Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS4 65
Jakožto milovník south parku jsem se na hraní této hry těšil velmi dlouho. Byla tak mezi prvními, kterou jsem si pořídil spolu s playstation konzolí. Jak však hodnocení napovídá, hra má očekávání nesplnila. A to vcelku o dost.

Přitom začátek nezačíná vůbec špatně. Je zde cítit klasický south park humor, a nostalgie taky hraje svou roli. Toto opojení však velmi vrzy opadá. Recenze všech druhů slibovaly vylepšené souboje a ovládání. A vskutku, souboje jsou trochu jiné. Jsou však zábavnější? To si rozhodně nemyslím. Hlavní důvod je ten, že nepřátelé jsou neskutečně nudní. V předchozí hře jste si sice na začátku vybrali jednu classu, za kterou jste hráli celou dobu , ale nepřátelé, ti byli zábavní celou dobu. Šestáci, raisin girls, pseudo ninjové a redneci zkrátka ani zdaleka nemohou konkurovat náckům, mrtvému embryu, bezďákům, mimozemšťanům a dalším. V prvním díle jsem se smál neustále. Ve zlomeném análu lze vychválit snad jen ktaolické kněze, kteří byli k popoukání.

Celkově se mi zdá, že nový south park hodně ubral na kontroverzi a přidal na jednoduchosti a stupiditě. Příběh je fakt neskutečně stupidní (což se ovšem dalo čekat), ale bohužel není skoro vůbec vtipný. Soubojm jsem se snažil vyhýbat co to šlo. A když jsem hru nakonec zdolal, ze všeho nejvíce jsem cítil... úlevu.

Pro: Katoličtí kněží, spoustu známých postav

Proti: Málo kontroverze, nudné souboje, stupidní příběh, BUGY!!

+17
  • PS4 70
Herní výzva 2019 - S humorem jde všechno lépe

Na South Park už nějakou dobu nekoukám, ale Coon and Friends byly jedny z mejch oblíbenejch epizod. South Park: The Stick of Truth jsem nehrál (nevýhoda bazarovek je, že inzerovany redeem kódy bejvaj vybraný), takže nemám úplně možnost srovnání.

Každopádně tenhle díl na mě působí jako hratelná epizoda, kde se v roli němého New Kida přidáte do Cartmanovi partičky superhrdinů a procházíte příběhem, kterej je plnej klasickejch SP gagů. Nic víc v tom člověk hledat nemusí.

Tahovej soubojovej systém se rychle zají a až na pár bossfightů je dost repetetivní a je v celku jedno, jak si poskládáte svoji partu nebo jaký si vyberete skilly. Random creepům rozházeným po městě sem se pak v pozdější fázi hry vyloženě vyhýbal. Každopádně na Morgana Freemana to bude chtít vymyslet nějakou strategii, protože na první pokus si mě namazal na chleba.

RPG prvky jsou tu spíš na parádu a nepřišlo mi, že by tu byl nějakej prostor pro kreativitu. V 95% případů prostě
vezmu artefakt, co má nejvyšší sílu a díkyčau.

Konec mi přišel už dost táhlej, i díky tomu že mě Mitch Connor sral už v seriálu.

Jinak je to zábava na cca 20-25 hodin i s collectibles, kde mi ten potenciál přišel trochu nevyužitej (a z nějakýho důvodu není poslední kočka Big Gay Ala tam, kde má bejt).

Pro: Coon and Friends a ve většině případů ty nejlepší gagy ze SP

Proti: Mimo bossfightů jsou souboje neuvěřitelně repetetivní; meh finále; fast travel, kterej mě i tak nutí chodit zbytečný vzdálenosti

+14
  • PS4 50
Po dohrání South Park: The Stick of Truth jsem se na tohle hrozně těšil, přeci jen superhrdinský žánr mi je blíže než fantasy, o to větší možná byla mé zklamání. Tady se jednoduše sešlo několik nešťastných aspektů které způsobili že hra není vůbec zábavná. Předně tvůrci vše nejméně stokrát prodloužili, všechno je tak neskutečně dlouhé, že to strašně rychle omrzí (bratránek Kyle, souboje, kooperace s parťáky...). Hlavně a to je zásadní, příběh je jen nevtipná nudná kaše, nevím jestli tvůrcům došli nápady jelikož SoT jimi přímo přetékal.

Oproti předchozímu dílu zde máme i odlišný soubojový systém který je více jako tahovka a nutí vás občas více taktizovat. Těžko říct zda je lepší, je minimálně výrazně jednodušší a přehlednější, bohužel souboje jsou tak dlouhé že se rychle omrzí.

Upřímně nečekal jsem bůh ví jaký příběh, ale až na pár nápadů je tohle tak těžce nevyužité až je to škoda. Když se spustili titulky řekl jsem si "to je jako všechno"? Bylo, a raději si znova zahraji Klacek Pravdy.

Pro: Pěkný vizuál, dobré (leč nevyužité) nápady,

Proti: Souboje, repetetivnost, příběh, snaha natáhnout úplně vše (i rychle cestování je po městě umístěné prapodivně), strašná práce s inventářem

+16
  • PS4 65
‘Vypadá to skvěle, zní to skvěle, je to upe jakobys vyloženě hrál epizodu seriálu!’

Yeah butt, to samé už zpívali o Klacku Pravdy. Zajisté to tedy nemůžeme považovat za kdovíjakej výkon, když už je to plnohodnotný sequel za plnou pálku? A i kdyby mé nároky měly být tak nízké, tak určitě nepřehlédnu tu skutečnost, že ač to de facto vypadá stejně jako předchozí díl, je to vlastně horší, herně chudší, a prostě dýkudosrdcezarážející. :C

Pamatujete, jak v předchozím díle byly jen čtyři odlišné třídy, ale v průběhu hrou si musel hráč volit, jaké skilly se bude učit a vylepšovat, a navrch toho sbírat hadry a všelijaké harampádí, kdy každý kus měl unikátní vlastnosti, a tak z toho +-x: jakýsi ten RPG zážitek ždímal? Nakřápnutej Ale Celej na to jde ouplně jinak – tady si prostě můžete postupně namíchávat a kombinovat jakékoliv schopnosti z jakýchkoliv stromů zcela dle libosti, a hadry už žádné spešl charakteristiky nemají. Podnět ‘hrát určitou roli’ je tím pádem v hajzlu, neboť místo pocitu, že jsem fakan hrající si na superhrdinu, se spíš cítím jako bedna s nářadím, ze které si můžu kdykoliv vytáhnout cokoliv zrovna uznám za užitečné.

Hned od začátku hry si můžete svévolně po městečku trajdat a prozkoumávat jako ve správným open worldu, přičemž samozřejmě narážíte na několik stezek blokovaných něčím, na co bezesporu dřív nebo později získáte novou prdélní sílu. Problém zdejšího otevřeného světa ovšem je, že je prťavej. Ať se koukám jak se koukám, South Park je prostě miniaturní městečko, což člověk pocítí ihned při pokusu prozkoumat jeho hranice a vysrat se u každého souseda. Klacek Pravdy z této proprděné metropole uplácal parádní setting tím, že skrze jeho různé oblasti nabídl lineární, kontextuálně bohaté cestičky – tu jsme putovali kanály, abychom zachránili rodinku hovínek, támhle jsme cestovali do osmibitové Kanady a bojovali s obrovskými krysami. Nakřáplej Ale Celej tohle prostě nemá. Proč mě třeba ta hra pustila do Tomovy nosoplastiky? Koupil jsem si vrásky, otevřel pár zlatých šuplíku, a pousmál se nad Hoffem. Chtěl jsem víc.

V neposlední řadě tu máme jakousi pochmurnou ubifikaci, které se Klacek taky úplně nevyhnul, ale tady je jí prostě víc, až to pomalu páchne kompletním kitchen sink dyzajnem. Sem zapadají toaletní minihry (v předchozím díle se hovna dala honosně využít na bojišti, tady to ovšem jde jen do scrapu), všechny ty postupně pokořitelné blokády, Alovi kočičky, nucení hráče opakovaně sledovat čím dál tím únavnější strkání křečků do hrdinovo svěrače, kdykoliv si to nějaký drát vyžádá…eh. Stejný osud potkal i sběratelný vercajk – pryč je panenka Terrence nebo Fildy, pryč jsou nazi rukávky, pryč je GSM; místo toho není drtivá většina předmětů ničím víc, než pouhým jménem, a to jen do chvíle, než skončí ve vašich kapsách, kde se z nich prostě stane jednoduchej scrap.

Nicméně samozřejmě pár věcí ta hra dělá i dobře. Expandování družiny na čtyři postavy naráz bitvy obohatilo o jistou různorodost – pořád sice platí, že je hra celkově žalostně snadná s výjimkou jen několika málo obzvláště vypečených bossů, ale tak, myšlenka se cení. Z hlediska humoru je to rozhodně pořád autentické, ale nepopiratelně slabší – záchodových a sexuálních fórků je tu přehršel, zatímco džouky mířené na politiku a náboženský fanatizmus si jaksi hodily šlofíka. Nemám ovšem pochyb o tom, že někomu to takto může vyhovovat víc.

Pro mě osobně to ale bylo výrazně méně vtipné, a jako hra méně zábavné. Nemusel jsem se do hraní vyloženě nutit, ale již v prvních hodinách jsem bojoval s nutkáním se na to taky vysrat a střihnout si radši znovu ten Klacík. Asi jo, asi zklamání roku.

Pro: Audiovizuál; VA; pár povedených momentek (koncert v domově důchodců <3)

Proti: Nějak tomu tentokrát chybí duše

+15