Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 35
Když mi během hraní v mysli vyskakovaly řádky, kterými jsem chtěl začít tenhle komentář, nemohl jsem se rozhodnout, který by tuhle hru vystihl nejlépe. Možná "máte rádi kočky?", "pod svícnem je největší tma a všude okolo taky" anebo snad "tisíckrát a stále poprvé".

Víte, původně mě Pineview Drive nalákal na "přežívání v detailně propracovaném domě po dobu třiceti dní". Doufal jsem, že budu mít štěstí, a podaří se mi najít jeden z těch dobře ukrytých drahokamů někde na dně pytle, o kterých nikdo nic neví a že třeba objevím druhý Pathologic. Samozřejmě teď už vím, že můj nejoblíbenější virtuální zážitek má s tímhle máloco společného. Ano, Pineview Drive se skutečně odehrává během třiceti dní v opuštěném domě někde na pobřeží, zatímco máte pátrat po osudu vaší manželky, která zmizela před dvaceti lety. Během třiceti dní! Třiceti!! Před dvaceti lety! Dvaceti!! V jednom z nejškaredějších domů, které jsem kdy viděl! Jak "rozkrýváte" onu "záhadu", postupně vzpomínáte na to, jak se vaše žena děsila podivných přízraků a zvuků. A já se jí vůbec nedivím. Sám bych nechtěl žít v domě, kde na stěnách pořád visí creepy fotografie z 19. století a nad vstupem je umístěna hlava Belzebuba se zkříženýma mečema jen o pár desítek centimetrů níž. Člověk by řekl, že v roce 2014 by majitel mohl mít trochu soudnosti a jít alespoň kapku s dobou.

V této hře logika trpí a sténá. A zábava taky. Nechápejte mě špatně, nemám za to, že hra musí nutně být "zábavná", aby byla zajímavá, ale zde náplní všech vašich třiceti dní bude hledat klíče. Říkáte si, že by vám autoři mohli třeba podstrčit indicii, kde onen klíč najít? Kdeže! Proč si neprojít každej den všechny místnosti znova? Našli jste klíč? Bravo! Tak teďka najděte, do které klíčové dírky patří! Tohle ještě není taková otrava na začátku hry, kdy máte přístup jen do malé části sídla, nicméně jak můžete dojít dál a dál, z onoho běhání se stává martyrium. Přiznám se, že ke konci už jsem se díval i na let's play videa (což skoro nikdy nedělám), abych věděl, kde daný klíč najít, protože jinak bych zřejmě hledal doteď. A tohle vás čeká každý z těch třiceti dnů. Jeden by řekl, že by vám to mohlo být vynahrazeno alespoň stupňujícím se napětím při rozkrývání osudu vaší manželky, jenže to bychom asi chtěli moc. V osmadvacátém dni nejste o nic moudřejší, než v prvním. A když konečně dorazíte do cíle, vývojáři vás odbudou jedním z takových těch "střípky si poskládej sám" konců, což bych jim možná byl ochotnej sežrat, kdyby nějaký střípky byly. Lenost nad lenost, tohle.

Pineview Drive je jako Gone Home bez muziky a čtení. Navíc se vás neustále snaží vystrašit, nicméně málokdy to klapne, a když už, tak je to takovým tím způsobem, jakým vás mnohdy vyleká debilní kamarád, kterého jste neviděli a on vám zařve do ucha. Žádná psychologie tady v pozadí neběží, žádná nedostupná místa, o kterých byste si celou dobu říkali, co že v nich asi je, tu nejsou. Všechny místnosti si jsou podobné a je jich nesmyslně mnoho. Až na jednu výjimku se situace nijak nevyvíjí (přestane fungovat proud). Vždycky tak nějak tušíte, co se stane.

Ó a další bomba je tvrzení, že hra "pozná váš strach" a v závislosti na tom vám ubírá zdraví, což je nesmysl ze dvou důvodů. Dělá to údajně tak, že při nějaké "strašidelné události" sleduje, jak moc cuknete myší nebo jestli zastavíte atp. První důvod, proč je to blbost, je, že mnohdy se leknutí prostě nejde vyhnout (10 centimetrů před obličejem vám vyskočí přízrak), a tak přicházíte o život, ať chcete nebo ne. Druhý důvod je, že se do tohoto leknutí počítá i to, když se jen otočíte, abyste se rozhlídli po místnosti, zatímco ZAZVONÍ TELEFON (woo!) či SE OZVE "PST!" (aaa!). Autoři mají zřejmě velké sebevědomí ohledně vlastní strašidelnosti, ale tohodle by se prostě nikdo nikdy nelekl.

Když k tomu všemu přidám ještě pár otravných bugů, naprosto legendární repetetivnost (to se týká i lekacích scén) a nepříliš kvalitní optimalizaci, vychází mi hrozně líná slátanina. A to je fakt škoda. Nápad má hra výborný, atmosféru ze začátku slušnou a světlo zde vypadá krásně, jenže když je to nuda bez myšlenky, tak je to nuda bez myšlenky.

Pro: atmosféra na začátku, solidní nápad, osvětlení

Proti: extra stereotyp, céčkový horror, nesmysluplnost, stupidní příběh, špatná optimalizace...

+14
  • PC 50
Pineview Drive je ten typ hry, ke které vás přivede možná "klišoidní", ale přesto působivá synopse. Roky opuštěný statek a vy coby hráč ztvárňujete postavu muže, který se vrací na místo, na které by radši zapomenul. Přesto všechno chcete objasnit záhadné zmizení vaší drahé polovičky a rozhodnete se nechat stranou povídačky, které kolem tohoto roky opuštěného sídla kolují. Začátek tedy vcelku slušný.

První minuty hraní jsou vcelku působivé, hledáte klíč ke vstupním dveřím a posléze se dostáváte do rozlehlé lobby. Tiché, opuštěné, přesto tajemně vyhlížející místo. V tuto chvíli mě napadlo, že by to nemuselo být tak špatné a za pravdu mi dávalo zhruba pár dalších desítek minut hraní.

Jen co hráč stačí sladit svou herní náladu během pozdní letní noci s atmosférou ve hře, vše je najednou a rychle fuč. Hra je členěna do jakýchsi herní "dní", přičemž většina onoho herního dne je noc. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby naprostá většina hráčovy činnosti nespočívala v tom, že bude hledat klíč k těm či oněm dveřím. To samo o sobě také nemusí znít špatně, ale celý dům (nebo spíše statek) čítá desítky a desítky dveří a vy neděláte nic jiného, než že hledáte klíč, se kterým pak běháte po celém statku a hledáte ty dveře, do kterých pasuje.

Když už opadne ona naštvanost nad proplýtvaným časem, vrháte se do dalšího dne (herní kapitoly), kde vás překvapivě čeká... to samé. V tomto případě se akorát jedná o jiný klíč k jiným dveřím. Čím více dveří a křídel budovy otevřete, tím déle trvá hledání nového klíče a těch dveří, které k němu pasují. A toto vše se opakuje znovu a znovu.

Je pravda, že se v této hře vyskytují sem tam nějaké zajímavé (sotva postřehnutelné) stíny, jedné noci bouřka způsobí poruchu elektrického vedení a zbytek už tak trochu nepřekvapivě trávíte ve tmě s baterkou. Odpustil bych jednotvárnost hry, kdyby mě něčím překvapila, vyděsila nebo měla něco alespoň trochu originálního, přes veškeré úsilí po x hodinách jsem byl nucen hraní vzdát, protože ona hranice času, který jsem ochoten věnovat ne úplně smysluplné činnosti překročila únosnou hranici.

Pineview Drive jsem nedohrál, přestože jsem se o to opakovaně snažil. Zpravidla si nečtu komentáře ani ohlasy, nicméně když už jsem toto udělal, nepřekvapilo mě, že obdobný postoj ke hře má vícero lidí. Netvrdím, že jde o vyloženě špatnou hru, pokud člověk nebude mít co dělat a hra bude za babku, netvrdím, aby do toho člověk nešel. Nicméně pokud očekáváte zážitek, herní zážitek nebo alespoň klasicky průměrně prožitý herní čas, sáhněte spíše po jiné hře.
+7
  • PC 45
Pineview Drive... to byl teda průšvih. Na první kouknutí je to moderní hororová hra inspirovaná Amnesii a podobnými tituly. Hororová adventura, která staví na dost možná nejklasičtějším prostředí hororu - strašidelném domě. No jo, budeme se bát bubáků, stínů za oknem, pohybujícího se nábytku... anebo ne? Náš hrdina se po dvaceti letech vrací do domu, aby odhalil zmizení jeho milované Lindy. Ten na sebe tedy nespěchal...

Na Pineview Drive a jeho blízkém okolí (nudná zahrada + hřbitov) strávíte 30 herních dnů a budete odhalovat temná zákoutí domu. Třicet herních dnů... délka jednoho se pohybuje tak okolo 10-15 minut, čili ve výsledku je hra celkem dlouhá. Tím hůř. Celá hra se totiž odehrává v jedné jediné lokaci, v jednom jediném domě, který se vám postupně zpřístupňuje, to jak nacházíte různé klíče a odemykáte pokoje. Sázka na strašidelný dům se nezdá být špatná, ale tvůrci ji bohužel nedokázali uchopit tak, jak by bylo třeba. Veškerou herní náplní je totiž právě hledání klíčů, které se během následujících herních dnů mohou objevit i v místnostech, které jste již navštívili.

Prakticky každý herní den je založen na tom samém - ráno (respektive v podvečer) se proberete v pokoji a jdete zjišťovat, co se ve vašem luxusním domku změnilo. Po pár minutách padne noc, takže budete všechno prohledávat potmě. Třicetkrát, zase a znovu prohledávát jeden a ten samý barák... z toho by jednomu hráblo. Sice je pravda, že když dlouho tápete, hrdina si najednou vzpomene na místnost, kam máte jít, ale jinak je nalezení cesty dál víceméně věcí náhody. Krom klíčů můžete sbírat ještě zdroje světla (baterie a zápalky) ale tím to končí. Neřešíte žádné logické hádanky a ani neprovádíte jiné adventurní úkony, které by v takovém domě měly smysl. Co třeba zabezpečení elektřiny, zatlučení oken, prohlížení spisů v knihovně, otevírání tajných chodeb... nebo výroba budíku, díky kterému byste vstávali ráno a ne večer anebo úplně nejlépe - dílna na výrobu klíčů! :)

Strašidelný dům má velký potenciál a hororová atmosféra skutečně stoupá rychlostí blesku, což je způsobeno jednak střídáním dne a noci, ale i nápaditostí hrůzných jevů a události. Ve své podstatě jde o hru, která vás nejen pěkně vyděsí, ale která vám dodá ten fantastický pocit tísně, kdy se bojíte otevřít dveře, protože se zpoza nich cosi nehezkého ozývá. Hra vám navíc různé hororové prvky představuje hezky pozvolna, takže skutečně nevíte, co se ještě může přihodit. Bohužel, tvůrci Pineview Drive absolutně nezvládli podchytit tu hratelnou část. První den, kdy teprve přícházíte k domu a nevíte, co očekávat je skvělý, ale jakmile spadnete do té stereotypní pasti nekonečného hledání klíčů, tak nuda střídá nudu.

Příběh je naprosto o ničem a vypráví se vždy jen na konci jednotlivých dnů a to ještě ve strašně malých dávkách. Tohle je ten nejnudnější strašidelný dům, co existuje. Celé to vypadá jako když si skupinka amatérů řekla, že honem rychle udělají nějakou hororovou hru ale ukázalo se, že mít pouhé nápady na strašení hráče ani zdaleka nestačí.

Za zmínku stojí i systém zdraví, který je podán vcelku revolučním způsobem. V závislosti na vaší reakci (změna pohledu, pohyb) během hrůzných jevů, vám klesá míra zdraví. Na první pohled je to hezké, protože když můžete umřít, musíte si dávat pozor na své jednání. Jenomže jak odlišit strach od pouhé zvědavosti? Zaslechnu za sebou telefon, no tak fajn, otočím se ke zdroji zvuku a najednou bác ho - zdraví jde dolů. Svým způsobem je systém strachu zajímavým prvkem, ale podobně jako celá hra není dotažen do té správné míry.

Po celou hru budete bojovat s naprostou tmou noci a hlavně nepohodlnou rychlostí hrdiny. Chůze je pomalá dokonce i při pohybu v interiérech a běh je zase moc rychlý. Tma je vůbec katastrofou, protože lampy a svíčky osvětlí oblast sotva dva, tři metry od zdroje světla. Zastávám názor, že noc ve hrách by měla být jako noc skutečná, tedy tmavá, ale uměle vytvářet tmu tím, že světlo lampy nikam nedosáhne, to je vůči hráči nefér.

Pineview Drive sice je kvalitním hororem, ale špatnou hrou. Své příznivce si najde mezi trpělivými hráči, kterým nevadí nezáživná náplň. Pro ty ostatní, pokud chcete vyzkoušet jaký Pineview Drive je, zamkněte pár místnosti v baráku a požádejte partnera, aby vám někam schoval klíče. Pak počkejte až padne tma a vyražte na pátračku. Když to takhle vydržíte opakovat měsíc, máte zážitek z Pineview Drive za sebou a ještě jste ušetřili pět stovek. :)

Pro: Nádech klasických hororů, střídání dne a noci, zpočátku atmosféra

Proti: Příběh, stereotypní hratelnost, stále stejné prostředí, nedotažený systém strachu

+7