Druhý díl Tasty Planet moc novinek nepřinesl. Hratelnost zůstala stejná, stejně tak hudba, která se brzy ohraje a zůstává také stereotyp, který dříve či později dostihne každého.
Změna nastala v příběhu, kdy jsem nyní se svým tvorečkem Grey Goo cestoval časem a mimo jiné navštívil dinosaury, starověký Egypt a nakonec také budoucnost. Největší novinkou je ale bezesporu režim pro dva hráče, který jsem zatím nevyzkoušel, ale někdy se k němu určitě dostanu.
Největší problém mi ze všech levelů dělal ten s názvem Cow Crossing, kde jsem se musel proplétat mezi velkým množstvím pochodujících krav a při tomto nesnadném úkolu ještě požírat pohozené předměty, abych krávy přerostl a mohl je také pozřít. Kdo má z tohohle zlato, tak je u mě borec.
Získem medailí v časovém režimu se otevírají bonusové úrovně, ale jelikož pro mě byla většina časů nesplnitelná a po dohrání základních levelů jsem měl 14 bronzových a 2 zlaté z celkem 48 možných neměl jsem žádnou motivaci pokračovat. Stejně si myslím, že jsem si užil požírání všeho možného i nemožného tak akorát.
Změna nastala v příběhu, kdy jsem nyní se svým tvorečkem Grey Goo cestoval časem a mimo jiné navštívil dinosaury, starověký Egypt a nakonec také budoucnost. Největší novinkou je ale bezesporu režim pro dva hráče, který jsem zatím nevyzkoušel, ale někdy se k němu určitě dostanu.
Největší problém mi ze všech levelů dělal ten s názvem Cow Crossing, kde jsem se musel proplétat mezi velkým množstvím pochodujících krav a při tomto nesnadném úkolu ještě požírat pohozené předměty, abych krávy přerostl a mohl je také pozřít. Kdo má z tohohle zlato, tak je u mě borec.
Získem medailí v časovém režimu se otevírají bonusové úrovně, ale jelikož pro mě byla většina časů nesplnitelná a po dohrání základních levelů jsem měl 14 bronzových a 2 zlaté z celkem 48 možných neměl jsem žádnou motivaci pokračovat. Stejně si myslím, že jsem si užil požírání všeho možného i nemožného tak akorát.
Pro: zábavnost, příběh, ideální na odreagování
Proti: opakující se hudba, později stereotypní