Radiolight

Herní výzva 2025 - Bdím, či spím? (Basic)

Já jsem vážně, vážně chtěl dát zelené hodnocení. Ale abych citoval samotnou hru: „Ne, něco tu chybí.“

Na Radiolight jsem se opravdu těšil. Trochu mi uniklo, že už vyšlo, ale jakmile jsem to zjistil, hned jsem vrátil jinou hru, abych měl v rozpočtu peníze a mohl si ji okamžitě zahrát. Začnu tím, co mě dohánělo k šílenství. Česká verze hry je prostě jazykově nedodělaná. U her ze zahraničí jsem ochoten nad tím přimhouřit oči, ale ne u hry od českého autora. Chápu, že rozpočet na český dabing prostě není a že angličtina je klíčová pro zahraniční trh, ale aspoň po textové stránce bych čekal určitou kvalitu.

V první řadě - všechny in-game texty, novinové články, deníky a podobné dokumenty jsou pouze v angličtině. Do češtiny si to musíte přepnout do režimu „jednoduchý text“, který ale není dostupný u všech dokumentů, takže některé věci zůstanou jen anglicky. Vtipné je, že v jednom případě byl deník opravdu přeložený přímo v herním prostředí, ale v jiném zase vůbec ne. Moje angličtina je pasivně dobrá, takže jsem to tolik neřešil, ale stejně to bolelo. Nicméně to bych ještě odpustil.

Co ale odpustit nedokážu, je samotný překlad. Jinak se to vysvětlit nedá. Čeština ve hře působí jako překlad z angličtiny, při kterém autor pořád přemýšlel anglicky. Přeložit „I’m not losing it!“ jako „Já to neztrácím!“ je zločin i běžně, natož v tomto kontextu. A podobných přešlapů je ve hře spousta. S láskou jsem si při tom vzpomněl na Someday You’ll Return, kde je čeština naprosto nádherná.

Ale nechme jazyk jazykem. Radiolight je v podstatě temnější verze Firewatche. V roli policisty se vydáváte do národního parku hledat ztraceného rangera, což může souviset se zmizením mladého skauta jen čtyři dny předtím. Vaším spojením s vnějším světem je Robert, váš nadřízený na druhé straně vysílačky. Hlavní postava se brzy propadá do událostí, které zcela přesahují její chápání. Bez spoilerů se toho moc říct nedá, ale atmosférou to připomíná Twin Peaks a obecně mysteriózní příběhy z osmdesátých let.

Příběh i celková atmosféra mě bavily, ale vadilo mi, jak mě hra udržovala v nejistotě, kam vlastně jít a co dělat. Mám jistotu, že jsem spoustu věcí minul čistě proto, že mě hra po určitých událostech už nepustila zpět, nebo nešlo znovu najít stejné objekty, o kterých bych mohl informovat Roba. Bylo to frustrující a trochu to kazilo zážitek. Navíc mám pocit, že mi z příběhu uniklo něco zásadního - a to by se prostě stávat nemělo.

Abych se přiznal, při hraní jsem měl neustále pocit, že tohle bych měl milovat, že bych si měl užívat každou vteřinu. Ale ten pocit se nikdy nedostavil - pořád jsem měl dojem, že prostě něco chybí. Jako polévka bez soli.

Nicméně, asi za měsíc nebo dva si dám replay. A pokud se opraví aspoň jazyková stránka, možná to hodnocení ještě zvednu.