Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Lucidity

07.10.2009
45
2 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Lucidity je zvláštní plošinovka od autorů The Secret of Monkey Island: Special Edition. Hlavní hrdinkou je holčička Sofi, kterou uvěznily vlastní sny, kvůli zármutku ze smrti babičky. Sofi, zaslepena smutkem, prochází neovladatelně úrovněmi a je na hráči, aby ji v pořádku dopravil až k cíli - poštovní schránce s pohlednicí od babičky. Hráč tedy holčičce staví do cesty různé předměty, jako třeba schody, trampolínu, prak, větrák, aby bezpečně prošla úrovní. Na cestě totiž číhá spousta nebezpečí v podobě různých zvířat a nebezpečných ostnů.

Celá hra stojí na snové, melancholické atmosféře, kterou dotváří jakoby kolážová grafická stránka a stručné hudební podkreslení.


Poslední diskuzní příspěvek

Tak po sto letech sem se odhodlal k zahrani a prekvapive i dohrani. Za pridani checkpointu do hrya mily konec zvysim lehce hodnoceni. Skoda ale, ze tak krasna hra ma tak neuveritelne pitomou hratelnost.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 60
Lucidity je divná hra. Z obrázků se tvářila jako milá, tradiční plošinovka, Lucasové se chvástali inspiraci v Braidu a podobných a vypadnul nám z toho jakýsi paskvil. Jakási kombinace plošinovky s tetrisem.
Holčička si hupká světem a vy jí házíte klacky pod nohy. Teda vlastně… jsem to moula… vy ty klacky naopak odhazujete, aby nám o ně holčička nezaškobrtla. Milé.
Netuším, jestli tato věc byla někdy někde použita v jiných hrách stejného typu, ale každopádně - je to opruz. A to velký. Moc. Táááákhle moc.
Rychlost holčičky ani nic dalšího nijak neovlivníte. Cupitá si svým snem stále dopředu a na nic nebere ohledy. Nějaký nezdvořák by jí možná i řekl, že je „blbá“. A měl by pravdu. Nestyda jeden.

Ono je to ze začátku vcelku příjemné. Netradiční a možná i originální. Vkládáte do cesty různé trampolínky, schodišťátka, větráčky a kdejakou verbež a sledujete, jak si holčička upaluje až pro svoji vysněnou (doslova) pohlednici ve schránce. Jenže když se začne zvyšovat počet klacků hozených do cesty a nabobtná počet předmětů, člověk si začne všímat, že už to zas tak příjemné není. Od nějaké 11 úrovně začne pro holčičku a obzvlášť pro vás peklo.
Předměty padají zcela a naprosto náhodně. Až si říkáte, že tu „náhodnost“ vám dělá hra jen tak „náhodou“ schválně. Tudíž vám nezbývá nic jiného, než všechno zbytečné haraburdí rozhazovat po celé obrazovce, dokud nepadne to pravé. A mezitím vaše holčička umírá. Opět.
Jako správná malá holčička, totiž ani tahleta vaše mála holčička nic nevydrží. Jeden, dva nepřátelské „dotyky“ a šupajda na začátek. Jednou, dvakrát, desetkrát, dvacetkrát, milionkrát. V rozsáhlých a kostrbatých úrovních potěší obzvláště.
Ne, toto se nepovedlo.

Co se povedlo je... zbytek.
Kouzelňoučká, rozkoušňoučká, melancholicky snová a „jakoby“ kolážovaná grafika je nádherná. Když už nic jiného, tak alespoň tento nádherně melancholický nádech se LucasArtům povedl na výbornou. Hudba rovněž plní svoji roli zadumané a poklidné kulisy dokonale. Atmosféra je tu holt tůze pěkná. Dokonce i ten příběh tam někde schovaný je.
Škoda jen, že se to i hraje.
+13