Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
Herní výzva 2022 #3

"Faust a Ďábel hrají mariáš"
 

O téhle hře jsem se poprvé dozvěděl, až když ji měli skoro všichni dohranou. Vyhýbat se jakýmkoliv spoilerům byla fakt výzva. A i přesto furt nevím co si mám vlastně o hře myslet, s tím, že zážitek to byl opravdu jedinečný.

Asi takhle, Máte rádi karetní hry, rouge like hry na způsob binding of Isaac a k tomu trochu okultního tajemna s bouráním čtvrté zdi, tak to jste tu správně.
Hned se přiznám, že karetním hrám moc neholduji, ať už jde o sbírání "magicků", nebo hraní "Harthstonu". Tak i přesto jsem si hru nakonec zamiloval. Vlastně hrajete za postavu o které nic nevíte, nepromluvíte za celou hru ani slovo. To samé se ale vůbec nedá říct o dalších postavách, Nebo chcete-li o vašich vyzyvatelích kteří si s vámi rádi partičku dvě odkroutí. Vše je zabaleno v takové 3D - pixel-artové grafice, majíc velmi osobitou stylizaci. Na kartách vám společnost budou dělat všemožná roztodivná stvoření, převážně ze skupiny zvířecí říše. Každá karta ukazuje dva zákl. atributy životy a poškození. Hrajete karty, vy a váš protivník se snažíte udržet si životy a zároveň jich co nejvíce ubrat tomu druhému. Pokud jste uspěli, tak hra končí a vy se ocitáte na minimapě, kde si můžete zvolit jednu z několika cest. Nebo taky ne, můžete se postavit a odstoupit od hracího stolu, během této fáze se procházíte po chatrči, ze které není úniku. Tak se znovu posadíte a rozehráváte další partičku. Co když prohrajete? No přijdete o životy, hra končí, ale konec není tak úplně fatální, jak by se na první pohled mohlo zdát. Každopádně tím končí vaše kolo a můžete začínat zcela na novo.

Nebudu lhát hraní kartiček mě bavilo ale jen do té doby, než to začalo být trochu frustrující. Furt jsem se vracel do úvodní lokace a přitom jsem se chtěl utkat s novými a těžšími výzvami. Nu což tak to u těchto her chodí. Ona náhodnost vygenerované mapy může znamenat, že se na první dobrou probojujete skoro až na konec, ani nevíte jak. Tak stejně tak se můžete zaseknout na první mapě a to hned několikrát po sobě. Kdybych měl něco říci k příběhu, tak ani nemusím. Ono každému vykládá hra příběh po svém. Kdo jste, co tu děláte a máte vůbec šanci se z této šlamastiky dostat. Převážně a nejvíce se dozvíte ze samotných kartiček. Dále pak různé předměty po chatrči také často prozrazují jakou vlastně hru s vámi postava, skryta ve stínu, rozehrává.

Nejvíce mě asi zarazilo když jsem byl v půlce kartičkových soubojů a najednou hra začala promlouvat přímo ke "mně", no hned mi přeběhl mráz po zádech. Pak jsem pochopil, že můj cíl byl úplně jiný, než jsem si původně myslel. Ano hrál jsem furt kartičky, ale zase trochu jinak :)
Co si budeme, čeká vás spousta překvapení, horrorových momentů a někdy budete mít pocit ohrožení i vy sami. Teď myslím VY! Ti co sedí za touto obrazovkou a vaše zařízení, které se stává bránou mezi světy a silami se kterými si není radno zahrávat... Old.Data#._/666 -corrupt//.exe

Pro: grafika, atmosféra, hudba, délka hry, originalita, napsané postavy, efekty, originální funkční karetní systém

Proti: rogue like prvky, někdy až příliš textu

+8
  • PC 100
Je to fakt tak skvělá hra, jak všichni tvrdí? Jo!
Je fakt nutný bejt o Inscryption tak tajemnej v recenzi a nic si o ní před hraním nezjišťovat? Jo a jo!

Pro začátek bych ráda uvedla, že horory moc nemusim a strašidelný hry proto takřka nehraju. Karetní a deck buildigový hry taky vůbec nevyhledávám, naposledy jsem snad hrála Hearthstone, když vycházel a velice záhy jsem hrát přestala. Co víc může vypovědět o jedinečnosti Inscryption, než tohle?

Kdybych měla hru připodobnit k nějaký jiný, tak bych vybrala Undertale. Obě hry jsou neuvěřitelně originální, mají skvělej příběh, výbornou atmosféru, úspěšně boří 4. stěnu, mají parádní styl a zpracování, super postavy a nápaditý boss fighty. Inscryption má navíc ještě neskutečně bohatej lore a tunu různejch tajemství. Ať už se jedná o schovaný střípky příběhu nebo hromadu tajných mechanik některých karet. Žasnu, jak tohle někdo mohl vymyslet...a taky trochu závidim.

Inscryption rozhodně stojí za zahrání a přeju si, aby vycházelo víc podobných her místo patnáctýho Assassína a třicátýho NHL.

Pro: originalita, atmosféra, nepředvídatelnost, příběh, zábavný kartičky

Proti: Old.data

+14
  • PC 95
Dnešní hry jsou skoro všechny stejný, nemám pravdu? Málokdy překvapí, všechno jsme to už hráli. Proto se musí zjevení, jakým Inscryption je, řádně ocenit.

Je to anomálie. Hra, která vás konstantně překvapuje a boří čtvrtou stěnu. Přitom to dělá velmi sofistikovaně a nebere vám tím možnost plánovat. Je to jedna z těch her, které vás drží do tří hodin ráno u obrazovky a nepustí vás ani ve spánku. Hra, která vám připomene kouzlo z objevování her.

Schválně nerozepisuju jak se Inscryption hraje. Věřte mi, že toho chcete vědět co nejméně. Dám k dobru jen jednu radu. Vytrvejte! Možná vás některé proměny hry na první pohled nepotěší, ale věřte, že všechno má svůj význam a odměna je za rohem.

Pro: intuitivní hráčem tvořená obtížnost, unikátnost, nepředvídatelnost, umělecký dojem

+13
  • PC 80
Hry s kvalitním creepyfuel metapříběhem žeru a tady tomu nebylo jinak. Kromě "překvápek", která se bez spoilerů nedají smysluplně popisovat, pro mě ale největším překvapením byla videoherní karetní hra, která mě opravdu bavila. Jediné co kazí tento atmosferický zážitek je nerovnoměrnost -- nejlepší gameplay, atmosféru i "WTF momenty" vám hra ukáže v první části a zbytek překvapivě není zase tak šílený. I přes tento nedostatek ale Inscryption doporučuji všem fanouškům temných hvozdů.

Pro: atmosféra, metahorror, karetní hra co neomrzí

Proti: zdlouhavější úseky a ztráta atmosféry v pokročilých částech hry, místy až příliš kolísající obtížnost

+8
  • PC 90
Co napsat, abych neprozradil moc. Tohle se zmiňuje snad ve všech recenzích a nemyslím si, že je úplně nutné chodit kolem horké kaše, když se stačí podívat, jaké hry má za sebou tvůrce. Spíš bych to ale pojal trochu naopak. Tahle hra ve mně probudila vášeň ke karetním hrám – zřejmě teď půjdu a budu hledat nějaké zajímavé kousky. A to prosím udělala hra, která se sice tváří jako karetní hra, ale adorace si zasluhuje něčím jiným.

Budeme-li se držet jen té karetní části, tak je docela zábava tu hru rozbíjet vlastními nápady. Několikrát se vám totiž naskytne příležitost vytvořit si vlastní kartu, nebo přenést schopnosti jedné karty na druhou a tvořit vážně silné kombinace. Na jednu stranu vám to přijde líto, pokud máte rádi výzvu, na druhou se nemusíte bát, že ve hře strávíte desítky hodin, i když je to na začátku v podstatě rougelike. Lze tedy doporučit skoro všem. K tomuhle se váže hlavní výtka, protože navzdory tomu, že považuji tuhle karetní část za naprosto skvělou, jako samostatná hra by to právě kvůli té volnosti neobstálo – což zamrzí. Oneshotování bossů není nikdy zábava.

Hodně chválím vizuál a zvuky. Ať už se jedná o „dabing“ – pokud tomu tak jde říkat, nebo různé zvuky efektů či hudbu, vše je tu jedním slovem dokonalé. Obzvlášť se mi do paměti vryla skladba „Leshy’s Theme“.

Na závěr bych všem, co hru dohrají, doporučil mrknout na analýzy příběhu na internetu, protože to, o co ve hře kráčí, k tomu se normální smrtelník nemá šanci dobrat a vyžadovalo to nemalou komunitní snahu. Ať už svým schopnostem věříte sebevíc, tohle sami nedáte.

Pro: Zvuky, grafika, nápady a originalita, zábavné karetní části

Proti: Až moc jednoduché

+17
  • PC 100
Inkoustově černá odysea, jak ji popsal Daniel Mullins, který ji po letech práce vysoustružil se svým týmem z prototypu Sacrifices Must Be Made zbastleného na jednom z jím tolik vyhledávaných game jamů.

V prvním plánu rogue-lite karetní hra, ve které se navzájem baští zvířátka a chrastí kosti. V tom druhém, ale zdaleka ne posledním, snaha uniknout ze spárů bytosti na protější straně stolu, od něhož lze mezi jednotlivými koly vstát, protáhnout si nohy a porozhlédnout se po okolí.

Pod pokličkou ovšem skýtá mnohá překvapení. Háček je v tom, že nelze zcela vypovědět, co přesně ji činí tak výjimečnou, aniž by jeden vyzradil příliš. Ne že by se zážitek z ní opíral jen a pouze o zvraty, i bez nich je mimořádná, čehož budiž důkazem velmi žádaný a čerstvě vydaný Kaycee’s Mod, ve kterém můžete hrát návykovou karetní součást donekonečna. Přesto umí opakovaně vyrazit dech nepřipraveným, takříkajíc rozhodit sandál, a o tuto zkušenost bych vás nerad připravil.

Holdujete-li taktickým hororům, máte-li slabost pro veverky a what-the-fuck momenty… Pojďte, budeme si hrát.
+22