Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Satellite Reign

28.08.2015
61
12 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Satellite Reign je cyberpunková stratégia, inšpirovaná hrami ako Syndicate či Syndicate Wars a filmami ako Blade Runner. Hra vznikla aj vďaka úspešnej kickstarterovej kampani.

Chopíte sa štyroch neohrozených hrdinov, s ktorými sa vydávate do sveta budúcnosti, ovládaného obrovskými korporáciami, ktoré si samé diktujú zákony. Pohybovať sa budete v relatívne otvorenom svete, ktorý môžete ľubovolne prechádzať a prehľadávať. Získate tak prístup k novým misiám.

Na výber máte niekoľko tried hrdinov s rozličnými schopnosťami, vybavením a zbraňami. Úlohy majú viac možností, ako ich vyriešiť. Môžete použiť hrubú silu, odpáliť dvere a všetkých vystrieľať alebo môžete ísť do akcie tichšie a taktickejšie. Hackovanie dverí, zakrádanie sa šachtami, vyraďovanie generátorov, ovládanie myslí nepriateľov - je len na vás, akú cestu si vyberiete.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 55
Někdo v recenzích neustále připomíná legendární Syndicate, mně osobně ale Satellite Reign přišel spíš jako cyberpunkový klon Jagged Alliance. Navíc poměrně průměrný.

Satellite Reign měl před vydáním za sebou úspěšnou crowdfundingovou kampaň, což potvrzovalo, že lidi podobné taktické strategie prostě a jednoduše chtějí. Osobně můžu říct, že když takové hry fungují, tak se na ně nezapomíná, viz. Commandos, Desperados nebo už výše zmíněné Jagged Alliance. U Satellite Reign je to ale trošku složitější. Tady totiž plno věcí vůbec nefunguje. A to je sakra škoda.

Začal bych začátkem, jak jinak. Hra Vás vtáhne do děje a Vy vlastně vůbec netušíte, která bije. Jenom, že jste nějaký odboj proti současné vládě a ten se jí snaží svrhnout. V jednoduchosti je krása, ale tady je ten příběh úplně k ničemu. Hra nenabízí žádné kloudné úvodní vysvětlení, navíc v průběhu hry se v podstatě vůbec nic neděje. Vaším hlavním úkolem je projít čtyřmi obrovskými mapami a plnit mise, které různorodosti rozhodně nepobraly. Pokaždé je to naprosto stejné. Dostanete se do oblasti, aktivujete si všechny rodící se věže, vyberete bankomaty, vyloupíte banku, což je ještě všechno pořád v řádu objevování tamní mapy. Následně ale nastoupí úmorná rutina - vloupání do různých skladů, kasáren a kradení všeho, co se dá v boji dál použít. No a toto jsem ze začátku praktikoval s jednou ze čtyř postav, které máte na výběr, což vlastně dlouhou dobu stačilo. Skoro jsem si říkal, k čemu tam ostatní jsou, a to i přesto, že každá má jiné vlastnosti. Hacker byl ale nejúčinnější. S tlumičem kosil jednoho nepřítele za druhým a hlavně si odemknul všechno, co potřeboval. Jak ale přituhovalo a hra začala obrovsky nudit, začal jsem to kosit ve čtyřech a v podstatě nad hrou vůbec nepřemýšlel. Jestli hra něco nemá, tak je to řád. Dělat si můžete co chcete. Jinde to může být nespornou výhodou, zde je to neskutečně na obtíž.

Navíc během hraní se Vaše postavy vylepšují. Stejně tak i zkoumáte, co jste nakradli a tím se také vylepšujete. Tahle forma expení je ale spíš otravná, než zábavná. Ze začátku ty možnosti zkoumáte, pár jich je, vypadají zajímavě, ale postupem času Vám je úplně jedno, do čeho nově nabyté body vložíte. Dál totiž zástupy nepřátel se svojí partou kosíte...a to tak nějak stačí.

Dlouhou dobu jsem vůbec nevěděl, co je cíl hry. Co jinde je znázorněné nádherně nasnímanou mapou, tady v podstatě neexistuje. Prostě jsem tupě vykrádal jeden barák za druhým a vůbec nevěděl, kam to všechno smiřuje. Je tedy pravda, že jeden z hlavních důvodů, proč hru hraju, je nádherné cyberpunkové prostředí. I toho se ale v poslední - čtvrté - mapě přejíte. Je to pořád stejné, neměnné, a navíc často se opakující. Nespornou výhodou hry je ale její žánr a to je důvod, proč jsem hru pár desítek hodin hrál...abych se dostal do kýženého cíle.

I ten cíl vlastně docela stojí za to. To, co Vám hra nedá v průběhu hry - tedy příběh - Vám ukrojí měrou vrchovatou závěrem. Tam jsem teda zíral. Chladná hra, chladné prostředí. Asi to k sobě patří. Pro Satellite Reign ale u mě navždy bude znít označení nepovedené hry, která má ale něco málo dobrého a je jen na každém hráči, zdali mu stojí za to ji dohrát nebo ne.

Pro: Námět cyberpunkového prostředí v kombinaci s taktickou strategií je super...

Proti: ...jenže je také suprově nedotažený a tak postrádá příběh, variabilitu a mnohdy i zábavnost.

+12
  • PC 75
Tato hra je nástupcem legendární realtimové strategie Syndicate z roku 1993, ale jsou zde i celkem otravné chyby. Začátek přitom vypadá velmi dobře, dostanete trojici agentů (později 4), každý má své specifické schopnosti. Mají se dostat ze startovní lokace do města, které je pod nadvládou korporací které vlastnějí oživovací technologii na přenos vědomí do jiného těla, a šlohnout jim jí. Problém je ovšem s penězi, na začátku máte pouze základní vybavení a s tím se úkoly plní velmi těžce. Takže pendlujete po čtvrti a zkoumáte na co máte, já jsem příšel že nejlepší je vyexpit základní specifické dovednosti (např. hackování) v první čtvrti (celkově jsou 4) na místě kde je snadný přístup a tam zabíjet nepřátele. Pak už to jde snáz.
Agenti můžou dostat po příslušném výzkumu augmentace na 3 částí těla (hlava, tělo, nohy), které se sice dají obměnovat, ale příjde mi že je to oproti původnímu kde jich bylo mnohem více málo.
Vybavení (většinou prototypů) je také dost (jde koupit i na černém trhu), problém jsou ovšem peníze kterých je obvykle nedostatek. Jdou vydělávat nabouráním bankomatů, přepadením a nahackováním banky (používat vojáka a hackera) a pomocí infiltrátora infiltrací do objektů a jeho schopností mistr zloděj.
Mise jsou celkem různorodé, např. nahackovat terminál a podle něj najít osobu k likvidaci, nebo infiltrovat nepřátelskou základnu, či ukradnout technologii. Ke splnění je možné využít zadní vchody, lanové skluzy, vypnout pomocí hackera kamery, přesměrovat jedovatý plyn a někdy spolupráce několika agentů při otevírání zabezpečených dveří. Někdy jde splnit mise i s jedním agentem infiltrátorem, který má spojení přes předmět s hackerem a příslušnými augmentacemi.
Zbraně jsou tu balistické, plasmové, laserové, ty se dále dělí na pistole, lehké a těžké a různé typy granátů. Najde se i pár speciálních třeba plamenomet, který je oproti původní hře hodně ochuzený a nejde s ním zapalovat nepřítele ani civilisty a ani neobchází brnění a štíty jak je v popisu.
Nepřátelé reagují na vás podle stupně který je zobrazen u každého agenta a na začátku se vás jen snaží zatknout a dát vám pokutu a pořádný kopanec, když zdrhnete tak už tasí a na vyšších stupních se přidají velitelé a mechové. Ovšem stačí vyběhnout z hlídaného prostoru, zašít se do uličky a počkat až se sníží stupnice a vše je zase v klidu.
Graficky je hra povedená a celkem hodnověrně působí dojem temného velkoměsta budoucnosti, horší je náročnost na hardware, která mi připadá přestřelená
Závěrem bych řekl že jsem si hru užil a nebýt konce který jde proti tomu co celou hru děláte tak by to bylo super

Pro: Různorodost misí, hudba, atmosféra

Proti: Konec, hardwarová náročnost, plamenomet, inteligence nepřátel, zdlouhavý rozjezd

+11