Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Resonance: A Plague Tale Legacy

27.08.2026
82
31 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Resonance je zasazeno přibližně 15 let před A Plague Tale: Requiem (2022), jehož příběh se odehrával během Černé smrti v letech 1349-1350. Oproti předešlé hře se hráči chopí role (na místo Amicie de Rune) Sophie, dcery vůdce pirátů, který díky jejím tajemným vizím objevil záhadný Minotaurův ostrov.

Hráči většinu děje stráví na Minotaurově ostrově. Na tomto místě prodchnutém i ve 14. století dědictvím starověké mínojské kultury stále zůstává kletba z dávnověku, kdy byly podle legendy býčí zrůdě uvězněné v ostrovním labyrintu přinášeny pravidelné oběti. Sophia je s tímto prastarým zlem spojena, ale zároveň má zájem o mínojské poklady. A není sama, v jejích patách je také benátské vojsko.

Děj se odehrává ve dvou časových vrstvách, ačkoliv většina hry bude ve středověké přítomnosti, také na hráče čeká i mytologická exkurze do starověku. Sophii díky jejímu řemeslu nejsou cizí ani zbraně, kde je vyvinutější bojový systém. V přímých konfliktech postava ovládá meč a dýku, podle situace útoky či vykrytí (parry), na což mladičká Amicia z předchozích dílů neměla potřebný výcvik. Oproti předchozím dílům jsou klasické stealth prvky výrazně upozaděny ve prospěch přímých soubojů, plížení však nadále hraje roli v některých pasážích. Ve hře je stále dosti kladen důraz na různé zapeklité hlavolamy, které na hráče číhají během putování. K jejich vyřešení může být zapotřebí kupříkladu využití lomu světla, a to s pomocí ukradeného artefaktu, Mínojské koule.


Poslední diskuzní příspěvek

Asobo mají zjevně nějaký fetiš na malý kluky co mají potřebu způsobovat konec světa a velký sestry co to po nich musej zachraňovat. Ale jinak tedy opět dobrá akčně-adventurní záležitost, ikdyž posledních pár kapitol už se mírně táhlo.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Dale Cooper v Twin Peaks jasně říkal, že si máme dávat denně malý dáreček. Já si v pátek večer nadělil trošku větší. Člověk si musí trošku osladit život moderní hrou, která nejenže skvěle vypadá, ale má i výtečný příběh, překvapivě skvělou hratelnost a výborné ozvučení. Zkrátka krásný kompletní balíček.

Předchozí dva díly nebyly vůbec špatné, ale proti tomuhle působily mnohem slaběji– a navíc s tím otravným spratkem Hugem a věčně naštvanou Amicii :D U jedničky bylo i přes skvělou vizuální stránku vidět, že jde pořád o omezenější AA titul, a u dvojky to hratelností stále nebylo úplně ono. Tady je to ovšem úplně jiné kafíčko. V Asobo jsou zkušení vývojáři. Sice nemají tak velký rozpočet ani zastřešení obřím vydavatelem jako třeba Naughty Dog, ale jsou to srdcaři a jejich nová hra se klidně vyrovná i The Last of Us Part II. Ano, řekl jsem to a myslím to vážně. Tahle hra je totiž konzistentně dobrá a bez přešlapů.

Už jsem viděl hodně pěkných her, ale ještě nic nepřekonalo ten WOW efekt z prvního Crysis. Tohle sice není výjimkou, ale dost se tomu přiblížilo, když jsem se na pláži více než 15 minut kochal detailními texturami a nasvícením. Moje RX 7800 XT drží 60–100 FPS na ultra nastavení ve 2K rozlišení – samozřejmě bez frame generation, s nativním FSR jako anti-aliasingem, takže optimalizace je dost fajn bez větších záseků či propadu fps. Obličeje a detaily modelů jsou vážně pecka. Člověku je až trochu líto, že nemá 4K OLED s 240 Hz poháněný RTX 5090. :D Ale ne, moc hezky se kouká i na obyčejném IPS monitoru s 60+ fps. :-) Dokonce mě to donutilo vytáhnout ze šuplíku brýle, abych tu nádheru viděl v celé kráse.

Dalším nadstandardním aspektem je dabing, soundtrack a sound design. Často si na sluchátkách nechávám hlasitost kolem 20 procent, ale tady jsem to pořádně ohulil. To, že v Asobo jedou bomby, poznáte už podle skladby v menu a výběru herců. Bohatý zvukový design monstra vám navíc způsobí husí kůži.

Hra tedy potěší oči i uši, potěší ale i mozek? Ano, narativ je skvělý. Příběh jako takový si drží konzistentně dobrou úroveň. Slovem konzistentně myslím to, že například zmiňované TLOU 2 má sice hrozně silné momenty, ale také dost slabé pasáže. Tady nic takového není, kvalita neklesá. Dialogy jsou nenucené a přirozené, nenarazil jsem na žádné hloupé věty. Cutsceny jsou fajn a hra umí skvěle prodat i historické reálie. Úvodní procházka mezi prostým lidem na karnevalu mě opravdu navnadila na středověkou adventuru. K tomu je zde jedna super věc: Sophia a nepřátelé spolu během boje normálně mluví. Nejde o generické hlášky, ale o dialogy přímo související s daným kontextem. To dost přidává na imerzi. A mozek procvičí I puzzly. Hádanky jsou tak akorát, aby vás na chvíli potrápily, ale ne natolik, abyste museli poraženě googlit (Sophia vám navíc po chvíli sama nabídne indicii, pokud chcete:-)).

No a nakonec potěšení pro ruce. Hraje se to skvěle. Trošku mi sice vadilo tlačítko pro blokování a často jsem místo něj mačkal jiné, ale Sophia může místo toho instantně uskakovat, takže to nakonec ani nebylo potřeba. :D Soubojový systém i animace jsou krásně plynulé. Musím se přiznat, že nejsem úplně vhodný soudce, moje nejnovější akční adventura byl starý Black Flag a první díl Hellblade. Tady je to ale mnohem komplexnější – pokud k tomu tedy tak budete přistupovat, protože člověk může celou hru klidně projít jen mačkáním X a B. Sophia nemůže zablokovat ránu, když hráč mačká útok jako pominutý, ale zase může kdykoli uskočit, což to trochu zachraňuje pro nezkušené hráče, a hardcore pařaní si naopak neodemknou ten skill upgrade, který boj dělá mnohem lehčí. Nepřátelé navíc střídají styly, komba a chovají se pokaždé jinak. Údery doslova cítíte i přes obrazovku. Navíc když si občas zahrajeme za starověkou bojovnici Ariadné, dostaneme dost odlišný styl boje. Nebo je to možná tím, že tahle Řekyně nemá vylepšené schopnosti a nemůže dělat úhyby ostošest? :D Pokud by hra dokázala potěšit i čich a chuť, bylo by to dokonalé... i když s tím tématem středověku vlastně nevím, jestli by to člověk chtěl zažít. :D

Jako komplet je to zkrátka všechno vysoko nad standardem. Problémem této hry je snad jen to, že je až moc dobrá. Teď, když se chci vrátit k mým dvacet let starým střílečkám, budu mít silnou pachuť a chuť hrát spíše tyto vizuálně úchvatné a komplexní AAA tituly, kterých je ale bohužel omezené množství. :-).

Hru jsem dohrál za necelých 10 hodin se střídáním lehké a normální obtížnosti (při lehké se vám v boji samovolně doplňuje zdraví, což byl pro mě u bossfightů často jediný důvod, proč jsem je vyhrál :D). Nedostavil se zde Dead Space efekt, kdy si říkáte: „Ajo, zase další vatová mise, už bychom se mohli blížit ke konci?“ Hra je akorát dlouhá, bez umělých kapitol. Skvěle střídá lokace, náplň a velmi dobrým způsobem zakomponuje i návštěvy do minulosti. A fanoušci původních her si jistě užijí závěrečnou cutscenu.

Co víc k tomu říct. Všechno tu prostě šlape jako švýcarské hodinky. Takhle vysoké hodnocení často nedávám. Nemohu najít žádné zásadní zápory, takže jediné mínusy vyvstanou až při srovnání s těmi nejlepšími tituly. Jistě, příběh není úplně takový wow jako některé momenty v sérii TLOU, nemá tak filmovou prezentaci jako Alan Wake 2 a třeba RPG prvky a schopnosti mohly být propracovanější. Vztah Sophie a jejího mentora byl v úvodu dost zrychlený a nepřátelští vojáci mohli být představeni o něco lépe. Celkově je to ale dost solidních 9/10. Velké překvapení a pro muffina nejlepší díl série. :-)
+12
  • XboxX/S 80
Po Amicii a Hugovi přichází na scénu Sophia, kterou už známe z Requiem, a tentokrát nás čeká výlet do minulosti, tajemný ostrov, minojská civilizace a legenda o Minotaurovi. Žádná nudná dovolená u moře, ale pořádná štreka plná nebezpečí, záhad a protivníků, kteří nám rozhodně nebudou mávat na přivítanou. Svět Plague Tale má pořád parádní atmosféru, jenže tentokrát se tvůrci rozhodli trochu přehodit výhybku. Hra se totiž mnohem víc přiklání k akci a místy mi připomínala Tomb Raidera. Průzkum, šplhání, překonávání překážek a likvidace nepřátel dostávají větší prostor, zatímco plížení a maskovaný stealth ustupují do pozadí, různorodé řešení hádanek kvituju.

A právě tady mám trochu rozporuplné pocity. Vyšší akčnost sama o sobě není problém, jenže kvůli tomu se vytrácí část toho, co mě na předchozích dílech bavilo nejvíc – napětí při plížení, hledání správné cesty a pocit, že každý průšvih může být poslední. Sophia se sice umí ohánět, ale soubojový systém mi úplně pod kůži nezalezl. Ovládání soubojů mi přišlo poněkud krkolomné a místo toho, abych si pořádně užíval bitky, jsem občas spíš zápasil s ovládáním. Škoda, protože jinak má hra co nabídnout a změna prostředí jí rozhodně prospívá.  

Celkově ale nejde o žádný průšvih. Tajemný ostrov, jeho historie a atmosféra mě dokázaly vtáhnout a jako další výprava do světa Plague Tale to funguje, grafika je nádherná. Jen bych příště trochu ubral na akčních manýrech a vrátil víc prostoru plížení, které sérii sedělo jako prdel na hrnec. Amicia s Hugem mi zkrátka přirostli k srdci víc, ale Sophia se mezi nimi úplně neztratila, za mě mě slušných - 80 %
+8