Wold of Goo vychází ze studentského projektu Tower of Goo (Unlimited) pro stránky Experimental Gameplay. Základní princip zůstal nepozměněn, byl ale rozšířen o mnoho originálních nápadů do jednoho velkého celku.
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Přičemž každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Přičemž každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
World of Goo vychází ze studentského projektu Tower of Goo (Unlimited) pro stránky Experimental Gameplay. Základní princip zůstal nepozměněn, byl ale rozšířen o mnoho originálních nápadů do jednoho velkého celku.
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Přičemž každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Přičemž každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
World of Goo vychází ze studentského projektu Tower of Goo (Unlimited) pro projekt Experimental Gameplay, za kterým stojí právě lidé z 2D Boye. Základní princip zůstal nepozměněn, byl ale rozšířen o mnoho originálních nápadů do jednoho velkého celku.
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
World of Goo vychází ze studentského projektu Tower of Goo (Unlimited) pro projekt Experimental Gameplay, za kterým stojí právě lidé z 2D Boye. Základní princip zůstal nepozměněn, byl ale rozšířen o mnoho originálních nápadů do jednoho velkého celku.
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
World of Goo vychází ze studentského projektu Tower of Goo (Unlimited) pro projekt Experimental Gameplay, za kterým stojí právě lidé z 2D Boye. Základní princip zůstal nepozměněn, byl ale rozšířen o mnoho originálních nápadů do jednoho velkého celku.
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
World of Goo vychází ze studentského projektu Tower of Goo (Unlimited) pro projekt Experimental Gameplay, za kterým stojí právě lidé z 2D Boye. Základní princip zůstal nepozměněn, byl ale rozšířen o mnoho originálních nápadů do jednoho velkého celku.
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
World of Goo vychází ze studentského projektu Tower of Goo (Unlimited) pro projekt Experimental Gameplay, za kterým stojí právě lidé z 2D Boye. Základní princip zůstal nepozměněn, byl ale rozšířen o mnoho originálních nápadů do jednoho velkého celku.
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
World of Goo vychází ze studentského projektu Tower of Goo (Unlimited) pro projekt Experimental Gameplay, za kterým stojí právě lidé z 2D Boye. Základní princip zůstal nepozměněn, byl ale rozšířen o mnoho originálních nápadů do jednoho velkého celku.
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
World of Goo vychází ze studentského projektu Tower of Goo (Unlimited) pro projekt Experimental Gameplay, za kterým stojí právě lidé z 2D Boye. Základní princip zůstal nepozměněn, byl ale rozšířen o mnoho originálních nápadů do jednoho velkého celku.
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
World of Goo vychází ze studentského projektu Tower of Goo (Unlimited) pro projekt Experimental Gameplay, za kterým stojí právě lidé z 2D Boye. Základní princip zůstal nepozměněn, byl ale rozšířen o mnoho originálních nápadů do jednoho velkého celku.
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
V roce 2024 vyšlo pokračování World of Goo 2.
Základem je vybudovat si cestu k cíli pomocí "míčků", které se kolem náhodně potulují. Cíl je zde reprezentován vyústěním trubky, která všechny Goo kuličky ve své blízkosti nasaje. Přitom každá úroveň přichází s novými nápady a způsob, jakým se lze dostat k cíli, je pokaždé trochu jiný. Jednou se staví věž, jindy most (s odkazem a vzdáním holdu hře Bridge Builder v misi "Ode to the Bridge Builder") nebo třeba provizorní balón. Nápadů je spousta a občas se zdá, že kreativita autorů nezná žádné meze. Každý level má navíc takzvané OCD kritérium (Obsessive Completion Distinction criteria = posedlost dokonalým dokončením), k jehož splnění je potřeba například dokončit úroveň s minimem tahů, v určitém časovém limitu nebo se stanoveným počtem "spláchnutých" Goo kuliček.
Graficky je hra pojata velmi originálně ve 2D enginu (vzhledově připomíná třeba LocoRoco na PSP) a hudební doprovod jemně dokresluje atmosféru hry a do jeho rytmu se také "pohupují" některé herní objekty. Například hudební doprovod v úrovni s větrným mlýnem je až dechberoucí.
Příběh se nese v duchu podobných logických hříček (stejně jako již zmiňované LocoRoco) a je velmi prostý, vyprávěný vždy jen několika větami (před a po misi či pomocí tabulí přímo ve hře).
V roce 2024 vyšlo pokračování World of Goo 2.