Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 60
Prvopočátek, a titul, který změnil – respektive rozdělil – jeden herní žánr. Ne, Myst zdaleka nebyl první adventurou z prvního pohledu ani jedinou hrou z žánru majoritně orientovanou na logické hádanky, kladně přijímané The Labyrinth of Time i The 7th Guest se objevily o pár měsíců dříve a nabídly velmi podobný zážitek. Tedy z čistě funkčního pohledu. Produkční hodnoty díla Cyanu však ustálili nový standart, který však, na druhý pohled, nestál jen a pouze na technické stránce ale i na celkové unikátnosti, která je plně hmatatelná i při dnešním spuštění Mystu.

Ve své podstatě je Myst nepříliš rozsáhlou hrou, kde prim hraje atmosféra založená na specifické architektuře, nereálném designu ostrova a na první poslech rozeznatelné hudby a zvuků techniky i přírody.

Minimalistický příběh, rozvíjený celou sérii, by možná nestačil u většiny point n click zástupců žánru na několik kapitol, zde je však vše dávkováno pouze v jemných náznacích. Otázky, proč jste se, jako „Cizinec“ ocitli zde na ostrově, jak je možno do knih zapisovat nové světy a jaké role oba bratři hostí nebudou více méně zodpovězeny. Je třeba přijmout zákonitosti nastavené autory. A to platí, dvojnásob, i pro logiku převážně mechanických úkolů. Prvotní díl ještě nejde tak komplikovanou cestou, jako je tomu u Rivenu, který byl bez návodů hrán dlouhé měsíce. Stop, i intuitivních řešení, je zde velký počet. Koneckonců Myst lze dokončit na pár desítek úkonů, pokud máte štěstí (pokud to tak jde říci, při přeskočení osmdesáti procent obsahu). Většina je však radost řešit – klasické posuny páčkou do ideálních poloh, spouštění kotlů, vyznačení určitých bodů… dnes již mnohokrát viděné postupy, které byly zkopírovány do desítek „myst-like“ her.

Vizuální stránka již zdaleka nevynikne (a to zvláště platí pro verzi pro PlayStation, kterou jsem hrál), ale hudba Robyna Millera to plně vynahrazuje. K ní jen dodám, že není náhoda, že se objevuje ve většině seriózních žebříčku videoherní hudby. Hraných scén je minimum, také na jediné CD se toho příliš nevešlo.

Myst je třeba brát jako určitý základ, který je třeba k širšímu pohledu na hry jako médium. Běžnému hráči již příliš neřekne, a to platí i pro strukturou od původního konceptu prakticky neposunuté další díly série, mimo pátého, již pro „moderní“ potřeby lehce upraveného.

Pro: technické zpracování, puzzly, atmosféra, hratelnost

Proti: hw problémy

+31
  • PC 80
Psal se rok 1993, kdy světlo světa spatřila jedna ze stěžejních her nejen adventurního žánru. Společnost Cyan Worlds utvořená kolem bratrů Millerových totiž stvořila Myst, přelomovou hru, která pomohla nastartovat prodeje tehdy začínajících CD-ROM mechanik a zároveň přesvědčila vydavatele, že má smysl investovat do tvorby her na PC.

Jednoznačně nejvýraznějším prvkem, který v té době uchvátil celou širokou veřejnost, bylo grafické zpracování. Do té doby se hry distribuovaly vesměs na disketách (či cartridgích v případě konzolí), které tvůrce výrazně omezovaly v možném rozmachu. To CD-ROM technologie nabízela v tu dobu neuvěřitelných 650 MB prostoru, takže pokud se to dobře uchopilo, ten rozdíl prostě musel být znát. Tvůrci se rozhodli pro tvorbu plně renderovaného prostředí z pohledu z vlastních očí. Vytvořili tak úžasné snové světy, které své hráče doslova pohltily.

A právě rozsáhlost celého projektu byla důvodem, proč se hra neobjevila na konzolích, ale mířila výhradně na CD-ROM. Premiéru si odbyla na v Americe hodně populárních počítačích Macintosh, následně přišla konverze na PC a stala se doslova ternem. I přes téměř nekonečnou kapacitu CD to však tvůrci neměli zase tak jednoduché. Limitovaly je další technická omezení té doby - jak pomalejší počítače, tak také pouze jednorychlostní mechaniky, takže najít vhodnou kombinaci mezi pěknou grafikou a aby všechno plynule fungovalo nebylo vůbec jednoduché. I proto byly vyrenderované obrázky lehce poupravovány tak, aby zabíraly menší velikost a rychleji se nahrávaly. Velké problémy byly se zobrazováním všech animací, defacto hru zachránil v průběhu vývoje vydaný software QuickTime od Applu, jenž umožňoval plynulé zobrazování videí s rozumnou kompresí a rychlostí. Dá se ale říct, že to byla vzájemná výhra - zatímco QuickTime zachránilo vývoj hry, Myst zase pomohl QuickTimu ukázat své možnosti a dostat se do povědomí široké veřejnosti.

Bratři Millerové vždycky tvrdili, že nejsou tvůrci her, ale stavitelé světů. Tím hlavním světem je v tomto případě ostrov Myst, na který se jako hráč dostanete nechtěnou náhodou. Jako čtenář si pročítáte stejnojmennou knihu, když se náhle po položení ruky na poslední stránku přenesete na tento ostrov. Objevujete se na něm a nevíte vůbec nic - ani kdo jste, ani co se po vás chce. Jediné, co brzy nalézáte, je dopis od jistého Atruse pro Catherine. A tak se začnete po ostrově procházet a zjišťovat, jakým způsobem vše funguje. Dozvíte se, že jeho stvořitelem je v dopise zmíněný Atrus, který společně se svou manželkou Catherine psával speciální knihy, pomocí kterých jste se mohli přesouvat do různých světů, zde nazývaných jako věk. Měl také dva nepovedené syny Sirruse a Achenara, kteří se snažili světy zničit a tak je oba za trest uvěznil do tajemné knihy - jednoho do červené, druhého do modré. Ještě předtím však oba bratři uvěznili otce do podzemní komnaty. Vaším úkolem tak bude procházet jednotlivé světy a hledat červené či modré stránky do knih uvězněných bratrů a posléze je do nich vkládat. A bude pak jen na vás, koho z nich se rozhodnete osvobodit.

Upřímně, příběh pro mě byl u Mystu vždycky až podružnou věcí. O jednotlivých světech i příběhu se můžete dozvědět v denících v knihovně či prostřednictvím FMV videí, ve kterých si oba bratry i otce zahráli sami hlavní tvůrci Rand a Robyn Millerovi. To, na čem Myst vždycky hlavně stál, byly důkladně propracované puzzly. Všechny světy ve hře jsou totiž prošpikované různými hejblátky, páčkami či tajemnými mechanismy. A jen jejich splněním se posunete dál. Hlavní ostrov Myst působí jako takový rozcestník do jiných dimenzí. Jeho stěžejní budovou je knihovna, ve které jsou knihy obou bratrů i tajemný průchod k výtahu, kterým se můžete dostat do horní kupole, která vám při správném natočení celé věže pomůže získat indície k dalším úkolům. Po jejich správném vyřešení se posléze přesunete do jednoho ze čtyř věků, přičemž každý z nich je hodně specifický a unikátní. Vaším úkolem v každém z nich je pak nalézt jak stránku do každé ze dvou knih, tak také transportní knihu, která vás vrátí zpět na hlavní ostrov.

Jednotlivé puzzly jsou skutečně do detailu propracované a hlavně hodně variabilní. Ke každému z nich najdete dostatečné množství nápověd tak, aby jejich vyřešení nebylo frustrující. Samozřejmě jsou zde puzzly jednodušší a také složitější, které provětrají vaše mozkové závity. Jedním z nejprofláklejších puzzlů je nutnost v raketě nastavit hudební sekvenci stejnou, jakou si můžete zahrát dle předem daného pořadí kláves na vedlejším klavíru. Pro lidi nemající hudební sluch a nerozeznající hudební tóny od sebe to bylo skutečné utrpení, obzvlášť, když pozic jednotlivých páček bylo hodně a tóny si byly hodně podobné. I zde se ale ukazuje genialita tvůrců - puzzle se totiž dá vyřešit i bez jakékoliv schopnosti rozpoznávání jednotlivých tónů, stačí si jen spočítat pořadí kláves a o tolik pozic pak posunout jednotlivé páčky.

Variabilita jednotlivých úkolů je ale hodně široká. Jednou musíte zadat v observatoři určitá data, jenž vám na hvězdné obloze zobrazí zvěrokruhy, prostřednictvím kterých určíte obrázky zvířat či věcí, které musíte zaktivovat. Jinde zase musíte zapálit a natlakovat kotel tak, aby se zprovoznil výtah. Na jiném místě se zase pohybujete v miniponorce v bludišti či se procházíte mezi domky postavenými ve větvích stromů a rozvádíte do okolních trubek vodu, která spouští další mechanismy. Jednoduše řečeno, rozhodně se nudit nebudete.

Úchvatná grafika a do detailů propracované puzzly bylo to, co pomohlo udělat z Mystu legendu. A vytvořilo svým způsobem vlastní odnož adventur, obdobně laděným hrám se od té doby začalo říkat mystovky. Vznikla celá řada různých klonů, vznikla také celá řada pokračování. Ostatně, i Myst sám o sobě má několik verzí. Originál už se skoro nedá sehnat, nejblíže němu je Masterpiece Edition, která pomohla upscalovat originální verzi a rozjet na moderních počítačích, základní genius loci však zachovává původní. To verze realMyst provedla zásadní změnu, kdy byl původní skokový systém mezi obrazovkami nahrazen "plynulým" 3D s chozením i otáčením do všech stran. To plynulým je v úvozovkách záměrně, první vydaná verze v roce 2000 totiž právě s plynulostí měla velké problémy. Navíc s umožněním plynulého chození po ostrově hra z větší části ztratila to své původní kouzlo. V roce 2021 pak vyšla zatím poslední verze převedená do moderního enginu a hi-resové grafiky. Přesto zůstává původní originál nepřekonán.

Samozřejmě, pohledem dnešního hráče už nemá tato hra příliš co nabídnout, obzvláště ta původní originální verze. Ve své době to ale bylo terno, které společně se hrou 7th Guest pomohla s rozšířením média CD-ROM u počítačových her a až do příchodu The Sims byla jednoznačně nejprodávanější počítačovou hrou na světě. Pomohla přesvědčit vydavatele, že má smysl investovat prostředky do her, které nejsou postavené na akci, střílení či nutných rychlých reakcí hráčů. Že má smysl vydávat tituly, ve kterých si hráči si žijí poklidným tempem a vaším úkolem je výhradně zkoumat prostředí, poznávat příběh a zapojovat své mozkové buňky při řešení logických úkolů.
+16
  • PC 70
Mám opravdu rád adventury z pohledu první osoby a Myst, jakožto jeden z průkopníků, pro mě byl na dlouhá léta nesplnitelnou výzvou. Ať už pro svou velkou náročnost, tak pro svou odcizenost, tak i pro nepříliš přehledný skokový systém pohybu. Snažil jsem se ho dohrát opravdu mockrát, ale většinou jsem skončil hned na začátku, protože jsem netušil, co se po mně vůbec chce.

Ale tahle hra vyžaduje trpělivost. Až poněkolikáté (i díky tomu, že jsem se trochu naučil anglicky) jsem přišel na to, že Myst, ač se to nezdá, vede hráče relativně za ručičku a na spoustu informací ho navede. Nikde se nestane, že by byl nějaký puzzle na totální náhodu. Vždy se dá potřebná informace někde najít.

Celou atmosféru hry bych si dovolil drze přirovnat k dílu jiného média a mladšího ročníku, a sice seriálu Lost. Během hraní jsem si připadal jako John Locke, co touží poznat byť i jen nepatrnou část z celé záhady ostrova a jeho zvláštních zákonitostí a technických přístrojů. Hodně tento dojem podporují i poškozené nahrávky, které se sem tam ve hře objevují a hráči skládají střípky informací dohromady.

Jenže má to háček. Příběh zde hraje druhé housle. Prvořadé jsou hádanky, které jsou sice výborné (nejvíc mě těšily hádanky hudební a zvukové), přeci jen mám však radši pojetí mladšího Atlantis, které dokázalo puzzle hádanky spojit i s výborným pojetím příběhu a konfrontací s jinými postavami. Tady za celou dobu potkáte na živo jednoho až tři lidi a to ještě jen na konci a sotva. .

Na svou dobu je to grafický unikát, ale jen díky tomu, že se jedná v podstatě o obrázkové slideshow kombinované s animací, stejně jako ve hrách od Crya.

Hudba je rovněž na vysoké úrovni, problém je, že si ji málokdy užijete, protože se mění v závislosti na tom, kde se zrovna nalézáte, takže po třech skocích začne zase jiná.

Jeden ze zásadních problémů Mystu vidím v opakování a ve zdlouhavosti některých puzzlů. Při honbě za stránkami knihy musíte vždy konkrétní pasáž projít dvakrát a zvlášť při jednom bludišti je to šílený opruz.

Oceňuji přitomnost tří různých konců, co naopak neoceňuji, že hra při jednom z nich hráči ani neřekne, že skončila, takže hráč může bezcílně bloudit herním světem dlouho, než mu dojde, že už nemá, co na práci.

Je také poznat, že Myst je stará hra, a proto tu má taky hráč absolutní volnost v tom, co chce dělat dříve (respektive na co přijde dříve) a co později, s čímž souvisí i jedna zvláštnost, že 90% celé hry se pachtíte za jednou blbou informací. Pokud tu informaci znáte od někoho předem, nebo máte kus pořádného štěstíčka, můžete hru dohrát za pár minutek. Je otázka, zda je to nutně špatně, ale je to rozhodně zajímavé pojetí.

Myst je zvláštní hra, která mě podivným způsobem vždycky přitahovala. Je to chladná záležitost, co dokáže trpělivému hráči nabídnout radost z ohromných maličkostí a nenapádných postupů ve hře, což dnešní hráč už neocení.
+13