Navždy v mojich šľapajach 2

Na téhle malé adventuře jsou vidět dvě věci. Za prvé - autor od vydání mizerného prvního dílu dospěl. Engine Unity hře významně prospěl a po technické stránce jsem tak byl mnohem spokojenější. I použitá hudba je mnohem lepší. Aktivní předměty už nevystupují ze zbytku grafiky jako pěst na oko. A za druhé - je vidět, že je na to autor sám. To se projevuje tak, že všechny postavy dabuje jeden člověk jedním hlasem (bez herectví, bez změny intonace). A také tím, že i když je herní svět mnohem zajímavější a větší, stále má jisté mouchy, na které by spoluautor třeba upozornil. Třeba jen jeden člověk ví, kudy se jde do hradu, nebo borůvková zmrzlina je zelená apod.

Při hraní jsem se tentokrát celou dobu solidně bavil a zajímalo mě, jak to celé dopadne. A bohužel to nedopadlo nijak - v příběhu jsme se téměř nikam neposunuli. Hádanky spočívají v hledání předmětů a jejich správném použití. Předmětů je poměrně málo a jejich umístění je velmi dobře zvolené (ani jednou jsem nepotřeboval návod), takže hra pěkně plyne a nefrustruje. Jen škoda, že je to po celou dobu zcela nepokrytě jak v pohádce o slepičce a kohoutkovi (dones mi A, já ti dám B).

Byla to dobře strávená hodina. Již brzy si s chutí zahraju i třetí pokračování této minisérie.