Lords of Xulima

Nezávislé RPG Lords of Xulima je novodobým zastáncem tahových fantasy dobrodružství ze staré školy. Příběhem jde ve stopách klasických dílek z této škatulky, skupinka vyvolených hrdinů, jež zahrnuli bohové svou přízní, vyráží na nelítostný boj skrz tajemný a nehostinný kontinent Xulima konat jejich vůli. Jako inspiraci ze svých předků si bere i velmi slušnou porci herního času (tvůrci tvrdí, že se jde o víc jak 100 hodin), a stejně tak návykovou hratelnost, vypravěčské umění a bohatý inventář herních prvků.

Přesto že se nejedná v rámci daného žánru po příběhové a soubojové stránce o žádnou velkou inovaci, zaujme například nezvyklý izometrický pohled při prozkoumávání kontinentu a poznávání jeho osadníků. Také několik herních mechanik je řešeno celkem neobvyklým stylem (herbalism, lock picking, trap disarming), který využívá jak tabulkové schopnosti hrdinů, tak vlastní hráčovu zručnost a postřeh.

Hra se klasicky drží předepsaného scénáře, ale přesto dovoluje hráči vybrat si směr pokračování dlouhé krvavé pouti libovolnou z nabízených cest. Ty jsou však pevně korigovány, jak nástrahami v podobě předpřipravených bojechtivých překážek, u kterých pokusy o zdolání v nižším postupu ve hře, než je žádoucí, končí nevyhnutelným zmarem, tak příběhovými "stopkami", které mizí až v předepsanou chvíli. Rozhovory zde plní pouze doplňkovou, příběhovou roli, máloco je možné v nich ovlivnit a je jen na rozhodnutí hráče, zda bude fantazií tvůrců procházet krok po kroku, nebo zda epické dějové vlákno přesune na vedlejší kolej.

Skupina dobrodruhů se musí od samotného počátku sestávat z šesti členů, přičemž jeden předpřipravený charakter je přidělen automaticky na základě příběhového vlákna, zatímco zbylých pět hrdinů si může hráč poskládat dle svých představ z klasické RPG skládačky, ze které snad trochu vyčnívá pouze volitelný počáteční bonus v podobě uctívání jednoho z božstev. Atributové prvky sice nedosahují rozsáhlosti legendárních tahových předchůdců, ovšem každému RPG vyznavači by měly bohatě postačit.

Kreslené grafické zpracování má spíše informativní charakter, jak už to v rámci daného žánru bývá, ovšem přesto rozhodně nikoho neurazí, a s celkem povedenými efekty při tahových soubojích a vydařenými animacemi nepřátel (v rámci indie scény) dává zavzpomínat na doby, kdy ve hrách ještě stále vítězil především obsah nad formou.