Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS5 90
Nový druh bolesti a nová obdoba sebemrskačství. To byli mé první pocity, když jsem rozehrál tuto hru. Nemyslím to špatně, že by bylo něco v nepořádku s touto hrou, ale tahle hra nikomu nic neodpustí. Mám za sebou spousty her souls typu, i roguelike/lite, ale tohle bylo a je něco úplně nového. Nejvíce mi tato hra připomíná, začátky v Sekiro: Shadows Die Twice a stejně jako v sekirovi, tak i Sifu mi snad jednou i půjde, ale zatím je to bolest.

Teď ke hře samotné. Ve hře se ujmete role mladého bojovníka kun-fu a budete sledovat jeho cestu za pomstou. Příběh jako takový je zde odvyprávěn vcelku rychle, žádný moc dlouhý prolog nečekejte. Hra vás v prologu seznámí se základními mechanikami hry a pak už to nechá čistě ve vašich rukách. Ve hře vám pak nikdo nic neodpustí a sebemenší chybička je tvrdě potrestána. A i když se u hry člověk hodně "navzteká" a má chuť ovladač prohodit televizí, tak povětšinou si za to může sám. Tím se dostávám k tomu nejzásadnějšímu mechanice souboje. Sifu má jeden z nejkomplexnějších soubojových systému, co jsem kdy mohl vidět a vyzkoušet si. Na rozhodnutí, kdy použít parry, kdy úhyb a kdy dodge máte ani né vteřinu (použil jsem dodge a úhyb záměrně, jelikož ve hře máte vyloženě odskočení od nepřítel "dodge" a úhyb, kdy stojíte na místě a uhýbáte pomocí páčky přicházejícím útokům, s tím že skoro každému útoku se uhýbá jinam). Sifu pracuje se systémem stárnutí, když vaše postava zemře může se oživit, ale zestárne a to o tolik kolikrát předtím zemřela, ale dá se to i ovlivnit, vždy když porazíte minibosse, speciálního nepřítele nebo bosse váš počet smrtí se sníží (pro vysvětlení: začínáte jako 20 letý bojovník, když poprvé zemře bude mu 21 let = 1 smrt, když zemře podruhé bude mu 23 let = 2 smrti, kdy potřetí bude mu 26 let = 3 smrti, porazíte minibosse vaše smrti se sníží o 1, takže až zemřete znovu nebude vám 30 = 4 smrti, ale 29 = 3 smrti). S tím souvisí síla a životy vašeho bojovníka, čím starší je tím je silnější, ale má miň životů. Tyto aspekty se změní vždy po 10 letech a to ve 30, 40, 50.... avšak váš bojovník není nesmrtelný limit je 70 let, jakmile tohoto věku dosáhne tak máte poslední život a pak umíráte a začínáte level od znovu. Levelů je celkem 5 a na konci každého čeká boss, který prověří všechny vaše schopnosti. Máte k dispozici i strom schopností, kde si za utržené body můžete odemknout nové pohyby.

Tak něco na závěr. Jedná se o kvalitní hru, která nikomu nic neodpustí. Určitě to není hra pro každého. Ale kdo hledá výzvu a nebaví ho dnešní lehké hry tak směle do toho. Když jsem konečně hru dohrál a to i s tajným koncem, měl jsem chuť se do hry pustit znovu a nejspíš to i udělám, jelikož hra je opravdu výzva a pokoření je opravdu uspokojivé. Jen škoda, že vývojáři přidají nižší obtížnosti chápu, že pro někoho je to moc obtížné, ale o to tu především jde a myslím si, že tím trochu ztratí kouzlo.

Pro: grafika, komplexní soubojový systém

Proti: někdy vaše postava neudělá to co chcete a to je v této hře fatální

+22
  • PS5 90
Naozaj neviem, prečo sa tak mučím a vyhľadávam podobné hardcore hry. Asi vo mne fakt bude kus masochistu... Sifu je výbornou ukážkou toho, že na poli ťažkých hier sa dá stále vymyslieť niečo zaujímavé. A že „ťažká hra“ sa nemusí automaticky rovnať „kopírka Dark Souls“.

Sifu sa s tým príliš nepára, nechce ohurovať prepracovaným príbehom. Ten je úplne jednoduchý (zabili mu fotra, takže REVENGEEEEE!!!), podstatný je však samotný gameplay, ktorý je parádny. Zaujímavosťou je, že tvorcovia v neskorších updatoch pridali do hry tri rôzne obtiažnosti. Ja sám som začal hrať na strednej (teda takej, akú tvorcovia zamýšľali), ale hneď v prvom leveli som zistil, že to rozhodne nebude med lízať. Boj je výborný, ale trvá dosť dlho, kým hráč dostane pod kožu všetky mechanizmy. Ozval sa tak vo mne starý známy PTSD pocit z úvodu Sekira. V slabšej chvíľke som teda rozohral hru znovu, tentokrát na easy a bez problémov preplachtil až do tretej úrovne.

Ale potom som si povedal: „Ty idiot, však si si tú hru kupoval, lebo si chcel výzvu a toto nie je ani výzvička!“ Takže som sa pekne krásne vrátil k strednej obtiažnosti a trpel. Ale zároveň sa aj prekliato bavil. Cieľom hry je – ako inak – poraziť piatich hlavných bossov. Vtip je v tom, že ich porážka nie je to najťažšie. Vlastne sa dá povedať, že skoro každého bossa porazíte na prvý či druhý raz, ale aj tak budete tieto súboje často opakovať. Prečo? Pretože po každej smrti vaša postava starne, znižuje sa jej zdravie a približuje sa definitivnej smrti (tú dosiahne niekedy okolo 70-ky).

Ak teda bossa porazíte ako 70-ročný dôchodca a čakajú vás ešte ďalšie úrovne, tak budete mať problém, pretože vek, v ktorom bossa porazíte si automaticky prenášate do ďalšieho levelu. Inak povedané: cieľom je poraziť bossa ako čo najmladší junák. Táto mechanika mi prišla výborná a originálna. A trvalo rozhodne dosť dlho, kým som sa poriadne naučil všetky úhyby, parry, úskoky a údery. Hra je však totálne návyková a pokiaľ vám sadne, tak ju proste nepustíte z rúk, kým sa z vás nestane nefalšovaný majster kung-fu. Päť levelov sa na prvý pohľad môže zdať málo, ale vzhľadom na celý koncept je to tak akurát (cením, že autori hru zbytočne nenaťahovali).

Vyzdvihnúť tiež musím príjemne štylizovanú grafiku a vizuálne stvárnenie lokácií (výtvarne pôsobivá je najmä tretia časť v múzeu). Sifu som odohral s čínskym dabingom, čo sa mi hodilo nielen kvôli výzve, ale lepšie to pasovalo aj k samotnej hre. Bugy som v hre skoro nezaznamenal, teda okrem jedného nepríjemného okamihu, kedy sa boss zasekol mimo môj dosah a nemohol som ho tak poraziť (v hre, kde sa ráta každý pokus, by sa to predsa len stávať nemalo). Našťastie išlo len o jeden nešvár, inak viac-menej nemám čo vytknúť.

Herní výzva 2024: 9. Ztraceno v překladu

Pro: príjemná grafika, návykovosť, súbojový systém

Proti: počas hrania sa objavil jeden bug, inak nič podstatné

+12