Luna Abyss kombinuje akční střílečku z pohledu vlastních očí, intenzivní bullet hell souboje a platforming. Plně lineární kampaň vás v roli vězně provede řadou lokalit pod povrchem červené napodobeniny měsíce, která se jednoho dne objevila na oběžné dráze Země. Kromě akční složky hry budete také skrze text a dialogy zjišťovat, co se tady vlastně stalo.
Akční náplň, nepřímé vyprávění i temná sci-fi atmosféra s hororovými prvky vykazují podobnost s titulem Returnal. Hra sází na menší škálu zbraní a nepřátel, ale boj vám komplikuje nutnost zbraně často přepínat podle toho, na co zrovna střílíte. Plošinovkové pasáže ve vertikálně orientovaných úrovních vyžadují přesně načasované využívání schopností a herních mechanismů.
LIUWIL
2844 Hru jsem rozehrál v podstatě náhodou protože jsem potřeboval otestovat ovladač. Otevřel jsem Gamepass, klikl na první věc co jsem viděl a začal hrát. Hned během prvních pár minut jsem věděl že tohle bude hodně unikátní zážitek. Vizuální podání a s ním spojená atmosféra mě u hry držely samy o sobě.
Ze začátku byla herní náplň vyloženě řídká. Pár nepřátel, delší procházka po potrubí s občasným skokem. Hra graduje velice pomalu. Jak ale přibývají schopnosti i nepřátelé tak se občas roztrhne opravdu zajímavá akce. Ta se však zdánlivě bojí na to pořádně zatlačit a nebo zůstat na scéně delší dobu. Zajímavé momenty střídají delší pasáže bez větší výzvy. Ve hře není potřeba mířit, máte k dispozici lock-on. Má to sice své opodstatnění kvůli nutnosti být velmi mobilní, ale značná část obtížnosti tím odpadá. Jen některé potyčky jsou rozsáhlejší, většinou budete potkávat menší skupinky které zabijete jen tak mimochodem abyste si oddychli od skákání. Platforming mi přišel velice jednoduchý a opět se pořádně rozjel až ke konci. Možnosti pohybu jsou jednoduché ale zároveň zajímavé.
O příběhu se nebudu moc rozepisovat. Jeho objevování je součástí hry a je nejlepší si to projít bez nějakých předchozích očekávání. Jen teda pokud vás ve hrách nebaví číst tak to nemusí být váš mlýnek kávy.
Má to daleko k dokonalosti, ale během hraní jsem si říkal jen že to mohlo být lepší, nikoli že se to nepovedlo. Těžko soudit jestli jsou na vině příliš vysoké ambice (počet zbraní a nepřátel by odpovídal mnohem kratší hře) nebo strach že bude výsledná hra příliš náročná. Z celkového zážitku jsem nadšený a doufám, že se dočkám nástupce, ať už přímého nebo duchovního.
Ze začátku byla herní náplň vyloženě řídká. Pár nepřátel, delší procházka po potrubí s občasným skokem. Hra graduje velice pomalu. Jak ale přibývají schopnosti i nepřátelé tak se občas roztrhne opravdu zajímavá akce. Ta se však zdánlivě bojí na to pořádně zatlačit a nebo zůstat na scéně delší dobu. Zajímavé momenty střídají delší pasáže bez větší výzvy. Ve hře není potřeba mířit, máte k dispozici lock-on. Má to sice své opodstatnění kvůli nutnosti být velmi mobilní, ale značná část obtížnosti tím odpadá. Jen některé potyčky jsou rozsáhlejší, většinou budete potkávat menší skupinky které zabijete jen tak mimochodem abyste si oddychli od skákání. Platforming mi přišel velice jednoduchý a opět se pořádně rozjel až ke konci. Možnosti pohybu jsou jednoduché ale zároveň zajímavé.
O příběhu se nebudu moc rozepisovat. Jeho objevování je součástí hry a je nejlepší si to projít bez nějakých předchozích očekávání. Jen teda pokud vás ve hrách nebaví číst tak to nemusí být váš mlýnek kávy.
Má to daleko k dokonalosti, ale během hraní jsem si říkal jen že to mohlo být lepší, nikoli že se to nepovedlo. Těžko soudit jestli jsou na vině příliš vysoké ambice (počet zbraní a nepřátel by odpovídal mnohem kratší hře) nebo strach že bude výsledná hra příliš náročná. Z celkového zážitku jsem nadšený a doufám, že se dočkám nástupce, ať už přímého nebo duchovního.
