Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 50
Miluju hru Vietcong, vážně moc... eergh... jo. Dobře. Tak jinak. Men of Valor jsme s Fritolem hráli prakticky ve stejnou dobu a zatímco on má na hru o něco kritičtější názor, já se na u MoV celkem bavil, byť mi celý zážitek znepříjemňovala celá řada špatných designérských rozhodnutí. Fritol hru jako takovou shrnul dobře a možná lépe, než bych kdy dokázal já sám. Osobně s ním prakticky ve všem souhlasím a proto bych jeho komentář jen drobně doplnil a zaměřil se na některé specifické body, které mi pily krev nejvíce a kvůli kterým chtě nechtě musím udělat takto nízké hodnocení.

Už od prvního pohledu je na tom rukopis tvůrců původního MoH vidět. Graficky to vypadá, když nebudu počítat hodně prkenné animace, na svou dobu dobře. První polovina hry je takové klidnější pohodové postříleníčko, které tu a tam něčím naštve, ale převládají vesměs kladné pocity. V druhé polovině hry se to ale zvrhne v brutální řežbu s desítkami, možná stovkami vojáků. Už na střední obtížnost začne být hra pekelně tuhá a často i velice neférová, jelikož AI je úplně jedno, jestli je či není mezi ní a hráčem husté listoví. Po hráči jsou vyžadovány pekelně rychlé reakce a systém hry funguje na tom principu, že čím je nepřítel k hráči blíž, tím je přesnější a udává vyšší dmg. V závěru se často už tak titěrné mapy smrsknou na úzké koridory, kde jediná chyba znamená smrt.

Tenhle fakt by nakonec ani tak nevadil, protože na podobném pokus/omyl systému stavělo mnoho klasických akčních her - Chaser například. Zásadní problém vidím v tom, že tvůrci ze hry vyškrtli quicksave, díky čemuž je hra mnohonásobně těžší, než by ve výsledku musela. Ve hře se sice vyskytují tu a tam nějaké checkpointy, ale jejich umístění je velice nevyvážené a s blížícím se koncem jakoby tvůrci uměle navyšovali obtížnost právě jejich sporadickým rozmístěním.

A jelikož je Vietcong jedna z mých nejoblíbenějších FPS a rovněž se odehrává ve Vietnamu, nelze se vyhnout srovnávání. Men of Valor je oproti Vietcongu opravdu primitivní arkádová střílečka, která sice nepostrádá atmosféru, ale takový ten hlubší zážitek ji chybí. Působí možná o něco áčkovějším dojmem, ale ve všem ostatním zaostává. Zatímco ve Vietcongu se hráč mohl těšit z mnoha různých detailů a měl pocit jisté komplexnosti vyprávění - počínaje vlastním pokojem na Nui Peku, přes dobře napsané dialogy a charaktery postav, konče komplexními dlouhými a logicky vystavěnými misemi, kde se nemuselo nutně v jednom kuse střílet. Tohle všechno MoV nemá a omezuje se jen čistě na tupé střílení hloupě nabíhajících panáků, kde nějaká logika pohybu nepřátel nehraje roli. Mapy jsou maličké (za což pravděpodobně může nedostačující výkon tehdejších konzolí), a nepřátelé jednoduše vybíhají ve vysokých počtech z textur džungle. Nelogicky, pevně naskriptovaně, ze všech směrů a to i tak, že často a nečekaně vpadnou hráči do zad (a často se i spawnují hráči vyloženě před očima). A ono by to ani tak nevadilo, kdyby nemusel být hráč tak přehnaně opatrný a bát se každého pitomého skrytého nepřítele. Pro někoho je takový způsob hraní možná výzva, ale hra rozhodně není férová a i když se hráč naučí pozice nepřátel nazpaměť, často stejně záleží jen a pouze na štěstí.

Abych to tedy shrnul. Men of Valor mohla být velmi dobrá oddychová válečná akce, kdyby ji tvůrci nezkazili množstvím nedodělků, divnými design decisions a špatně nastavenou obtížností. Za mě tedy čistý průměr.

Pro: stále pěkná grafika, zábavné střílení, poměrně velký počet misí a jejich rozmanitost, je to hra z války ve Vietnamu a těch je jako šafránu

Proti: především absence quicksejvu, mise rozkouskované na kratičké úseky s častým loadingem, tupá AI, od druhé poloviny uměle navyšovaná obtížnost

+19
  • PC 35
Miluju hru Vietcong, vážně moc. Je to pro mě vůbec nejlepší hra, fps která svou detailností dodnes nemá konkurenci v tomhle žánru. Bylo to mé první, trochu hlubší setkání s válkou ve vietnamu a důvod, proč jsem si tenhle konflikt tak oblíbil (Vím, zní to blbě, ale snad chápete). Problém je, že narozdíl od jiných válek trpí zrovna tahle šíleným nedostatkem celkově v zábavním průmyslu a především ve hrách. Men of Valor působí na pohled asi "nejáčkověji" ze singleplayerových her z Vietnamu. Vietcong je tedy důvodem, proč jsem se do tohodle vůbec pustil.

První dojem je vesměs dobrý. Opravdu to vypadá jako akčová hra tehdejší doby, hrajete za černocha a příběh je tak nějak protkaný neustálými narážky na rasismus, místy se snaží být dojemný i díky dopisům od rodiny, které si můžete číst mezi misema, občas nějaké epické momenty, které jsou asi ok, to se těžko posuzuje dneska. Celkově ale zívačka o ničem. Nejhorší je fakt, že hra nemá titulky v misích, což mně třeba dělá problém stíhat anglicky mluvené slovo, kor ve válečné vřavě. Ale fajn, je to tupá fps, stejně příběh nikoho nezajímá.

Mise jsou povětšinou šíleně lineární, ale vážně dost přehnaným způsobem. Pokud vám dají trochu prostoru, tak je to stejně jedno, protože všude jsou neviditelné zdi a nebo selže mise když se vzdálíte z předem dané trasy. A pokud mise neselže, tak vám hra naháže klacky pod nohy. Příkladem budiž kulometné hnízdo přímo před vámi, které máte za úkol zničit. Nalevo je prostor, kde se dá krýt a hnízdo tak obejít, napravo je situace naprosto stejná. Řešení úkolu? Jít přímo naproti hnízdu, protože jinak ze zdi začnou vylítavat nekonečné zástupy nepřátel, klidně metr vedle vás, za vámi... všude. A pokud nevylítne nepřítel, tak jenom kulka z džungle.

Nepřátelé celkově na mě působili děsně random. Že se spawnují ve zdech, či džungli, která je vesměs taky zdí té cesty o šírce dva metry, je už tak postavené na hlavu a nechápu že vývojáři neviděli jak směšně to vypadá. O nějakém vystřílení nepřátel v okolí si nechte jen zdát, pokud nepokračujete kupředu dle úkolu, tak je nepřátel nekonečno. Další věc je jejich muška. Kolikrát vás netrefí ani kdyby jste stáli hodinu na místě, ale pak jsou případy kdy začne mise a nějaký zmetek vás má ihned na mušce a střílí přesně. Smrtí je tedy hodně, ale ne kvuli obtížnosti, ale kvuli bugům a nehorazné nespravedlnosti, kdy nejde prostřelit bambus ani chata ze slámy, ale pak příjdou mise kde nepřítel prostřelí kamenný sloup či dokonce celý dům.

Kapitola sama o sobě jsou pak vaši parťáci a ač jsme všichni na jejich zbytečnost zvyklí, tak tady je to uplně jiný level. Je jim úplně jedno jestli je vedle nich nepřítel, prostě jdou kam chtějí, vám v žádném případě nikdy nepomůžou. Můžete za sebou mít 4 chlapy a oni vás nechají umřít když vám dojdou náboje a před váma ze zdi vyleze Charlie. Kryjí se za překážky, ale je uplně jedno z jaké strany, klidně se kryjí vedle nepřítele, před kulometným hnízdem, jehož obsluhu se neobtěžují zlikvidovat... prostě všude, kde je něco pevného. Stejně jste jediní, kdo může umřít, takže proč by se obtěžovali.

Jak už jsem říkal, VC byl úžasný svou detailností, v každé chatce bylo něco zajímavého, na stolech se válely fotky a spousta věciček. Prohledávat nepřátele se vyplatilo kvuli zajímavým předmětům atd. Zde na stole stojí ty stejné tři věci dokola jen aby nebyl prázdný, u nepřátel najedete lékárničku a náboje a vůbec nejhorší je, že NIC nejde rozbít. Skleněná láhev, keramická váza, či dokonce okno. Pokud je okno prosklené a je za ním střílna, tak ji nezlikvidujete, protože jak všichni víme, sklo je nerozbitné a neprůstřelné.

Graficky je to na rok vydání slušné, pochválit musím jedinou věc a to hustotu džungle, kde vážně nejde vidět kdo se skrývá v trávě, noční mise v bažinách má pak něco do sebe, ale to jsou jediná pozitiva. Soundtrack pak obsahuje pár známých a dobrých songů, ale ve hře jsem některé z nich ani nepostřehl.

Nechápu jak za tímhle mohou stát vývojáři MoH:AA. Nejsem sice velký fanoušek, ale ta hra byla aspoň funkční a hratelná, zatímco tohle je jeden velký brajgl. A už vůbec nechápu dobové recenze, které tomu dávaly vesměs pozitivní čísla. Že by schválně takhle podělali jenom novou steam verzi je nepravděpodobné.

Pokud máte v plánu hrát steam verzi:
Čeština má problém s diakritikou a nezobrazuje některá písmena.
ZDE návod jak opravit mírné lagy
+15
  • PC 70
Přímočaré střílečky mám rád. Styl hraní ve stylu Call of Duty mě vždycky bral. Hry tohoto stylu pěkně odsýpají a pokud zbraň dobře kope, vůbec mi nevadí, že se jenom jde dopředu a střílí. Men of Valor je první (možná i jediný) představitel tohoto "subžánru", který se odehrává v prostředí vietnamské války. Jelikož hru mají na svědomí autoři slavné Medal of Honor: Allied Assault, dostanete hutnou atmosféru války bez velkých epických momentů a někdy až drsnou obtížnost. Za předpokladu, že jedete na obtížnost alespoň normal.

Ani jsem nečekal, že zdejší atmosféra bude tak vydařená. Co by tak mohlo charakterizovat vietnamskou válku? Lítání kulek z houštin, pomalý pohyb v džungli, smrtelné chladné pasti, podzemní tunely, napalm, AK47 vs. M16, všude přítomná zelenohnědá barva, neprostupný prales.. Neprostupnost vzali autoři doslova. Nejen, že je hra extrémně přímočará. Nedá se dokonce ani skákat. Nemůžete přeskočit kládu nebo louži. Hra vás z vlastní iniciativou nikam nepustí. Jdete po kolejnici, ve které překročíte určený bod a objeví se nepřátelé. Občas se kolejnice sice trochu rozšíří o pár baráků. Systém hraní se ale nezmění. Jdete dopředu, spustí se skript a střílíte.

Naštěstí je pocit ze střelby výborný. Zásahové zóny fungují a ze zbraní je cítit síla. Musím uznat, že většinu hry jsem si akci opravdu užíval. Nevýhoda Men of Valor je, že je to typický konzolový port, který nejdřív vyšel na Xbox. Vyznačuje se prvky spousty FPS, které vznikly na konzole této generace. Malé úrovně bez možnosti quicksavu s checkpointma, které nejsou úplně časté. Obsahuje vysokou obtížností, která způsobuje častou smrt s nutností hrát nezanedbatelně dlouhý úsek znovu. Zvlášť krutá je v tomhle ohledu poslední mise. Jeden checkpoint a asi 20 míst, kde můžete zemřít pomocí jedné dávky. Jaké nasrání u mě nastalo, když jsem se na desátý pokus dostal konečně do místa určení a tam zamrzl skript. Nemohl jsem se ani sám zabít, protože mi došly granáty. Znamenalo to vypnout hru, přijít o jediný checkpoint v polovině a začít pěkně od začátku.

Není, to zas takové peklo, jak by se mohlo zdát. Člověk ale musí postupovat rychle. Jediná možnost jak získat lékárny, uprostřed bojů, je prohledávat mrtvoly. Mrtvoly, které mají tendence rychle mizet a nic vám nedat. Pomalý a rozvážný postup se zde nevyplatí. Men of Valor chce, aby hráč šel rychle dopředu a co nejrychleji zaměřoval hlavy nepřátel. Chce, aby se hráč naučil, odkud vyskočí nepřátelé. Je to adrenalinová jízda ve které jsou některé prvky a omezení hodně k vzteku. Prostředí je zde ale překvapivě pestré a hra nabízí slušnou délku. Otázka je, jestli se herní doba nenatahuje častým opakováním některých úseků.

Škoda, že neobsahuje titulky. Vojáci spolu docela hodně mluví. Škoda, že spolubojovníci jsou úplně k ničemu a spíš překážejí, než aby pomáhali.

"Cesta do středu země"

Pro: atmosféra vietnamské války, pocit ze střelby, adrenalinová hratelnost, pestrá skladba misí

Proti: zbyteční spolubojovníci, nemožnost skákání, nutnost ručního prohledávání mizících mrtvol, pár zbytečně frustrujících pasáží, někdy až moc velké omezení prostoru k pohybu

+14
  • PC --
Hra, ve které budete nejspíše hodně umírat. Nejspíše, protože až na zanedbatelný zlomek případů je smrt vždy jen dílem náhody a nijak nesouvisí s tím, jestli hru umíte hrát.

Men of Valor si libuje v plýtvání hráčova času. Ve hře neexistuje funkce quick save, takže smrt znamená návrat zpět na poslední checkpoint. Přičemž minimálně v poslední misi jejich rozmístění hraničí až se sadismem. Návrat zpět na poslední checkpoint také často znamená nutnost znovu zhlédnout nepřeskočitelnou animaci. Ale ještě předtím si užijete fade-in na posmrtnou obrazovku číslo 1, poté fade-out, fade-in na obrazovku číslo 2, fade-out, a až poté se můžete vrátit zpět do hry.

Po zásahu vaše postava začne krvácet. Což znamená, že pokud chcete, aby se vám část ztraceného zdraví vrátila zpět, musíte držet klávesu k tomu určenou. Takže se pohybujete po bojišti, střílíte po nepřátelích, krčíte se za překážky, hážete hranáty a při tom celou dobu držíte klávesu pro aplikaci obvazu. Ano, je to tak pohodlné, jak to zní. A to nesmím zapomenout na sbírání předmětů po padlých nepřátelích, které vyžaduje držení další klávesy!

AI nepřátel je prakticky neexistující. Obvykle se prostě jen odnikud vynoří (často si všimnete, jak se před vámi najednou zhmotní) a začnou střílet vaším směrem. Pokud se snaží o cokoliv víc, působí to velmi komicky. Například uvnitř domů jen běhají v kruzích a pokud se nezastaví u okna a nezačnou střílet vaším směrem, nezmůžou se na jakýkoliv odpor.

Některé mise mě bavily. Jiné jsou peklo a působí jen jako házení kostkou maskované za 3D střílečku. V malých dávkách se to hrát dá, sedět u toho delší dobu si kvůli frustraci nedovedu představit.
+11