Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • WPhone 70
Než se vrhnu na samotnou hru, stojí za zmínku, že jsem se k Silent Age dostal jen a pouze díky Herní výzvě 2020, která zahrnuje kategorii hraní na mobilním zařízení. Mobil pro mě už nějakou dobu není herní platforma a jsem si skoro jistý, že nikdy nebude. I na tuto herní výzvu jsem se k Silent Age dostal přes odkaz po zagooglení "Best story driven mobile games". Podařilo se Silent Age toto zadání splnit?

Začneme zpracováním a technickou stránkou hry. Jednoduchý simplistický vizuál hře sedí. A to stejné se dá říct o soundtracku a zvuku obecně. Jen u zvuku bych si dokázal představit trochu víc, ne kvalitativně, ale kvantitativně. Je však možné, že mobilní verze se co do množství stop a podkladů liší od té desktopové (i když k tomu dnes asi není u hry tohoto typu důvod). Každopádně dabing, hudba i zvuky prostředí podobně jako vizuál podtrhují atmosféru celé hry.

Pojďme na dvě hlavní věci, které musí každá adventura zvládnou na výbornou. Příběh (a vše s ním spojené) a samotné puzzly a hádánky. Příběh je... oukej. Hned na začátku hry se dozvíte, že se bude cestovat v čase a mechanika tohoto cestování není vůbec špatná a ve hře je použita velmi dobře. Každý příběh založený na cestování v čase sebou samozřejmě nese spoustu problémů a dřív nebo později se dočkáme několika klasických "timetravel" klišé. Klišé pro mě problém nejsou, prázdnota postav už ano. Ano, chápu, hlavní protagonista měl být spíše nezajímavý "everyday" chlapík, ale ani ostatní postavy nejsou příliš zajímavé. Hra občas stojí nohama až příliš pevně na zemi, tedy minimálně na můj vkus. Nechci říkat, že každý protagonista musí být George Stobbart nebo Guybrush, ale trochu života v postavách by mi nevadilo.

Poslední zastávku udělám u puzzlů a hádanek. Z tohoto pohledu je pro mě hra spíše interaktivní vizuální příběh. 90 % všech hádanek projdete velice snadno a i když se možná párkrát za hru zaseknete, nikdy to nebude na příliš dlouho. Není to o tom, že by puzzly byly hloupě navržené, spíše hře chybí možnosti. Důvod, proč jsou některé adventury složité, pramení z toho, že máte několik přístupných obrazovek, máte v inventáří spoustu předmětů, několik lidí, se kterými můžete naráz mluvit a vy musíte tohle všechno spojit a dostat se k výsledku. Ne tak v Silent Age. Během první hodiny hraní jsme měl snad nejvíc 4 předměnty v inventáři zaráz, měl k dispozici maximálně dvě postavy k rozmluvě zaráz a maximální počet obrazovek bych spočítal na prstech na rukou. Hra není jendoduchá, protože by byla jednoduchá... je jednoduchá, protože není tolik možností, co dělat. A nepomůže tomu ani cestování v čase, které vlastně zdvojnásobí počet lokací.

Na závěr bych ještě rád podotkl, že na mobilu je hra rozdělana na "free to play" ochutnávku a druhou kapitolu za doplatek 150 CZK. Silent Age není špatný, ale není pro mě ani ničím úchvatný. Vizuál i audio stránka je zajímavá, nikoli však dechberoucí zážitek, na který budu dlouho vzpomínat (jako například v Journey). Puzzly jsou spíše jednoduššího charakteru a příběh je průměrný hlavně díky nezajímavým postavám. Zní to hrozně kriticky, ale pokud potřebujete zabít čas při cestě vlakem, Silent Age není vůbec špatný a já peněz ani času nelituji. Ve světě adventur se ale najdou mnohem lepší (i horší) kousky.

Pro: Vizuál a hudba

Proti: Slabší příběh a postavy

+17
  • PC 65
Cestování v čase je moje oblíbená tematika asi stejně jako strašidelné domy v lunaparcích. Ta idea je super, ale je to udělané vždycky tak debilně. Je potřeba přimhuřovat oči nad prostou selskou logikou časových paradoxů, tak i nad faktem, že prostě nelze cestovat časem a zároveň naprosto precizně necestovat prostorem (z důvodu toho, pokud nechcete skončit někde v prázdnotě vesmíru v lepším případě nebo třeba uprostřed hvězdy v tom horším).

Takže vlastně tahle tematika ani nějak uspokojivě vytvořit nejde a The Silent Age do té kategorie patří taky (přesto velmi pobavila zmínka o vytvoření paralelního světa při každém stisknutí cestovatelského tlačítka, od uklízeče bych takovou úvahu nečekal). Ono cestování časem je využito zejména k herní mechanice, která se už párkrát objevila. Prostě můžete přepínat dva odlišné světy, a každý z nich vám nabízí různé možnosti, co tam dělat (poměrně nedávno jsem to samé viděl v úplně jiném žánru, a sice stařičké pecce Legacy of Kain: Soul Reaver ). A z hlediska hratelnosti už je celkem fuk, jestli přepínáte mezi dvěma časovými rovinami nebo světem fantasy a skutečností nebo mezi světem mrtvých a živých atd. Každopádně ty roviny časové jsou pro mě nejzajímavější. Vždycky jsem se těšil, jak ta lokace bude vypadat v budoucnu či naopak.

Celé je to ale taková jednohubka, kterou jsem dohrál na jeden zátah. Bál jsem se nekompletního dabingu, ale dává smysl, že jsou nadabovány jen rozhovory a myšlenky a popisy ne. To spíš v těch ostatních adventurách je divné, jak furt o všem mektají nahlas.

Příběh je poutavý, i když je to samozřejmě trošku kravina. Moc se mi ale líbil závěr, který to trochu povyšuje na jistou uměleckou výpověď o současnosti i o mrzkosti obyčejné lidské existence, a stačilo k tomu pár obrázků. Obtížnost je poměrně snadná, což mi ale nevadí. Zaseknul jsem se dvakrát a byla to jen moje blbost.

Člověk si asi po letech vzpomene především na audiovizuální zpracování. U těchhle indie her člověk nikdy neví, do jaké míry je to znouzectnost, ale je to fajn retro. Podobně jako třeba Gemini Rue. Z obou her na mě šel podobný bezútěšný pocit ze záhadného, trochu nepřátelského světa, v pěkném sci-fi kabátku. Ale Gemini Rue je lepší.
+15
  • PC 80
Chtěl jsem si zahrát nějakou kratší hru a zároveň jsem chtěl něco s cestováním v čase, když jsem si pak brouzdal po internetu a našel tenhle kousek, tak jsem se chtěl podívat, kolik stojí na steamu a jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že už hru pár let vlastním :D No, tím bylo samozřejmě všechno jednoduší a já se mohl hned pustit do díla.

Hned od začátku se mi zalíbila pěkná stylizace prostředí, a jednoduché ztvárnění postav. Začátek je pouze seznamovací, ale už po pár minutách se spustí děj a začne se cestovat v čase ostošest (tolikrát to nedokázal ani Marty McFly ve všech filmech dohromady :). Právě onen časový přesun je alfou a omegou gameplaye. To, co je v hrdinově přítomnosti nedostupné, zamčené, hlídané... je v budoucnosti zarostlé, zničené, ale přístupné a taky naopak :) Člověk tak přijde do lokace, rozhlédne se a když nemůže dál, nebo neví, co má dělat, skočí do jiné doby a skoro hned už je řešení na světě.

Příběh je tedy trochu klišé, ale určitě neurazí. Nádech studené války a konce světa tomu dává správnou šťávu. Když se to občas proloží vtípky hlavního hrdiny, vychází z toho pěkný zážitek na pár večerů (sám jsem si to dávkoval asi tak po dvou cca 20 minutových kapitolkách a bylo to dostačující).

Silent Age samozřejmě není žádný herní megahit, ale určitě stojí za zahrání, má všechno, co má hra mít. Dovedu si představit, že na mobilech, na které byla hra vyrobena, to musel být jeden z velkých trháků, ale ani na PC to není vůbec špatné. Někdy si zahraji i druhý díl, který je však bohužel x bohudík? pouze na mobily ;)

Pro: svižné tempo, minimum zákysů, stylizace, cestování v čase

Proti: relativně krátké, občas klišé

+16
  • PC 80
Joe je dobrák. Ne zrovna nejostřejší tužka v penále, řeklo by se, o to sympatičtější mi byl pokaždé, když s bezelstností sobě vlastní jednal s lidmi a komentoval věci kolem sebe. Třeba jako když popisuje variaci na notorický Reutersvärdův trojúhelník: „It’s a triangle… made of cubes… going in circles.“

The Silent Age je point’n’click adventura ze staré školy opředená dystopickou zápletkou o cestování v čase. Právě zařízení, které vám umožňuje přehoupnout se z přítomnosti do budoucnosti a zase zpět, zpestřuje řešení jinak celkem přímočarých hádanek.

Zaujme vytříbenými dialogy, neotřelým smyslem pro humor, který vyplývá, jak ze situací, tak ze svérázného charakteru protagonisty, a výtečným soundtrackem.

Jsem moc rád, že se dánským House on Fire podařilo dostat tuhle hru i na počítače. Vřele doporučuji všem korporátním zaměstnancům.
+16
  • PC 85
The Silent Age mě už lákalo delší dobu. Líbila se mi jednoduchá grafika a slíbený příběh mě zaujal. Cestování v čase, jak ve hrách, knihách a filmech mám ráda hlavně z toho důvodu, že dříve nebo později se vždy dostaví nějaký ten mindfuck. No nezklamalo mě to. Hra splnila mé očekávání do puntíku.

Klasická adventura, kde každý předmět k něčemu je. Ve hře nejsou žádné slepé uličky nebo způsob, jak hru zkazit. Průběh hry zpestřovalo právě cestování v čase, které je pro postup dost potřeba. Opravdu se mi líbilo, jak se jednotlivé místnosti změnili v trosky a zase zpátky do původní podoby se stisknutím jediného tlačítka. Většina hry je bezproblémová až na pár míst, kde jsem se zasekla a nevěděla jak dál (např. jablko).

Co hru vyšvihlo mezi opravdu kvalitní zážitky byl soundtrack, který bych označila za zneklidňující. Po celou dobu hraní jsem měla pocit klaustrofobie, která byla způsobena právě hudbou nebo třeba tikáním hodin na zdi. Na úvodní obrazovce hry je doporučení hrát se sluchátky, velmi rychle člověk pochopí proč. Všechny zvukové vjemy vtáhnou do děje a pocit, že na vás záleží osud celého světa se stává jaksi skutečným. Co dovedlo zvukovou stránku hry k dokonalosti byl dabing, který se dle mého opravdu povedl.

Co se postav týče, tak těch tu moc není. Joe je obyčejný chlapík, který se připlete do něčeho velmi neobyčejného. Sympaťák, co se snaží vypořádat s porcí, kterou mu život právě nandal na talíř. Všechny ostatní postavy se k němu více nebo méně chovají s povýšeností, protože proč by se měli chovat slušně k někomu, kdo je jenom údržbář, že jo. I když zrovna tenhle údržbář se jim snaží zachránit krk.

Pro: grafika, soundtrack, příběh, cestování časem, mindfuck na konci

Proti: celkem krátká herní doba

+18
  • PC 75
Opravdu jsem se bavil. Nápad a zpracování cestování v čase se autorům povedl. Grafická stylizace mi nejdřív připadala trochu amatérská a odfláklá, rychle jsem si na ni ale zvyknul a zpětně ji hodnotím jako zdařilou. Hře prospívá nižší obtížnost, takže příběh ubíhá plynule bez nepříjemných záseků.

Hra je do značné míry one man show hlavního hrdiny, vzhledem k zápletce zde další postavy hrají v podstatě příležitostnou kulisu a důraz je kladen na atmosféru hrozby zdevastovaného světa. Dohrání je otázkou několika hodin, rozhodně bych snesl delší nášup, na druhou stranu k příběhu je herní doba adekvátní, zážitek je tak intenzivnější a bez pocitu, že vývojáři místy sáhli k výplňkové vatě.


+18
  • PC 70
Hľadáte kvalitnú sci-fi adventúru s cestovaním v čase? Mohli by ste byť na správnej adrese! Ja som ju v The Silent Age našiel.

Hra v prvom momente zaujme svojím grafickým spracovaním, ktoré má svoj štýl a rozhodne sa na hru dobre pozerá. Takmer každá obrazovka má dve verzie, vďaka vlastnenému prístroju sa dá cestovať z prítomnosti do budúcnosti a tak sa podľa toho mení aj okolie. Zmeny prostredia nie sú len kozmetické a cestovanie je dôležité pre riešenie prekážok. Prostredie z budúcnosti vypadá inak a obsahuje aj iné predmety ako to isté prostredie z prítomnosti a naopak.

Čo ma sklamalo sú nevýrazné postavy, ktoré hlavný hrdina na svojom dobrodružstve stretne. Ja som po dohraní na všetky zabudol. Zamrzí aj trochu nezaujímavá prostredná časť hry.

Inak som však bol s hrou spokojný a odporúčam ju tým, čo hľadajú zaujímavé herné príbehy v príjemnom grafickom kabáte. Poteší aj rýchla chôdza hlavného hrdinu.

Pro: Príjemná grafika, kvalitný príbeh, cestovanie v čase a hádanky na tom založené, rýchly pohyb hlavnej postavy

Proti: Nevýrazné vedľajšie postavy, v prostriedku hry to trochu viazne, do 4 hodín je s hrou hotovo

+16