The Legend of Heroes: Trails of Cold Steel IV

Herní výzva 2025 - Kategorie 2 -  Tenkrát na Západě - Normál

Kdyby tato hra nebyla součástí výzvy, tento komentář bych asi vůbec nepsal. Nejenže jde o poměrně niche JRPG, ale navíc je to zakončení jednoho velkého eposu. Tudíž to stejně přečtou maximálně dva lidé. I přesto této možnosti rád využiju. Místo popisování mechanik, které se napříč díly stejně příliš nemění, se raději vypíšu z dojmů a emocí, které se ve mně po dohrání nahromadily ve skoro dusivém množství (komentář píšu dvacet minut po dokončení hry). 

 S tímto dílem, respektive s celou tetralogií Trails of Cold Steel ze světa Legend of Heroes, mě pojí velmi silné citové pouto. Byla to nejen jedna z mých prvních velkých JRPG, ale také hra, díky níž jsem se spřátelil s @Charllize: . Pravidelně jsme spolu před Prestem během cigaretových pauz rozebírali různé zvraty nebo to, proč musí první či druhý díl rozehrát už popáté, protože si nic nepamatuje. Tato série, přes svou naivitu, podle mě nabízí jeden z nejdetailněji a nejlépe zpracovaných fantasy světů, jaký jsem kdy v RPG či JRPG zažil – od propracované politiky až po komplexní vztahy prolínající se napříč všemi díly. K tomu se váže množství skvěle napsaných a nezapomenutelných postav i scén, díky čemuž celá hra působí jako vřelé objetí plné emocí a porozumění. Nakonec jsem pochopil, že právě naivita a „mirko dušínovství“ postav jsou hlavní devízou této série. 

I přes růžové brýle hlavních hrdinů je poselství série silné a reflektuje reálné problémy. Skutečnost, že každý záporák v sérii je často ve své podstatě dobrý člověk, kterého ke zlu dovedly slabosti či okolnosti jeho života, může působit naivně. Jenže v reálném světě jsou to právě tyto faktory, které často formují lidské jednání. Hra se snaží ukázat, že pokud se uzavřete před přáteli a okolím, a budete své problémy a nenávist dusit, snadno se můžete stát tím, kým být nechcete. Těchto témat je zde mnoho, ale zásadní poselství série spočívá v naději a dobrotě v lidech – což jsou hodnoty v dnešní době o to potřebnější. Přesto uznávám, že permanentní úmrtí by příběhu občas prospěla. Celkově sérii vnímám jako příjemně útulné (cozy) JRPG. 

Teď už ale ke čtvrtému dílu, který jsem dlouho odkládal. Hru jsem koupil hned v den vydání před několika lety. V té době jsem ale trpěl tzv. „Japanizací“ (hrál jsem převážně JRPG) a žánrem jsem byl už unavený. Třetí díl jsem dohrál krátce před vydáním čtvrtého, takže jsem sice byl natěšený, ale ve výsledku spíše zklamaný a pociťoval jsem únavu ze série. Následně přišlo horší období v mém životě, během kterého jsem prodal všechny své konzole a hraní téměř zcela ukončil. Konzole jsem si nakonec pořídil zpět, dokonce i pár nových, ale vztah ke hrám už nikdy nebyl tak silný. Trails IV tedy zůstávalo opuštěné, speciální edice se na mě několik let smutně dívala z police. 

Hru jsem původně rozehrál do poloviny, ale přišel jsem o uložené pozice a chuť pokračovat nebyla – připadala mi jako uzavřená kapitola mé minulosti. Postupně jsem hry opět začal hrát, ale Trails stále nic. Pak zemřel Charllize a přestože jsem cítil potřebu hru kvůli němu dokončit, nemohl jsem se k tomu dlouho odhodlat. Až začátkem tohoto roku jsem z nějakého zvláštního důvodu dostal nový impulz a hry začal hrát s větší vervou než kdy dříve – konečně jsem se dostal i k Trails IV. 

A byla to jízda! Dokončení jedné životní etapy i velkého restu pro mě představovalo obrovskou úlevu. Někomu to může připadat směšné (např. zakomplexovaným toxicko maskulíním alfa samcům), ale pro mě šlo o očistnou zkušenost a vyrovnání se s osobními démony. Možná právě proto jsem si tento díl užil naplno a únavu ze hry začal pociťovat až v posledních deseti hodinách, kdy se příběh začal zbytečně natahovat a finále bohužel kvůli dvěma závěrům působilo trochu rozmělněně. 

Přesto šlo o nádhernou kulminaci romancí, přátelství a dějových linek, budovaných napříč celou tetralogií i ságou Legend of Heroes. Brečel jsem snad padesátkrát a i přes vyčerpání to stálo za to. Tak dobře jsem se dlouho nebavil. Celou sérii vřele doporučuji každému, kdo hledá emotivní a příjemně naivní fantasy JRPG s propracovaným světem a postavami, které chytnou za srdce! Miluju to a těším se na další díly, i když určitá pauza bude teď nutná.