Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
V shareware verzi jsem hrál Terminal Velocity docela dost. Tehdy jsem hodně hrál Descent a jakákoli podobná hra byla vítaná. TV se na rozdíl od Descenta odehrává především v otevřené krajině i když v každé misi je několik tunelových částí. Také ovládání je jednodušší a hraní na klávesnici nebyl problém. Graficky je hra na svoji dobu dobrá, ale na plnou kvalitu vyžadovala Pentium, takže jsem to nejlepší viděl až dnes. Steam verze fungovala bez problémů a ani nebyl problém s instalací češtiny.

Příběh je standardní o záchraně světa, ale textové briefingy před každou planetou nejsou špatné. Hra je rozdělena do 3 epizod. V každé epizodě se dostanete na 3 planety v několika misích. Velice oceňuji dobrou různorodost prostředí, nepřátel(každá planeta má vlastní) i cílů. Vždy jde o to něco ustřílet, ale provedení je dostatečně různorodé, aby to potěšilo. Nejméně variabilní jsou zbraně - jde především o několik paprsků a raket.

Ve hře je přítomna tajná mise, opět s velice originálním zpracováním. Jak se do ní dostat hra sama prozradí po dohrání, což je sympatické řešení. Pokud máte rádi tento typ her, tak Terminal Velocity rozhodně doporučuji. Pokračování se hra nedočkala, ale Fury³ od stejného studia je takový duchovní nástupce.
+24
  • PC 70
Když si tak pročítám komentáře a diskuze ke starým hrám a objevil jsem stále nainstalovaný DosBox, dostal jsem chuť na nějakou vykopávku. Žádnou hru na vztekání, nic složitého na učení, nic u čeho se zaseknu na pár týdnů. Něco co jsem kdysi dohrál, ale ještě nekomentoval.

Terminal Velocity to splnilo dokonale. Sedl jsem k tomu a na easy za necelý 4 hodiny dohráno. Je to takový Descent na povrchu nebo automatová raketka ve 3D. 3 epizody, každá má 3 planety a každá planeta 3 mise.

Většina misí začíná na povrchu, kde Vás k cíli navádí šipka, přičemž cílem je něco rozstřílet. A pochopitelně cestou zlikvidovat všechno, na co narazíte. Pozemní vozítka, věže a různé poletuchy. Nepřátelé většinou dělají všichni totéž, jen trošku jinak vypadají. Snadno se to ovládá, zbraně jsou přesné a mají dostřel, takže pokud spustíte palbu na bod na pozadí ve kterém tušíte nepřítele, za chvíli se objeví výbuch. Dogfighty se dají pomocí myši a klávesnice celkem lehce zvládnout, na většinu bossů mě energie stačila bez problémů a pokud problém nastane, není problém zmáčknout turbo, odletět pryč, otočit se a pustit se do toho z jiného úhlu.

Kromě povrchů jsou tu tunely, které jsou trošku obtížnější - nejde tu ukládat, musíte kličkovat, strategicky prolétat otevírajícími se dveřmi a občas na konci v malém prostoru zabít nějakého bosse (třeba i se štítovými generátory), kde se moc manévrovat nedá.

Zbraně jsou slabší, v podstatě jsem narazil jen na dva druhy laserů, nějaký kuličkomet (k ničemu) a pár druhů raket (hodí se na bosse). K tomu pár bonusů z nepovinných budov (energie, turbo, krátkodobý upgrade laserů).

Příběh nemá cenu zmiňovat, prostě nějaké generické zlo (umělá inteligence), které chce zničit Zemi. Grafika na svou dobu slušná, dneska neurazí, ani neohromí. Nicméně prostředí vypadá slušně a je rozmanité - od tropických ostrůvků v moři až po povrch vesmírné stanice. A v CD verzi jsem měl poprvé i filmečky, u kterých platí totéž co u grafiky - neurazí, neohromí. Většinou vidíte nějaký průlet někam, případně zničení nějakého planetoidu. Na žádné bugy či problémy se spuštěním jsem nenarazil.

Terminal Velocity nikdy nepatřilo mezi mé milované hry, ale dalo se bez problémů hrát a vyhrát a totéž platí i po několika dekádách. Solidní oddechová jednohubka.
+19