Korea: Forgotten Conflict

Korejská válka pro mě není moc známé téma, a na poli PC her to platí dvojnásob. Zapomenutý konflikt tak byl mým vůbec prvním bližším setkáním s touto problematikou, která byla postupně vysvětlována pomocí čteného textu mezi jednotlivými misemi.

Hned od začátku je hodně patrné, že se tvůrci nechali inspirovat sérií Commandos, a hlavně proto jsem se do této hry také pustil. Stejně jako v Commandos je i zde několik členů týmu, kteří jsou něčím specifičtí, i když tady ty rozdíly nejsou až tak velké a často se dá mise splnit jen s jedním z nich s nožem či puškou v ruce.

Nejvíce jsem si oblíbil jihokorejského specialistu jménem Kim Yoon-Soo alias Kato, který měl stejné vlastnosti jako Spy, a když se mise účastnil, vždy jsem hrál převážně za něj. B. J. Goodlover byl zase černý Green Beret, Nighthawk indiánský Sniper, Connor McGregor ukecaný Sapper a jediná Sarah Parkerová nelze přiřadit k nikomu, protože medik v Commandos není (lékárničku má Spy). Řídit umí úplně všichni, a tak Driver není potřeba a Mariňákovy služby bych využil jen stěží, jelikož se žádná mise na vodě či pod vodou ve hře nevyskytuje.

Přes své dobré stránky má Korea i kupu negativ, kde mě mimo nízké obtížnosti a špatně řešeného hlavního menu nejvíce vytáčely všudypřítomné bugy. Například v páté misi s názvem Ulice Soulu je jedním z úkolů odražení útoku na sanitku, ale i po vyvraždění veškerého okolí do ní spojenci nechtěli nastoupit a podařilo se to snad až na 20. pokus, kdy jsem už chtěl hledat cheaty. Dalším častým jevem je zasekávání členů komanda o různé překážky, což vede k loadování, protože s nimi už nelze nijak hýbat. Korunu všemu nasazuje poslední mise, která je svou náplní jedna z nejlepších (po přehradě), ale vyskytuje se v ní také nejvíce bugů. Někteří vojáci zde nejdou zabít, při zabití jednoho určitého vojáka hra pokaždé spadne, a stejně tak se děje při otevření jedné bedny s vybavením. Je vidět, že už toho měli vývojáři plné zuby a chtěli hru dokončit co nejdříve. Nebýt bugů, mohl to být obstojný klon Commandos. Takhle jde ale jen o jednorázovku, ke které se už nejspíše nevrátím.