Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 50
Tak krásně vypadající hra, přitom tak nudná. Seasons after Fall bohužel splnil nižší očekávání a nabídnul převážně nudu v krásném kabátu. Co do grafiky, stylizace a atmosféry nemá hra problém, každá lokace vypadá ve všech ročních období fantasticky a na hru se celkově dívá velmi pěkně. Solidně je napsaný a odvyprávěný i příběh. 

Nicméně hra selhává v tom nejdůležitějším, a to je hratelnost. Lokace jsou sice pěkné, běhání po nich ale úplně mrtvé. Občas na hráče vyskočí nějaká jednoduchá hádanka, jinak je to vše jen o běhání a skákání. A také vracení se, protože do všech lokací se hráč párkrát vrátí. Vzhledem k tomu, že zde nejsou nepřátelé a ani nejde zemřít, se stává z neustále opakovaných průchodů továrna na nudu, což je škoda. Střídání období má slušný potenciál, zde mám ale pocit, že dělám vše stále dokola a málokdy hra dokáže překvapit. Ovládání lišky je také tak trochu toporné, což se projeví hlavně při skákání, ale naučit se dá vcelku v pohodě. 

Ze Seasons after Fall mám rozporuplné pocity. Hratelnostně naprostý průměr, obtížnost prakticky neexistuje, často se vkrádá nuda, naopak vizuál velmi povedený a příběh příjemný.

Pro: Grafika, stylizace, atmosféra, fajn příběh

Proti: Často nuda, toporné skákání

+24
  • PC 60
Na hře mě nejvíce zaujalo její grafické zpracování, které je propojeno příjemný hudebním doprovodem.

Ujmul jsem se role lištičky, která postupně objevuje nové lokace, jenž jsou zasazeny do oblasti lesa, louky a skalisek. Postupně jsem se naučil ovládat 4 roční období, které mi sloužili k aktivaci různých mechanismů a já mohl postupovat dále ve hře.

Doufal jsem, že se bude jednat o další super logickou plošinovku, která hráče potěší vizuální, audio a hratelnou stránkou, ale bohužel třetí část vůbec mé očekávání nesplnila. Způsob ovládání objektů byl jednoduchý a po chvilce hraní mě již nic extra nepřekvapilo a skoro nad ničím jsem si delší dobu nelámal hlavu. Jedinou výjimkou byl úkol s ovládáním světlušek a jejich uskupení do různých obrazců, který mi dal celkem zabrat.

Postupem hry se musíte do každé lokace vrátit přibližně dvakrát, abyste splnili zadaný úkol. Zde mi velice chyběla mapa, díky které bych se v členitém prostředí lépe orientoval a nemusel pobíhat sem a tam, jen abych našel tu správnou odbočku, kam jsem potřeboval se dostat.

Ale když vše shrnu, tak hra svým způsobem na mě udělala velký dojem. A také jí mohu doporučit těm, kteří nevědí, jakou hru zahrnout v rámci Herní výzvy 2018 do 3. kategorie „Lidem vstup zakázán“
+23
  • PC 55
Chuděra lištička dostala na svůj huňatý hřbet větší břímě nežli měl Frodo na svém nehuňatém hrudníku. Aspoň takovou důležitost poslání mi vsugeroval přesvědčivý dabing podpořený tesklivými smyčci soundtracku. I se moc pěkně na pestrobarevnou přírodu a pelášící lišku dívá. Grafická a audio část splnily vše, co mi bylo slíbeno z traileru a screenů.

Hratelnost už není úplně podle mého gusta. Polootevřený svět, co se pomalu rozšiřuje všemi směry, dokáže zpochybnit i jinak decentní mechanismy ročních dob, protože přes některá místa jsem přebíhal několikrát a musel opětovně zastavovat, zamrzávat vodu a nechat rašit bedly. Obtížnost řadím k těm lehčím/relaxačním hopsačkám, hádanky jednoduché (jen se mi nepodařilo najít zpívajícího ptáčka), žádní nepřátelé, jedině se tak někde ztratit/nevědět, kde se co naposled otevřelo (chybí mapa).

Pro: grafika, dabing, soundtrack, liška jako hlavní postava

Proti: sušší hratelnost, hlavně opakované překonávání překážek

+21
  • PC 65
Krátká, pohádková hříčka, u které na rozdíl od jiných skákaček nehrozí frustrace (teda kromě světlušek) ani rage quit. Moc pěkný vizuál, soundtrack a vůbec samotný nápad s ovládáním ročních období ale nedokáží zachránit ne moc zajímavou hratelnost, opakující se hádanky a hlavně nepřehlednost, co se lokací týče. Hra je ale naštěstí dostatečně krátká na to, aby se dostavila vyložená nuda. Pro děti určitě super volba, dospělým to dech nevyrazí.

Pro: audiovizuál, lištička, originalita, pohádkovost

Proti: nepřehlednost lokací, monotónnost

+21
  • PC 55
Jakmile jsem uviděla trailer na malovanou 2D hopsačku o lištičce, která umí ovládat roční období a pomocí toho řeší puzzly v prostředí krásné přírody, věděla jsem, že tohle si chci zahrát. Hru jsem si koupila s asi 70% slevou na GOGu a natěšeně si ji nechala na upršený podzimní víkend.

Po prapodivném začátku se mi z centrální hubové lokace postupně odemkly čtyři větve, z nichž každá obsahovala několik dalších míst a byla zasvěcená jinému ročnímu období. Všechny nádherně zpracované pro jaro, léto podzim i zimu. První třetina hry mě opravdu nezklamala - vizuál je pohádkový, podkresová hudba smyčcového sexteta i zvukové efekty se k atmosféře hodí, lištička je roztomilá, hlasy vypravěčů skvělé. Když jsem se ale po splnění první třetiny hry dozvěděla, že do stejných lokací musím znova a najít v každé nich něco skrytého, co se odemklo, už mě to nepotěšilo. Pustila jsem se přesto směle do toho a poté, co jsem naznala, že můj orientační nesmysl herní dobu zbytečně protahuje, použila jsem několikrát návod, než se mi podařilo hru dokončit. Puzzly nebyly těžké, ale brzy se začaly opakovat a do každé větve lokací jsem se musela asi třikrát vrátit, což bylo otravné a i s pomocí nově odemčených zkratek zdlouhavé.

No a teď k záporům. Ve hře chybí minimapa a něco, co by ukazovalo, ve které lokaci už je co splněné (kameny se světýlky v centrální svatyni to tak nějak suplují, ale nepřehledně; na Steamu to patrně řeší achievementy). Na mnoha místech je hra dost tmavá, takže i se zvýšeným jasem tam je houby vidět [pun intended] a najít tam nějaký předmět skrytý v trávě dá práci. Třikrát se mi stalo, že lišák propadl texturou a padal a padal, až jsem musela hru restartovat. Když se mi to stalo poprvé, myslela jsem, že to je záměr, a snažila se několik minut přijít na to, co dělat v té podivné minihře. Častokrát se mi stalo, že plošina, která měla lišáka nést, byla nehmotná a on propadl, což je u hopsačky nemilé. Obvykle se to stávalo u výhonku, který se v létě rozvine. Pomohl (někdy vícenásobný) restart hry. Příběh byl takový mysticky podivný a mlhavý, což někomu může sednout a někomu moc ne. Mně tedy spíš ne. No a to nejhorší na konec - na to, že jde o 2D plošinovku, je hra děsně žravá na systémové zdroje, takže se na mém, podotýkám, že ne úplně nejhorším, stroji dost sekala. Ovládání bylo zpožděné a mnohdy nereagovalo vůbec, hlavně na skok. Skok byl navíc řešený tak, že nestačí jednou zmáčknout šipku nahoru, ale je potřeba ji držet, aby liška vyskočila výš. Takže klávesnice dostala zabrat, stejně jako moje nervy.

Celkový dojem: hra krásná na koukání a poslouchání, ale po opadnutí prvotního úžasu protivná k hraní. Za plnou cenu nestojí za to, ve slevě lze vzít a dávkovat po malých kouscích jako meditační oddechovku.

Pro: krásná ručně malovaná grafika, hudba, dabing, ovládání ročních dob, lištička

Proti: bugy, tuhé ovládání, nepřehledné levely, několikrát opakovaná návštěva stejných lokací

+18
  • PC 75
Na hru Seasons after Fall jsem se velmi těšila. Připomínala mi totiž Oriho. Vizuálně je to opravdu nádherná hra a příběh mě bavil taky, alespoň co mi moje špatná angličtina dovolila. Hrála jsem za lištičku, která pobíhala po kouzelném lese. Ten byl rozdělený na čtyři roční období a během hraní si i lištička postupně osvojovala schopnosti.

Nakonec uměla měnit prostředí na jaro, kde vše kvetlo, otvírala si tím květiny, které se rozvinuly a dalo se na ně skočit, což bylo podstatné pro následný postup ve hře. Pak se naučila vyvolat podzim, ten uměl otevřít kloboučky hub, po kterých se dalo vyskákat výš a nebo mohla lištička létat na listu unášeného větrem. Když se naučila ovládat zimu, mohla zmrazit vodopád, po němž mohla vyskočit výše, a tak dále.

Pro postup ve hře jsem musela ovládat všechny roční období a neustále je měnit. Hru jsem prolezla křížem krážem několikrát a nesčetněkrát jsem se ztratila a nevěděla jak dál. Tím se dostávám k velkému negativu hry - chybí v ní mapa. Na netu jsem našla od pár nadšenců nakreslený jednoduchý obrázek jak jsou na sebe jednotlivé lokace napojeny a dost mi to pomohlo. Myslím si, že tvůrci udělali velikou chybu, že do hry mapu nedali.

Možná i proto, že jsem se ve hře ztrácela, to dopadlo tak, že jsem se dostala asi do půlky hry, kdy jsem splnila důležitý úkol a myslela jsem si že už bude konec. Když jsem zjistila, že mám zase pobíhat sem tam a zjišťovat co dalšího dělat, přestalo mě to úplně bavit a hru jsem vypnula a nezapnula jsem jí asi čtvrt roku. Když jsem se k ní znovu vrátila, byla jsem zmatená co a jak mám dělat a nemohla jsem se vůbec zorientovat, ale to se dalo čekat. Když jsem se do hraní konečně zase dostala, dohrála jsem jí za dva večery i se všemi achievementy.

Hodnocení je pro mě hodně obtížné. Na jednu stranu jsem byla úplně unesena grafikou, příběhem a nápadem. Na druhou stranu mě hra šíleně zklamala, že začala být asi v půlce nudná. Není to nic, co bych si pustila znovu. Ale pokud autoři plánují pokračování a vyvarují se svých chyb, tak by to mohla být pecka. Je totiž plná logických hádanek, které mě bavily. Kdyby se to vzalo za lepší konec a autoři vymysleli nějaký systém, aby to fungovalo lépe, poutavěji, s mapou a se seznamem úkolů, pak to bude skvělý počin. Zajímavostí je, že ve hře nejde nikoho zabít. Je proto velmi vhodná i pro děti, které dokáží pochopit a vyřešit logické hádanky.

Pro: grafika, logické hádanky, příběh

Proti: absence mapy, absence seznamu úkolů, brzy nastane nuda

+17
  • PC 50
Krásná grafika, úžasná hudba a výborné zvuky. Zkrátka perfektní audio-vizuál. Hru jsem ale stejně po dvou hodinách zabalil, protože je to hlavně o chození bez hlubšího smyslu a backtrackingu, kterého jsem si i za ty dvě hoďky užil ažaž. Začne to tedy poměrně brzo nudit. Navíc lištička občas nereagovala úplně přesně na mé pokyny, což je u plošinovky nemilé.

Příběh je pak spíše takový meditační prostředek (tj. hlasy vypravěčů se moc moc dobře poslouchají), než že by nabízel vykreslené postavy a zajímavou zápletku, ale jako, kdo ví? Je fakt, že jsem to nedohrál. Hru je tedy podle mě dobré brát jako umělecký zážitek, než jako zábavnou plošinovku.
+16
  • PC 50
Herní výzva 2018 #3

Abych nezačal hned hejtem, tak pochválím práci grafiků, kteří si se Seasons After Fall fakt vyhráli. To je zřejmé už ze screenů, které nalákaly i mě. A v tom hra určitě určitě nezklamala – každá lokace vypadá skvěle ve všech čtyřech ročních obdobích, všechny jsou krásně detailní, plus hudba je taky pěkná – radost pohledět a poslechnout. Docela příjemný je i příběh, který je sice taková jednoduchá pohádka, ale je namluvený dvěma kvalitními vypravěči a pro účely hry to určitě stačí. A dál...

Technicky se jedná o plošinovku, spíš bych ji ale nazval 2D walking simulátorem, protože v ní neexistuje jediná část, kde by nějak záleželo na vaší hráčské zručnosti. Nemůžete umřít, nic není na čas a když spadnete z plošinky, ztratíte akorát pár vteřin progresu. K tomu je ovládání nerezponzivní a lišák se občas pohybuje dost toporně.

Puzzly jsou podobně jednoduché a všechny jsou jen o tom přepnout na správné roční období, které aktivuje objekt, co vám umožní cestu dál – ať už je ten objekt gejzír, co je třeba zmrazit, poupě, co je potřeba rozkvést nebo list, který je potřeba zvednout větrem. Až na jeden na úplném konci, kde je třeba vytvářet obrazce z elektřiny, ten byl nejzajímavější z celé hry.

A tahle vražedná kombinace jednoduchých puzzlů a jednoduchého platformování společně s nutností projít každou část hry třikrát (s obměnami) a absencí mapy dělá dohromady velmi, velmi stereotypní hru, která po prvotním wow efektu nemá co nabídnout. Smysl ji hrát bych viděl, pokud hledáte vysloveně chill meditační zážitek a okouzlil vás grafický styl, případně by se mohla zalíbit mladším hráčům.

Podobné pocity jsem měl i z prvotiny studia Swing Swing Submarine jménem Blocks That Matter, která mě unudila podobným způsobem. Tu jsem ale nedohrál a bez Výzvy bych asi nedohrál ani Seasons After Fall. Asi prostě nejsem cílovka, co naplat.
+16
  • PC 65
Ke hře jsem se (konečně) dostal v rámci Herní výzvy 2022 a musím říci, že už chvíli po rozehrání jsem si říkal, že je to tak divné, že to museli vytvořit Francouzi... a ono jo :) Typicky je estetická stránka upřednostněna před level designem a hratelností a vyprávění příběhu je divné a nechává prostor pro interpretaci, neboť pravděpodobně sami tvůrci neměli jednotnou ideu, o co jde. Je pravda, že hra vyšla již před nějakou dobou a srovnání třeba se hrami Ori a ... by jí nedělalo moc dobře.

Nicméně, jde o roztomilou plošinovku s nádechem metroidvanie (tzn. postupně, nabíráním schopností / událostmi ve hře se zpřístupňují nové části mapy, která se prostorově větví na všechny strany a průběh hrou nemusí být přísně lineární), přičemž mám dojem, že právě s tím nádechem metroidvanie si autoři moc dobře neporadili. Jednotlivá prostředí nejsou moc dobře rozlišitelná, což společně s jejich rozsáhlostí, absencí mapy a nemožností nějakého rozumného způsobu rychlého cestování, činí opětovné návštěvy jednotlivých lokalit poněkud útrpnými. Zdlouhavé běhání sem a tam člověka moc bavit nebude. Občas jsem měl dojem, že to byl záměr s účelem natáhnout herní dobu.

Na grafické stránce hry si tvůrci nechali velmi záležet, nerozlišitelnost prostředí tedy rozhodně neznamená, že by byla jednotně ošklivá. Jde o to, že hlavní mechanismus hry představuje přepínání mezi ročními obdobími a každé z nich hodí přes obrazovku jiný barevný a částečně i grafický filtr. Krom toho mají jednotlivá období samozřejmě i jiné účinky na herní svět a vaše možnosti. Ve všech lokalitách tedy vystřídáte všechny filtry, což určitě nepřispívá k zapamatovatelnosti nějakých záchytných bodů. Pokud hru nehrajete na jeden zátah, ale sednete k ní za nějakou dobu, a nebudete si přesně pamatovat, kde jste byli a kde nikoliv, hra vám orientaci rozhodně neulehčí. Občas také naštve jakoby lagující ovládání, ale tam, kde špatné či necitlivé ovládání postavičky bývá často úplný zabiják plošinovek, u Seasons after fall to zase tolik nevadí, protože ve hře se nedá zemřít a nejsou přítomni žádní nepřátelé, před kterými byste se měli mít na pozoru.

Takže, když to vezmu kolem a kolem, jde o mírumilovnou, pěkně vypadající, chvílemi trochu nudnou plošinovku s reálnou herní dobou kolem 5-6 hodin, pokud potřebujete (jako já) prošmejdit každý kout a sesbírat všechny achievementy, což je tak akorát, aby vás hra neodradila od dohrání.

Pro: Grafické zpracování, hudba, zvuky, občas příjemný nápad

Proti: Absence mapy, horší level design, dlouhé pobíhání

+15