Přímočaré střílečky mám rád. Styl hraní ve stylu Call of Duty mě vždycky bral. Hry tohoto stylu pěkně odsýpají a pokud zbraň dobře kope, vůbec mi nevadí, že se jenom jde dopředu a střílí. Men of Valor je první (možná i jediný) představitel tohoto "subžánru", který se odehrává v prostředí vietnamské války. Jelikož hru mají na svědomí autoři slavné Medal of Honor: Allied Assault, dostanete hutnou atmosféru války bez velkých epických momentů a někdy až drsnou obtížnost. Za předpokladu, že jedete na obtížnost alespoň normal.
Ani jsem nečekal, že zdejší atmosféra bude tak vydařená. Co by tak mohlo charakterizovat vietnamskou válku? Lítání kulek z houštin, pomalý pohyb v džungli, smrtelné chladné pasti, podzemní tunely, napalm, AK47 vs. M16, všude přítomná zelenohnědá barva, neprostupný prales.. Neprostupnost vzali autoři doslova. Nejen, že je hra extrémně přímočará. Nedá se dokonce ani skákat. Nemůžete přeskočit kládu nebo louži. Hra vás z vlastní iniciativou nikam nepustí. Jdete po kolejnici, ve které překročíte určený bod a objeví se nepřátelé. Občas se kolejnice sice trochu rozšíří o pár baráků. Systém hraní se ale nezmění. Jdete dopředu, spustí se skript a střílíte.
Naštěstí je pocit ze střelby výborný. Zásahové zóny fungují a ze zbraní je cítit síla. Musím uznat, že většinu hry jsem si akci opravdu užíval. Nevýhoda Men of Valor je, že je to typický konzolový port, který nejdřív vyšel na Xbox. Vyznačuje se prvky spousty FPS, které vznikly na konzole této generace. Malé úrovně bez možnosti quicksavu s checkpointma, které nejsou úplně časté. Obsahuje vysokou obtížností, která způsobuje častou smrt s nutností hrát nezanedbatelně dlouhý úsek znovu. Zvlášť krutá je v tomhle ohledu poslední mise. Jeden checkpoint a asi 20 míst, kde můžete zemřít pomocí jedné dávky. Jaké nasrání u mě nastalo, když jsem se na desátý pokus dostal konečně do místa určení a tam zamrzl skript. Nemohl jsem se ani sám zabít, protože mi došly granáty. Znamenalo to vypnout hru, přijít o jediný checkpoint v polovině a začít pěkně od začátku.
Není, to zas takové peklo, jak by se mohlo zdát. Člověk ale musí postupovat rychle. Jediná možnost jak získat lékárny, uprostřed bojů, je prohledávat mrtvoly. Mrtvoly, které mají tendence rychle mizet a nic vám nedat. Pomalý a rozvážný postup se zde nevyplatí. Men of Valor chce, aby hráč šel rychle dopředu a co nejrychleji zaměřoval hlavy nepřátel. Chce, aby se hráč naučil, odkud vyskočí nepřátelé. Je to adrenalinová jízda ve které jsou některé prvky a omezení hodně k vzteku. Prostředí je zde ale překvapivě pestré a hra nabízí slušnou délku. Otázka je, jestli se herní doba nenatahuje častým opakováním některých úseků.
Škoda, že neobsahuje titulky. Vojáci spolu docela hodně mluví. Škoda, že spolubojovníci jsou úplně k ničemu a spíš překážejí, než aby pomáhali.
"Cesta do středu země"
Ani jsem nečekal, že zdejší atmosféra bude tak vydařená. Co by tak mohlo charakterizovat vietnamskou válku? Lítání kulek z houštin, pomalý pohyb v džungli, smrtelné chladné pasti, podzemní tunely, napalm, AK47 vs. M16, všude přítomná zelenohnědá barva, neprostupný prales.. Neprostupnost vzali autoři doslova. Nejen, že je hra extrémně přímočará. Nedá se dokonce ani skákat. Nemůžete přeskočit kládu nebo louži. Hra vás z vlastní iniciativou nikam nepustí. Jdete po kolejnici, ve které překročíte určený bod a objeví se nepřátelé. Občas se kolejnice sice trochu rozšíří o pár baráků. Systém hraní se ale nezmění. Jdete dopředu, spustí se skript a střílíte.
Naštěstí je pocit ze střelby výborný. Zásahové zóny fungují a ze zbraní je cítit síla. Musím uznat, že většinu hry jsem si akci opravdu užíval. Nevýhoda Men of Valor je, že je to typický konzolový port, který nejdřív vyšel na Xbox. Vyznačuje se prvky spousty FPS, které vznikly na konzole této generace. Malé úrovně bez možnosti quicksavu s checkpointma, které nejsou úplně časté. Obsahuje vysokou obtížností, která způsobuje častou smrt s nutností hrát nezanedbatelně dlouhý úsek znovu. Zvlášť krutá je v tomhle ohledu poslední mise. Jeden checkpoint a asi 20 míst, kde můžete zemřít pomocí jedné dávky. Jaké nasrání u mě nastalo, když jsem se na desátý pokus dostal konečně do místa určení a tam zamrzl skript. Nemohl jsem se ani sám zabít, protože mi došly granáty. Znamenalo to vypnout hru, přijít o jediný checkpoint v polovině a začít pěkně od začátku.
Není, to zas takové peklo, jak by se mohlo zdát. Člověk ale musí postupovat rychle. Jediná možnost jak získat lékárny, uprostřed bojů, je prohledávat mrtvoly. Mrtvoly, které mají tendence rychle mizet a nic vám nedat. Pomalý a rozvážný postup se zde nevyplatí. Men of Valor chce, aby hráč šel rychle dopředu a co nejrychleji zaměřoval hlavy nepřátel. Chce, aby se hráč naučil, odkud vyskočí nepřátelé. Je to adrenalinová jízda ve které jsou některé prvky a omezení hodně k vzteku. Prostředí je zde ale překvapivě pestré a hra nabízí slušnou délku. Otázka je, jestli se herní doba nenatahuje častým opakováním některých úseků.
Škoda, že neobsahuje titulky. Vojáci spolu docela hodně mluví. Škoda, že spolubojovníci jsou úplně k ničemu a spíš překážejí, než aby pomáhali.
"Cesta do středu země"
Pro: atmosféra vietnamské války, pocit ze střelby, adrenalinová hratelnost, pestrá skladba misí
Proti: zbyteční spolubojovníci, nemožnost skákání, nutnost ručního prohledávání mizících mrtvol, pár zbytečně frustrujících pasáží, někdy až moc velké omezení prostoru k pohybu