Chuck
Jak je vidět, zřejmě jsem se té nejlepší herní zbraně stále nenabažil a jakmile jsem dokončil Sniper Elite 4, okamžitě jsem skočil na třetí díl poněkud béčkovější sniperské akce Sniper: Ghost Warrior. Přestože se mi předchozí dva díly vcelku líbily, od trojky jsem si podle různých recenzí moc nesliboval, přesto jsem ji však vynechat rozhodně nechtěl. Vše kupodivu dopadlo jinak a já se sám nestačím divit svému vlastnímu zeleně zbarvenému hodnocení.
Jedna z prvních kladných věcí, kterou musím prioritně vyzdvihnout, je vcelku maličkost, ovšem pro mě velmi podstatná. Autoři totiž konečně pochopili, že pakliže má mít takováto sniperská akce nějakou kvalitu, je nutné jednoduše na sniperku nasadit tlumič a pokud možno jej z ní vůbec nesundávat. Na rozdíl od prvního a druhého dílu, kde tomu tak bylo poměrně výjimečně, tím pro mě hra dostala úplně jiný rozměr a ve spojení s celkově tichým postupem, který jsem výhradně volil, byl gameplay přesně takový, jaký jsem si jej přál mít. Samozřejmě jsem občas nedobrovolně musel zvolit i postup akční, který ovšem měl také co do sebe, ovšem v několika závěrečných misích, kdy jsem se setkával s poněkud ostrými protivníky se zbraněmi, z jejichž zvuku i z nich samotných šel doslova strach, jsem se v případě vyzrazení raději nechal sejmout a při opakovaném pokusu opět volil postup co nejdiskrétnější. Aby byl takovýto postup úspěšný, hodně pomůže nově do hry přidaný dron, který v dané oblasti viditelně označí všechny nepřátele a náhodným střetnutím s nimi tím výrazně zamezí.
Byl jsem poměrně zvědavý na open world, kterým se vývojáři tak trochu pyšnili. Pohyb po něm usnadňuje auťák, který jsem velmi rád využíval a jízda v něm mě velmi bavila, zvlášť když byl prakticky nezničitelný, což někdy působilo až přehnaně. Přesun je ovšem možný provést i zrychleně na vybraných částech mapy, kterých ovšem není tolik. Musím říct, že jsem se po mapě volně pohyboval velice rád a volitelné úkoly na ní plnil s neméně velkou chutí. Při nich se totiž dá nalézt několik druhů součástek na vylepšení nejen sniperky, takže v safe housu pak není nutné zbraně vylepšovat jen za odměny získané při postupu hrou.
Co mě ještě velmi mile překvapilo, byla i kvalita příběhu. Postavy tu jsou dobře zapamatovatelné a na akční hru jsem příběh vnímal víc, než bych u takovéto hry očekával.
Poslední věcí, kterou bych zmínil, je optimalizace, které jsem se obával téměř nejvíce. Propady FPS, s nimiž jsem se před rozehráním skoro i smířil, se dostavovaly velmi vzácně a poté, co jsem u svého PC upgradoval RAM z 8 na 16 GB, pak hra jela citelně plynuleji, a pokud jde o bugy, nevzpomínám si na žádný.
Co dodat? Mně zkrátka tento díl po všech stránkách sedl nejvíce. Možnost zcela tichého postupu, kdy každý výstřel ze sniperky zvýšil moji příjemnou dávku adrenalinu, byl jedním z nejlepších pocitů herní spokojenosti a podnítil touhu společnosti CI Games vzkázat, že při vytvoření dílu čtvrtého se mnou můžou směle počítat.
Jedna z prvních kladných věcí, kterou musím prioritně vyzdvihnout, je vcelku maličkost, ovšem pro mě velmi podstatná. Autoři totiž konečně pochopili, že pakliže má mít takováto sniperská akce nějakou kvalitu, je nutné jednoduše na sniperku nasadit tlumič a pokud možno jej z ní vůbec nesundávat. Na rozdíl od prvního a druhého dílu, kde tomu tak bylo poměrně výjimečně, tím pro mě hra dostala úplně jiný rozměr a ve spojení s celkově tichým postupem, který jsem výhradně volil, byl gameplay přesně takový, jaký jsem si jej přál mít. Samozřejmě jsem občas nedobrovolně musel zvolit i postup akční, který ovšem měl také co do sebe, ovšem v několika závěrečných misích, kdy jsem se setkával s poněkud ostrými protivníky se zbraněmi, z jejichž zvuku i z nich samotných šel doslova strach, jsem se v případě vyzrazení raději nechal sejmout a při opakovaném pokusu opět volil postup co nejdiskrétnější. Aby byl takovýto postup úspěšný, hodně pomůže nově do hry přidaný dron, který v dané oblasti viditelně označí všechny nepřátele a náhodným střetnutím s nimi tím výrazně zamezí.
Byl jsem poměrně zvědavý na open world, kterým se vývojáři tak trochu pyšnili. Pohyb po něm usnadňuje auťák, který jsem velmi rád využíval a jízda v něm mě velmi bavila, zvlášť když byl prakticky nezničitelný, což někdy působilo až přehnaně. Přesun je ovšem možný provést i zrychleně na vybraných částech mapy, kterých ovšem není tolik. Musím říct, že jsem se po mapě volně pohyboval velice rád a volitelné úkoly na ní plnil s neméně velkou chutí. Při nich se totiž dá nalézt několik druhů součástek na vylepšení nejen sniperky, takže v safe housu pak není nutné zbraně vylepšovat jen za odměny získané při postupu hrou.
Co mě ještě velmi mile překvapilo, byla i kvalita příběhu. Postavy tu jsou dobře zapamatovatelné a na akční hru jsem příběh vnímal víc, než bych u takovéto hry očekával.
Poslední věcí, kterou bych zmínil, je optimalizace, které jsem se obával téměř nejvíce. Propady FPS, s nimiž jsem se před rozehráním skoro i smířil, se dostavovaly velmi vzácně a poté, co jsem u svého PC upgradoval RAM z 8 na 16 GB, pak hra jela citelně plynuleji, a pokud jde o bugy, nevzpomínám si na žádný.
Co dodat? Mně zkrátka tento díl po všech stránkách sedl nejvíce. Možnost zcela tichého postupu, kdy každý výstřel ze sniperky zvýšil moji příjemnou dávku adrenalinu, byl jedním z nejlepších pocitů herní spokojenosti a podnítil touhu společnosti CI Games vzkázat, že při vytvoření dílu čtvrtého se mnou můžou směle počítat.
Garret
Niktorius
martinelk
P1tr
DeformPyrin
DJ
Bartcore86
Pro: grafika a zvuky, atmosféra, v porovnání s předchozími díly vítaný posun k sandboxu
Proti: špatně implementované / zbytečné mechaniky, příliš velká snaha kopírovat AAA hry, po čase stereotyp, propady FPS v interiérech