Rule of Rose

Ještě než jsem si zahrál Rule of Rose tak jsem o tom slýchal kontroverze. Hra byla zakázaná ve Velké Británii, protože někdo jí označoval, že cílem hry je znásilňování a zabíjení malých děti. Nenechte se samozřejmě odradit, ve hře nic takového není a jednoduše to je neznalost toho co to nejspíš ani nehrál. Maximální kontroverze co jsem našel je, lehčí sexuální podtext ale to je tak vše, navíc v rámci příběhu to všechno dává smysl a je to udělané logicky nehrajíc si na kontroverzi.

Už jen první zapnutí hry mě tvůrci namlsaly krásným intrem, který ukazuje některé části hry a dává vám vědět, co vás čeká a na co se připravit. Hra začíná poměrně nevšedně, ale nechci tu nic moc prozrazovat o příběhu a maximálně zmíním, že Jennifer na svoji pouti není sama a provází jí nejvěrnější psí společník Brown, který jí pomáhá se neztratit a vede jí správnou cestou a tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu a to je hratelnost která staví na průzkumu a lehčích puzzlu či akce.

Průzkum s Brownem mi nevadil až na stále přepínání „find“ což je mechanika kde Brown pomocí svého psího čumáku vyčmuchá nějakou stopu a zavede vás k ní. V praxi to funguje nějak takhle: Hráč se přepne do položky inventáře, zvolí třeba ponožku a v levým rozhraní vidí „target“ s otazníčky. Brown vás pak bude vést po lokacích, až najde stopu tak začne štěkat a vy získáte různé předměty na který je item vázán. V mém případě ponožka je vázaná třeba na léčivý předmět nebo na úkolový předmět, kde musím někoho najít/něco abych ve hře pokročil. Hra vám dává i určité puzzly, které musíte vyřešit, a nejsou nikterak těžké a přišly mi celkem zábavné. S průzkumem jsem moc problémy neměl až na to že člověk furt musí něco vybírat a dávat pozor co vlastně hledá. Několikrát jsem se ztratil, protože jsem volil špatný předmět na hledání, ale nebylo to tak hrozné jako akční složka hry.

Na Rule of Rose mi nejvíce vadila akční složka hry, která je nepřesná a může odradit dost lidí. Výběr zbraní je dostatek jako Železná Trubka, Sekáček na Maso, Kuchyňský nožík atd. Když ale Jennifer má s nimi zacházet tak se jedná celkem o peklo. Hra má problém rozpoznat „hit box“ takže když opravdu někoho pořádně kuchnete či praštíte tak zkrátka se jim nic nestane, protože nepřítel je moc daleko. Nebo je zrovna v animaci, kde na vás útočí. Nepřítel dokáže i padnout na zem a můžete ho zašlápnout, jenomže to nic nedělá a působí to zabugovanějším dojmem. Nepřítel na vás útočí a někdy se stane, že zasáhne vzduch ale vy i tak schytáte ránu. Tyhle problémy jsou někdy frustrující hlavně, když vás hra nutí bojovat a nemůžete se tomu vyhnout. A co víc pokud je Jennifer opravdu smrtelně zraněná a nemáte po ruce léčivý předmět, tak má animaci jako kdyby chytla průjem a hledala co nejbližší záchod, nejen že je pomalá ale zkrátka už je jako postava k ničemu a musíte se potácet po místnostech s Brownem a hledat něco co by vás uzdravilo nebo se nechat zabít, nebo pokračovat v příběhu a riskovat. Hra obsahuje i bossfighty a jedná se opět o stejné problémy jako s každým nepřítelem jen s tím rozdílem že jejich útoky jsou, mnohem silnější.  Vydrží více zásahu a hra vám nezobrazuje jejich životy. Takže se může stát, že budete třeba 10 minut kuchat do bosse a on nebude chtít umřít, boss vás udeří dvakrát a končíte. Je to opravdu nejslabší část hry a sami vývojáři uznaly, že vydání hry bylo uspěcháno a museli to prostě vydat i v takovém stavu. Měli v plánu několik obtížností jako lehčí obtížnost až po těžkou tohle ale odpadlo a hra na výběr obtížnost nemá. Tohle je největší vada na kráse téhle hry, kdyby vyšel remaster/remake a vývojáři se k tomu mohli vrátit a udělat tu akční složku pořádně a vyladit to, tak se jedná o jeden z nejlepších psychologických horroru a já bych šel i s hodnocením výše, protože ten příběh je krásně sestavený a musím uznat, že se jedná o takový „hidden gem“.

Pokud jsem vás následujícím textem neodradil a nevadí vám horší akční složka hry, máte rádi psychologické horrory, nevšední vyprávění příběhu, tak doporučuji si hru zahrát a je možné že to pro vás bude hidden gem. Ostatním co jde více o hratelnou část hry a o příběh jim tolik nejde, tak bych asi doporučoval se zatím hry vyhnout a počkal popřípadě na remaster/remake pokud někdy vznikne, kde by to autoři mohli dát do kupy. 

Já jsem si ale hru celkem užil a dokážu pochopit, proč se jedná o jistý „kult“ hlavně co se týče, příběhu který mě šokoval svojí promyšleností a byl takovým hlavním motorem proč pokračovat ve hře i přes mizernou akční složku hry a jsem rád, že jsem tenhle „hidden gem“ ukusil. Budu doufat v remaster/remake o kterém se už několik let spekuluje, aby hra byla v takovém stavu jakém měla být.