Pakoon 2

Na první pohled zajímavá hra, na ten druhý docela nuda, která velmi rychle omrzí. V singleplayeru sice jsou hned tři režimy, ale ani v jednom oponenti nejsou, takže můžu znovu a znvou jezdit sám v identicky zpracovaných mapách, jimž je blízká pouze bílá barva, až na jednu výjimku v podobě zelené ze závěrečné sedmé mapy. Díky tomu se zprvu zdá, že jsou ty mapy bez textur nebo blbne jejich zobrazení. Ale Pakoon 2 pojednává převážně o ježdění v zasněžených lokalitách, tak proto je mu blízká ona dominantní barva.

Prvním režimem je obyčejné překonání tratě ze startu do cíle, kreativitě se meze nekladou, patričná volnost zřejmná, tuhle odbočit kvůli jámě, jindy objet kopec. Jednotlivé pláně disponují nerovným terénem, takže nechybí ani roztodivné přemety, skoky, jízda šikmým smměrem apod. Nicméně dost málo na to, aby hra v hráči probudila výraznější zájem o ni. Houby platné, že kamera je někde na úrovni TrackManie, ji mi hra ze všeho nejdříve připoměla, pročež hra na autíčka jak vyšitá, navíc v tom utvrzuje i přehršel nestrandardních vozidel ve výběru v menu. Já vyzkoušel pouze asi trojici z nich, ale do přílišného blbnutí s nimi jsem se nepouštěl. Ta ostatní byla zas moc pomalá, často se převracela a ani mě to s nimi nebavilo hrát.

Druhá volba je bezesporu nejzábavnější a taky nejtěžší, neboť klasický slalom zde představuje opravdu slušnou výzvu. Prvních šest prostředí je v pohodě, ale to úplně poslední mi dělalo největší problémy úspěšně splnit, jelikož byly červené a zelené praporky úmístěny všude možně. Základem bylo si jen zapamatovat, že červený je potřeba objet z levé strany a zelený z pravé. Protože jen na pár místech kličkujete mezi více praporky za sebou, mnohem častěji před sebou vidíte jen jeden, a pokud ho objedete ze špatné strany, hra neúspěšně končí a můžete dát restart pro opětovnou výzvu.

Airtime pak je o odpočítávání času na nulu, během nějž je potřeba se dostat do cíle, obvykle za méně než dvě minuty, což není hodně, zvláště u těch nejkrkolomnějších kol. Tohle vše je tedy dost nedostačující pro nějaké vyšší hodnocení. Kdyby tu alespoň byli počítačem řízení protihráči, ale bohužel. Mulťák nebyla možnost vyzkoušet. Dostupnými rozlišeními i vizuální stránkou obecně, vcelku ucházející. Způsob instalace byl snadný, snad jen, že po rozbalení na disk to vyžadovalo i kliknutí na Setup launcher pro nainstalování hry. To nakonec proběhlo bez potíží, přestože menší obavy jsem měl.