nudnějším, strohým dojmem, třebas i ve srovnání s některými díly YS (jejichž stylizace se mi naopak líbí moc). Ale filmečky jsou tu moc pěkné.

Příběh je taková klasická japonská slátanina, nějakou dobu táhne, pak už začnete obracet oči v sloup (a čtení těch dlouhých kamenných destiček mě později už taky vůbec nebavilo), navíc příliš nechápu ty Japonské přehnaně emotivní scény (viz. závěr hry), které na mě působí všelijak, jen asi ne tím způsobem, kterým měli autoři v plánu (ale pořád to nebylo tak patetické jako třebas Final Fantasy 8 :)).

 

Vše ostatní a dobré vesměs přejímá z YS série/Zeldy, tj.  získávání klíčových itemů a jejich schopností (plavání pod vodou, delší skoky atd.), čímž si postupně odkrýváte do té doby nepřístupné lokace (tenhle „metroidvania /zelda„ styl mám celkem rád), dostatek secretů, nějaké ty  puzzle pro oživení hratelnosti (vesměs se jedná o sokoban přesouvání bedniček) a skvělé boss fighty (byť ten finální byl překvapivě děsná lemra, celou hru si šetřím oživovací lektvary, protože vím, že finální fighty v JRPG a Nihon Falcom RPG jsou dost vo hubu a on to takovýhle zmetek, jakkoliv vypadal jako drsňák).

Ale jako byla to docela zábava, nebyl jsem z toho úplně na větvi, ale ušlo, možná kdybych předtím nehrál (imo) lepší YS Origin, The Oath in Felghana a The Ark of Napishtim, nejspíše by mě Xanadu Next zaujalo mnohem více.