WaxWorks

Stěžejním důvodem, proč jsem Waxworks nedal vyšší hodnocení, je přes obrovskou nápaditost neskutečná kvalitativní nevyváženost celé hry. Ta je rozdělená na čtyři období, procházet se dají v libovolném pořadí, po dohrání každého z nich klesnou zkušenosti a level postavy na nulu a vyprázdní se inventář, což samo o sobě nepovažuji nutně za zápor. Další nápad, který mě zaujal, je přidělování zkušeností mimo jiné za první vstup na dané políčko mapy nebo komunikace s majitelem Waxworks skrz křišťálovou kouli kvůli radám ohledně postupu v úrovni.

Egypt) Geniální, silně připomínající neskutečně nápaditý Ravenloft: Stone Prophet. Kdyby takto vypadala (a hrála se) celá hra, jdu klidně na 90%, protože samotná egyptská úroveň si takové hodnocení jednoznačně zaslouží. Celý vnitřek pyramidy tvoří šestipatrový dungeon. Boje jsou obtížné tak akorát, po získání silnějších zbraní není problém svěsit nepřátele na dvě rány. To osobně vítám, protože boje v Elvirách a Waxworks byly vždy z větší části otázkou štěstí, vybavení nehrálo až tak velkou roli, o nějaké strategii nemluvě. V této úrovni se také nepřátelé nerespawnují, je možné se jednoduše vrátit z vrcholku pyramidy až do spodního patra v případě, že člověk zapomene na nějaký důležitý předmět. Úroveň také obsahuje mraky různých pastí (valící se kameny, padající strop a jiné) a další klasické egyptské propriety (aligátor, kobry). Na rozdíl od ostatních úrovní téměř neobsahuje dialogy s NPC.

Doly) Stále celkem slušné, výborná atmosféra. Širší využití NPC (v Egyptě byla celá jedna taková postava a to ještě na konci). Grafické zpracování odkazuje na hororové klasiky, ovšem hratelnost už začíná pokulhávat. Dřevěný hranol lze použít na různých místech, ovšem pouze na jednom použití dává smysl a zjistíte to samozřejmě až zpětně (případně z návodu). Vrták do vrtačky, nutně potřebný k dohrání hry, hledáte i s návodem několik minut, neboť se nachází na téměř černé zdi v díře velké cca dva pixely. Dojdou-li vám speciální zbraně (chemikálie atd.), tak zapomeňte na to, že více než jednoho nepřítele ubijete čímkoli jiným. Hra vás samozřejmě do takto nesmyslného boje ke konci úrovně natlačí a přes téměř plné zdraví jsem boj opakoval asi desetkrát, protože se slabými zbraněmi opravdu hodně záleží na štěstí. 75%

Jack Rozparovač) Předzvěst věcí příštích. Ačkoli se jedná o nápadité historické zasazení, tak hratelnost začíná dostávat pořádně na frak. Po celém Londýně Vás neustále za zvuku píšťalky honí bobíci a lynčující dav, potkáte-li se s nimi na stejném políčku, následuje bez pardonu Game Over. Jsou sice poměrně pomalí, ale i s návodem projdete tuto jedinou úroveň opravdu mnohokrát tam a zpátky, pocity naštvání a frustrace zaručeny. Nemluvě například o tom, že při nutném zamaskování se funguje bez jakékoli logiky pouze jediná kombinace oblečení (z nějakých patnácti až dvaceti možných) 45%.

Hřbitov) Designérská a zejména herní agónie. Neustálé boje s respawnujícími se zombies v naprosto totálně nepřehledném hřbitově, kde libovolné místo vypadá jako kterékoli jiné a kde se nejen kvůli tomu velmi těžko odhaduje, kudy je možné projít a kudy ne. Designéry pochopitelně nenapadlo nic lepšího, než přinutit hráče projít hřbitov 2x tam a zpátky, nehrát s návodem, tak to balím. 30%