Build. Discover. Dominate. Inspire.
V Civilization: Revolution se dá mocná říše vybudovat i z gauče s gamepadem v jedné ruce a s nějakým tím nezdravým mlsem v druhé. Značně odlehčená odnož ze série započaté Sid Meier's Civilization (1991) necílí na veterány tahovek, ale usiluje o přízeň především těch hráčů, kteří sotva tuší, co je to tahová strategie. Jedním z prostředků k oslovení mas měl být humor. Nikdy předtím a až do Civilization VI (2016) nevypadaly prvky krajinné prvky a postavy tak cartoonově. Hlavy států a rádci v Revolution navíc mluví jakýmsi užvatlaným esperantem. Neméně důležitým prvkem je všeobecné zjednodušení herních mechanismů. Na správu měst, jednotek, diplomacii, mezinárodní obchod stačí pár tlačítek. Tentokrát počítejte s výrazně menšími mapami vyvolávajícími dojem zemského zakřivení, nižším počtem divů světa a s méně druhy jednotek.
Hratelnost je v hlavních aspektech shodná s díly z hlavní série. Pokud scénário neurčuje jinak, začínáte s jednotkou osadníků na neprobádané mapě v roce 4000 př. n. l. Jeden tah zpočátku představuje 100 let, což se do moderní doby zkrátí na dva roky. Volit si lze ze šestnáctky notoricky známých civilizací. Každá disponuje unikátním bonusem a jednotkou, veškeré jednotky sbírají s bitvami zkušenosti a povyšují. Osobnosti velikánů z Civilization IV (2005) jsou zpátky. Ve městě se tak opět může zjevit velký umělec, myslitel, budovatel, objevitel, průmyslník, humanitarista, vůdce či vědec. Výhry dosáhnete skrze dobývání, kulturu, vědu nebo ekonomiku. Významnými urychlovači vítězství jsou po světě schované ruiny, které se na pokaždé trochu jinak vygenerované mapě dají spočítat na prstech jedné ruky. Hra více hráčů pojme až čtyři účastníky.
Revoluce v simplicitě pokračuje na přenosných zařízeních v Sid Meier's Civilization: Revolution 2 (2014).
V Civilization: Revolution se dá mocná říše vybudovat i z gauče s gamepadem v jedné ruce a s nějakým tím nezdravým mlsem v druhé. Značně odlehčená odnož ze série započaté Sid Meier's Civilization (1991) necílí na veterány tahovek, ale usiluje o přízeň především těch hráčů, kteří sotva tuší, co je to tahová strategie. Jedním z prostředků k oslovení mas měl být humor. Nikdy předtím a až do Civilization VI (2016) nevypadaly prvky krajinné prvky a postavy tak cartoonově. Hlavy států a rádci v Revolution navíc mluví jakýmsi užvatlaným esperantem. Neméně důležitým prvkem je všeobecné zjednodušení herních mechanismů. Na správu měst, jednotek, diplomacii, mezinárodní obchod stačí pár tlačítek. Tentokrát počítejte s výrazně menšími mapami vyvolávajícími dojem zemského zakřivení, nižším počtem divů světa a s méně druhy jednotek.
Hratelnost je v hlavních aspektech shodná s díly z hlavní série. Pokud scénário neurčuje jinak, začínáte s jednotkou osadníků na neprobádané mapě v roce 4000 př. n. l. Jeden tah zpočátku představuje 100 let, což se do moderní doby zkrátí na dva roky. Volit si lze ze šestnáctky notoricky známých civilizací. Každá disponuje unikátním bonusem a jednotkou, veškeré jednotky sbírají s bitvami zkušenosti a povyšují. Osobnosti velikánů z Civilization IV (2005) jsou zpátky. Ve městě se tak opět může zjevit velký umělec, myslitel, budovatel, objevitel, průmyslník, humanitarista, vůdce či vědec. Výhry dosáhnete skrze dobývání, kulturu, vědu nebo ekonomiku. Významnými urychlovači vítězství jsou po světě schované ruiny, které se na pokaždé trochu jinak vygenerované mapě dají spočítat na prstech jedné ruky. Hra více hráčů pojme až čtyři účastníky.
Revoluce v simplicitě pokračuje na přenosných zařízeních v Sid Meier's Civilization: Revolution 2 (2014).
Build. Discover. Dominate. Inspire.
V Civilization: Revolution se dá mocná říše vybudovat i z gauče s gamepadem v jedné ruce a s nějakým tím nezdravým mlsem v druhé. Značně odlehčená odnož ze série započaté Sid Meier's Civilization (1991) necílí na veterány tahovek, usiluje o přízeň především těch hráčů, kteří sotva tuší, co to tahová strategie vlastně je. Jedním z prostředků k oslovení mas měl být humor. Nikdy předtím a až do Civilization VI (2016) nevypadaly krajinné prvky a postavy tak cartoonově. Hlavy států a rádci v Revolution navíc mluví jakýmsi užvatlaným esperantem. Neméně důležitým prvkem je všeobecné zjednodušení herních mechanismů. Na správu měst, jednotek, diplomacii, mezinárodní obchod stačí pár tlačítek. Oproti ústřední sérii počítejte s výrazně menšími mapami s nápodobou zemského zakřivení, nižším počtem divů světa a s méně druhy jednotek.
Hratelnost je v hlavních aspektech shodná s díly z hlavní série. Pokud scénário neurčuje jinak, začínáte s jednotkou osadníků na neprobádané mapě v roce 4000 př. n. l. Jeden tah zpočátku představuje 100 let, což se do moderní doby zkrátí na dva roky. Volit si lze ze šestnáctky notoricky známých civilizací. Každá disponuje unikátním bonusem a jednotkou, veškeré jednotky sbírají s bitvami zkušenosti a povyšují. Osobnosti velikánů z Civilization IV (2005) jsou zpátky. Ve městě se tak opět může zjevit velký umělec, myslitel, budovatel, objevitel, průmyslník, humanitárník, vůdce či vědec. Výhry dosáhnete skrze dobývání, kulturu, vědu nebo ekonomiku. Významnými urychlovači vítězství jsou po světě schované ruiny, které se na pokaždé trochu jinak vygenerované mapě dají spočítat na prstech jedné ruky. Hra více hráčů pojme až čtyři účastníky.
Revoluce v simplicitě pokračuje na přenosných zařízeních v Sid Meier's Civilization: Revolution 2 (2014).
V Civilization: Revolution se dá mocná říše vybudovat i z gauče s gamepadem v jedné ruce a s nějakým tím nezdravým mlsem v druhé. Značně odlehčená odnož ze série započaté Sid Meier's Civilization (1991) necílí na veterány tahovek, usiluje o přízeň především těch hráčů, kteří sotva tuší, co to tahová strategie vlastně je. Jedním z prostředků k oslovení mas měl být humor. Nikdy předtím a až do Civilization VI (2016) nevypadaly krajinné prvky a postavy tak cartoonově. Hlavy států a rádci v Revolution navíc mluví jakýmsi užvatlaným esperantem. Neméně důležitým prvkem je všeobecné zjednodušení herních mechanismů. Na správu měst, jednotek, diplomacii, mezinárodní obchod stačí pár tlačítek. Oproti ústřední sérii počítejte s výrazně menšími mapami s nápodobou zemského zakřivení, nižším počtem divů světa a s méně druhy jednotek.
Hratelnost je v hlavních aspektech shodná s díly z hlavní série. Pokud scénário neurčuje jinak, začínáte s jednotkou osadníků na neprobádané mapě v roce 4000 př. n. l. Jeden tah zpočátku představuje 100 let, což se do moderní doby zkrátí na dva roky. Volit si lze ze šestnáctky notoricky známých civilizací. Každá disponuje unikátním bonusem a jednotkou, veškeré jednotky sbírají s bitvami zkušenosti a povyšují. Osobnosti velikánů z Civilization IV (2005) jsou zpátky. Ve městě se tak opět může zjevit velký umělec, myslitel, budovatel, objevitel, průmyslník, humanitárník, vůdce či vědec. Výhry dosáhnete skrze dobývání, kulturu, vědu nebo ekonomiku. Významnými urychlovači vítězství jsou po světě schované ruiny, které se na pokaždé trochu jinak vygenerované mapě dají spočítat na prstech jedné ruky. Hra více hráčů pojme až čtyři účastníky.
Revoluce v simplicitě pokračuje na přenosných zařízeních v Sid Meier's Civilization: Revolution 2 (2014).
Build. Discover. Dominate. Inspire.
V Civilization: Revolution se dá mocná říše vybudovat i z gauče s gamepadem v jedné ruce a s nějakým tím nezdravým mlsem v druhé. Značně odlehčená odnož ze série započaté Sid Meier's Civilization (1991) necílí na veterány tahovek, usiluje o přízeň především těch hráčů, kteří sotva tuší, co to tahová strategie vlastně je. Jedním z prostředků k oslovení mas měl být humor. Nikdy předtím a až do Civilization VI (2016) nevypadaly krajinné prvky a postavy tak cartoonově. Hlavy států a rádci v Revolution navíc mluví jakýmsi užvatlaným esperantem. Neméně důležitým prvkem je všeobecné zjednodušení herních mechanismů. Na správu měst, jednotek, diplomacii, mezinárodní obchod stačí pár tlačítek. Oproti ústřední sérii počítejte s výrazně menšími mapami s nápodobou zemského zakřivení, nižším počtem divů světa a s méně druhy jednotek.
Hratelnost je v hlavních aspektech shodná s díly z hlavní série. Pokud scénário neurčuje jinak, začínáte s jednotkou osadníků na neprobádané mapě v roce 4000 př. n. l. Jeden tah zpočátku představuje 100 let, což se do moderní doby zkrátí na dva roky. Volit si lze ze šestnáctky notoricky známých civilizací. Každá disponuje unikátním bonusem a jednotkou, veškeré jednotky sbírají s bitvami zkušenosti a povyšují. Osobnosti velikánů z Civilization IV (2005) jsou zpátky. Ve městě se tak opět může zjevit velký umělec, myslitel, budovatel, objevitel, průmyslník, humanitárník, vůdce či vědec. Výhry dosáhnete skrze dobývání, kulturu, vědu nebo ekonomiku. Významnými urychlovači vítězství jsou po světě schované ruiny, které se na pokaždé trochu jinak vygenerované mapě dají spočítat na prstech jedné ruky. Hra více hráčů pojme až čtyři účastníky.
Revoluce v simplicitě pokračuje na přenosných zařízeních v Sid Meier's Civilization: Revolution 2 (2014).
V Civilization: Revolution se dá mocná říše vybudovat i z gauče s gamepadem v jedné ruce a s nějakým tím nezdravým mlsem v druhé. Značně odlehčená odnož ze série započaté Sid Meier's Civilization (1991) necílí na veterány tahovek, usiluje o přízeň především těch hráčů, kteří sotva tuší, co to tahová strategie vlastně je. Jedním z prostředků k oslovení mas měl být humor. Nikdy předtím a až do Civilization VI (2016) nevypadaly krajinné prvky a postavy tak cartoonově. Hlavy států a rádci v Revolution navíc mluví jakýmsi užvatlaným esperantem. Neméně důležitým prvkem je všeobecné zjednodušení herních mechanismů. Na správu měst, jednotek, diplomacii, mezinárodní obchod stačí pár tlačítek. Oproti ústřední sérii počítejte s výrazně menšími mapami s nápodobou zemského zakřivení, nižším počtem divů světa a s méně druhy jednotek.
Hratelnost je v hlavních aspektech shodná s díly z hlavní série. Pokud scénário neurčuje jinak, začínáte s jednotkou osadníků na neprobádané mapě v roce 4000 př. n. l. Jeden tah zpočátku představuje 100 let, což se do moderní doby zkrátí na dva roky. Volit si lze ze šestnáctky notoricky známých civilizací. Každá disponuje unikátním bonusem a jednotkou, veškeré jednotky sbírají s bitvami zkušenosti a povyšují. Osobnosti velikánů z Civilization IV (2005) jsou zpátky. Ve městě se tak opět může zjevit velký umělec, myslitel, budovatel, objevitel, průmyslník, humanitárník, vůdce či vědec. Výhry dosáhnete skrze dobývání, kulturu, vědu nebo ekonomiku. Významnými urychlovači vítězství jsou po světě schované ruiny, které se na pokaždé trochu jinak vygenerované mapě dají spočítat na prstech jedné ruky. Hra více hráčů pojme až čtyři účastníky.
Revoluce v simplicitě pokračuje na přenosných zařízeních v Sid Meier's Civilization: Revolution 2 (2014).
Build. Discover. Dominate. Inspire.
Revolution dokládá, že mocnou říši jde vybudovat i z gauče s gamepadem v jedné ruce a miskou nějakého toho nezdravého zobu v druhé. Odlehčená odnož série uvedené DOSovským Sid Meier's Civilization (1991) necílí na zkušené tahovkáře, jako spíše usiluje o přízeň především těch, kteří sotva tuší, co to tahová strategie vlastně je. K oslovení mas rovněž slouží humor. Nikdy předtím a až do Civ VI (2016) nevypadaly krajinné prvky a postavy tak cartoonově. Hlavy států a rádci v Revolution navíc mluví jakýmsi užvatlaným esperantem. Neméně důležité je všeobecné zjednodušení herních mechanismů. Na správu měst, jednotek, diplomacii a obchod stačí pár tlačítek. Oproti ústřední sérii počítejte s výrazně menšími mapami s nápodobou zemského zakřivení i nižším počtem krajinotvorných prvků, druhů budov a jednotek.
Hratelnost je v hlavních aspektech shodná s díly z hlavní série. Pokud scénário neurčuje jinak, začínáte s osadníky na neprobádané mapě v roce 4000 př. n. l. Jeden tah zpočátku představuje 100 let, což se do moderní doby zkrátí na dva roky. Volit si lze ze šestnáctky notoricky známých civilizací. Každá disponuje unikátním bonusem a jednotkou, veškeré jednotky sbírají s bitvami zkušenosti a povyšují. Osobnosti velikánů z Civilization IV (2005) jsou zpátky. Ve městě se tak opět může zjevit velký umělec, myslitel, budovatel, objevitel, průmyslník, humanitárník, vůdce či vědec. Výhry dosáhnete skrze dobývání, kulturu, vědu nebo ekonomiku. Významnými urychlovači vítězství jsou po světě schované ruiny divů světa, které se na pokaždé trochu jinak vygenerované mapě dají spočítat na prstech jedné ruky. Hra více hráčů pojme až čtyři účastníky.
Zároveň s tímto 3D titulem vyšlo 2D Civilization Revolution pro Nintendo DS, iOS a Windows Phone.
Revoluce v simplicitě pokračuje výhradně na přenosných zařízeních v Sid Meier's Civilization: Revolution 2 (2014).
Revolution dokládá, že mocnou říši jde vybudovat i z gauče s gamepadem v jedné ruce a miskou nějakého toho nezdravého zobu v druhé. Odlehčená odnož série uvedené DOSovským Sid Meier's Civilization (1991) necílí na zkušené tahovkáře, jako spíše usiluje o přízeň především těch, kteří sotva tuší, co to tahová strategie vlastně je. K oslovení mas rovněž slouží humor. Nikdy předtím a až do Civ VI (2016) nevypadaly krajinné prvky a postavy tak cartoonově. Hlavy států a rádci v Revolution navíc mluví jakýmsi užvatlaným esperantem. Neméně důležité je všeobecné zjednodušení herních mechanismů. Na správu měst, jednotek, diplomacii a obchod stačí pár tlačítek. Oproti ústřední sérii počítejte s výrazně menšími mapami s nápodobou zemského zakřivení i nižším počtem krajinotvorných prvků, druhů budov a jednotek.
Hratelnost je v hlavních aspektech shodná s díly z hlavní série. Pokud scénário neurčuje jinak, začínáte s osadníky na neprobádané mapě v roce 4000 př. n. l. Jeden tah zpočátku představuje 100 let, což se do moderní doby zkrátí na dva roky. Volit si lze ze šestnáctky notoricky známých civilizací. Každá disponuje unikátním bonusem a jednotkou, veškeré jednotky sbírají s bitvami zkušenosti a povyšují. Osobnosti velikánů z Civilization IV (2005) jsou zpátky. Ve městě se tak opět může zjevit velký umělec, myslitel, budovatel, objevitel, průmyslník, humanitárník, vůdce či vědec. Výhry dosáhnete skrze dobývání, kulturu, vědu nebo ekonomiku. Významnými urychlovači vítězství jsou po světě schované ruiny divů světa, které se na pokaždé trochu jinak vygenerované mapě dají spočítat na prstech jedné ruky. Hra více hráčů pojme až čtyři účastníky.
Zároveň s tímto 3D titulem vyšlo 2D Civilization Revolution pro Nintendo DS, iOS a Windows Phone.
Revoluce v simplicitě pokračuje výhradně na přenosných zařízeních v Sid Meier's Civilization: Revolution 2 (2014).
Build. Discover. Dominate. Inspire.
Revolution dokládá, že mocnou říši jde vybudovat i z gauče s gamepadem v jedné ruce a miskou nějakého toho nezdravého zobu v druhé. Odlehčená odnož série uvedené DOSovským Sid Meier's Civilization (1991) necílí na zkušené tahovkáře, jako spíše usiluje o přízeň především těch, kteří sotva tuší, co to tahová strategie vlastně je. K oslovení mas rovněž slouží humor. Nikdy předtím a až do Civ VI (2016) nevypadaly krajinné prvky a postavy tak cartoonově. Hlavy států a rádci v Revolution navíc mluví jakýmsi užvatlaným esperantem. Neméně důležité je všeobecné zjednodušení herních mechanismů. Na správu měst, jednotek, diplomacii a obchod stačí pár tlačítek. Oproti ústřední sérii počítejte s výrazně menšími mapami s nápodobou zemského zakřivení i nižším počtem krajinotvorných prvků, druhů budov a jednotek.
Hratelnost je v hlavních aspektech shodná s díly z hlavní série. Pokud scénário neurčuje jinak, začínáte s osadníky na neprobádané mapě v roce 4000 př. n. l. Jeden tah zpočátku představuje 100 let, což se do moderní doby zkrátí na dva roky. Volit si lze ze šestnáctky notoricky známých civilizací. Každá disponuje unikátním bonusem a jednotkou, veškeré jednotky sbírají s bitvami zkušenosti a povyšují. Osobnosti velikánů z Civilization IV (2005) jsou zpátky. Ve městě se tak opět může zjevit velký umělec, myslitel, budovatel, objevitel, průmyslník, humanitárník, vůdce či vědec. Výhry dosáhnete skrze dobývání, kulturu, vědu nebo ekonomiku. Významnými urychlovači vítězství jsou po světě schované ruiny divů světa, které se na pokaždé trochu jinak vygenerované mapě dají spočítat na prstech jedné ruky. Hra více hráčů pojme až čtyři účastníky.
Zároveň s tímto 3D titulem vyšlo 2D Civilization Revolution pro Nintendo DS, iOS a Windows Phone.
Revoluce v simplicitě pokračuje výhradně na přenosných zařízeních v Sid Meier's Civilization: Revolution 2 (2014).
Revolution dokládá, že mocnou říši jde vybudovat i z gauče s gamepadem v jedné ruce a miskou nějakého toho nezdravého zobu v druhé. Odlehčená odnož série uvedené DOSovským Sid Meier's Civilization (1991) necílí na zkušené tahovkáře, jako spíše usiluje o přízeň především těch, kteří sotva tuší, co to tahová strategie vlastně je. K oslovení mas rovněž slouží humor. Nikdy předtím a až do Civ VI (2016) nevypadaly krajinné prvky a postavy tak cartoonově. Hlavy států a rádci v Revolution navíc mluví jakýmsi užvatlaným esperantem. Neméně důležité je všeobecné zjednodušení herních mechanismů. Na správu měst, jednotek, diplomacii a obchod stačí pár tlačítek. Oproti ústřední sérii počítejte s výrazně menšími mapami s nápodobou zemského zakřivení i nižším počtem krajinotvorných prvků, druhů budov a jednotek.
Hratelnost je v hlavních aspektech shodná s díly z hlavní série. Pokud scénário neurčuje jinak, začínáte s osadníky na neprobádané mapě v roce 4000 př. n. l. Jeden tah zpočátku představuje 100 let, což se do moderní doby zkrátí na dva roky. Volit si lze ze šestnáctky notoricky známých civilizací. Každá disponuje unikátním bonusem a jednotkou, veškeré jednotky sbírají s bitvami zkušenosti a povyšují. Osobnosti velikánů z Civilization IV (2005) jsou zpátky. Ve městě se tak opět může zjevit velký umělec, myslitel, budovatel, objevitel, průmyslník, humanitárník, vůdce či vědec. Výhry dosáhnete skrze dobývání, kulturu, vědu nebo ekonomiku. Významnými urychlovači vítězství jsou po světě schované ruiny divů světa, které se na pokaždé trochu jinak vygenerované mapě dají spočítat na prstech jedné ruky. Hra více hráčů pojme až čtyři účastníky.
Zároveň s tímto 3D titulem vyšlo 2D Civilization Revolution pro Nintendo DS, iOS a Windows Phone.
Revoluce v simplicitě pokračuje výhradně na přenosných zařízeních v Sid Meier's Civilization: Revolution 2 (2014).