Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Solstheim je to asi menší, než v Bloodmoonu, ale stále náš. Určitě nejpříjemnější část mého gameplay (celkem 234 hodin) napříč Skyrimem. A zároveň na nějakou dobu mé rozloučení s RPG systémem odrážejícím Hebbovo pravidlo.

V mnohém velmi povedený fan service, který přináší to nejlepší z Morrowindu. Bonemold armor se tak stává jednou z mých nejoblíbenějších zbrojí ve Skyrimu. Apocrypha sice vypadá jak Fade z Dragon Age (ale Black Books se hodí), nicméně je podstatně zábavnější (jakkoliv stále ne úplně skvělá). Rieklingové jsou ještě roztomilejší a umírají vydávajíce vtipné zvuky jak od Ewoků. O jejich závislosti na pornografii (The Lusty Argonian Maid) ani nemluvě. Frea jako nový follower také ujde. Silně doporučuji ji brát s sebou, hned jak to půjde, neb také velmi často komentuje okolní dění. Neloth byl také fajn a jeho privilegované odtržení od života smrtelníků zdrojem několika veselých situací.

A hlavně jsou zpět Dunmeři v celé své kulturní hrdosti. Už žádný porobený lid ve slumu Windhelmu. Jakkoliv sami na ostrov víceméně utíkají od postapokalyptické bídy své vlasti. Nejsou v tom na Solstheimu ostatně sami. Ostrov se stává útočištěm a novou příležitostí i pro mnohé další, pro které už na kontinentu z různých důvodů nebylo místo.

Hlavní příběh má zpočátku silný náběh v podobě nové variace na „sleepery“, kteří tentokrát vedle znepokojujících slov staví i falické symboly pro hlavního padoucha. Ten sám o sobě stran děje celkem funguje. Ale hraje víceméně druhé housle, kdy důraz je kladen spíše na cestu napříč ostrovem a poznávání (či opětovné potkávání) místních obyvatel a jejich kultur.

Je to prostě celkově strašně příjemný fan service (i ten Severin Manor u mě z baráků jasně vede). Jakkoliv v mnohém poměrně jednoduše provedený, tak oceňuji, že se někdo zamyslel nad tím, co bylo na Morrowindu nejlepší a stálo by za převedení do pátého dílu série. Zároveň je to ale, dovolím si říci, poměrně jasné přiznání, že Morrowind byl prostě (pro výše uvedené) lepší. :)

Pro: Velmi dobře provedený kompaktní fan service, dunmeři a jejich zbroje a architektura, Rieklingové, Frea, Neloth, celková atmosféra ostrova, Black Books, bez předlouhých dungeonů

Proti: Ne moc silný hlavní příběh, ostrov se jeví menší než v Bloodmoonu

+28
  • PC --
Zatímco Dawnguard přinesl strom dovedností pro vlkodlaky/upíry, dvě frakce a možnost volby, Dragonborn nepřínáší žádnou změnu, pro kterou by stálo za to si ho pořídit. Hlavní tahák - létání na draku - se naučím až na úplném konci DLC, což mi je k ničemu, pokud už mám původní hru dohranou. Jednoduchý a předem nalajnovaný konec, který navíc přišel poněkud nečekaně (rychle), byl pro mě velkým zklamáním nejen po stránce příběhu, ale také svou nízkou výzvou. Další záporák na porážku v rámci krátké jednohubky. Nemá šmrnc, nepřekvapí svými plány. Za to si rád povídá...

Herní doba narostla o 8,5 hodiny a to prakticky nepoužívám Fast Travel. Za 20€ je to vskutku kauf roku.

Dawnguard ano, Dragonborn ne.
+14 +16 −2
  • PC 75
Poslední DLC přináší nový ostrov, který vyvolává spoustu vzpomínek pro hráče, kteří si prošli Morrowindem. Odehrává se totiž na stejném ostrově, kam jsme se mohli dostat rámci DLC Morrowindu Bloodmoon. Nostalgii ze známé lokace pak doplňuje celá řada nových questů, nové postavy, shouty, brnění i zbraně, ale hlavně monstra typická pro Morrowind (především medůzovití Netchové). Z questů se mi hodně líbila závěrečná část, kde jsem se po přečtení Black Book přesunul do daedrického světa (respektive pláně v Oblivionu), kde se vlastně odehrává i samotné finále. Dále je zde možnost jezdit na drakovi, což napoprvé vypadá hrozně cool, ale napodruhé jsem to už ale nevyužil.

Stejně jako první DLC i toto dobře doplňuje hru. Pokud rádi vzpomínáte na Morrowind, tak si to zde budete jistě nostalgicky užívat jako já.

Dohráno v roce 2018
+13