Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Infamous

74
24 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 3rd person akce *
adventura > akční adventura
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
26.05.2009 PS3
Vývojáři:
Sucker Punch Productions
Oficiální stránky:
https://www.suckerpunch.com/category/games…
Do I want them to love me ... or fear me?

Cole MacGrath býval poslíčkem v Empire City do okamžiku, kdy se ocitl v epicentru ohromného výbuchu, jenž zdevastoval hned několik domovních bloků. Nezraněn a obdařen nadlidskými schopnostmi si Cole zvyká na své čerstvě nabyté supersíly... Jeho tělo je nyní živým zdrojem i vodičem elektřiny, ale proč? Město zmítá chaos pod taktovkou gangů, které se ujaly vlády v jednotlivých čtvrtích. Budete místním pomáhat nebo spíše škodit? Zachová se Cole jako „famous hero“ či „infamous villain“?

Celé Empire City je jedno velké hřiště a je jen na vás, zda tu bude Cole hrát čistou, nebo špinavou hru. Městská akce v otevřeném světě vzdáleně připomíná sérii GTA, hratelností má blíže k Prototype. Mimo hlavní příběh, který nezřídka posouvají vpřed komiksové sekvence, lze plnit vedlejší úkoly typu čištění fasád budov od sledovacích zařízení, pomoci policii v boji s výtržníky či hledání nezvěstné osoby.

Po rozlehlém městě se je třeba rychle přemísťovat, do auta vám však Cola nesedne. Rozený běžec je na ulicích jako doma a parkour není horizontálně omezen. Nezastaví vás ani příkré stěny, ani sloupy elektrického vedení a ještě si sjedete po drátech a kolejích pod vysokým napětím. Dalším důležitým prvkem hry je karma. Příslušný metr ovlivňují jak důležitá rozhodnutí během misí, tak vaše chování vůči kolemjdoucím a zraněným, přičemž vzhled a schopnosti klaďase i záporáka se vizuálně značně liší.


Poslední diskuzní příspěvek

Zvláštní, že tohle se mi tak dobře hraje, když s Killzone 2 jsem měl takové problémy. Asi tím TPS zpracováním. Každopádně zatím odemykám furt…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PS3 60
inFamous je další z řady her, po kterých jsem svého času poslintával a v herních médiích se psalo cosi o "must play" titulu. Psala se léta páně 2009, studoval jsem střední a filmové komiksárny zrovna začínaly frčet. Tehdá jsem byl majitelem pouze dýchavičného PC a na konzoli jsem si mohl nechat zajít chuť. Po deseti letech, kdy doháním resty v plném proudu, se konečně dostalo na kdysi opěvované inFamous. A jak hra působí podle dnešních měřítek?

Inu, nic moc. Faktem je, že inFamous poměrně hodně zastaral. Je to znát především na nehezké animaci a divných zvucích při běhu. Stylem hra připomíná jakýsi klon Assassin's Creed či Sabouteur, tentokrát však v komiksovém hávu se superhrdiny a superschopnostmi. Hra je zasazená do fiktivního Empire City, města zasaženého katastrofickým výbuchem, díky kterému řada místních obdržela zvláštní schopnosti. Zápletka je samozřejmě složitější a ve finále dojde i na nějaké ty zvraty, ale jako celek mě nedokázala výrazněji vtáhnout. To je první problém, který se hrou mám.

Ten druhý je samotný openworld. Město, dělící se na 3 samostatné ostrovy, není moc velké. Přeběhnout se dá během několika minut, což je určitě plus, protože hlavní hrdina Cole MacGrath vozidla neřídí. Co už mi ale tolik nevoní je fakt, že celé město je vlastně šedivá díra ala Liberty City. Základním kamenem her v otevřeném světě je pro mě především prostředí, které je radost prozkoumávat. To se tady nekoná a po pár hodinách hraní začne naopak docela výrazně nudit.

Jinak je na tom už samotná hratelnost, která je poměrně rozmanitá a s každou odemčenou schopností mě hra bavila o něco víc. Ze začátku je Cole takový jantar, co nic pořádně neumí, furt někam padá a jakmile se na něj sesype víc nepřátel, tak to znamená zpravidla konečnou. Obecně nemám rád hry, kde se okolo avatara spawnují enemáci, jen aby se něco dělo a nenechají mě ani pořádně se projít. Tohohle jsem si tady užil do sytosti. Jakmile jsem se však naučil mechanismy - být neustále v pohybu, hodně lítat po střechách a vysávat elektřinu kde to jen jde - tak jsem se začal solidně bavit.

Hlavní příběhová linka čítá okolo 40 misí, misí vedlejších je možná dobrá stovka. Zatímco ty hlavní jsou docela ok a jsou prošpikovány komiksovými animacemi, ty vedlejší slouží ke klasickému dobývání území města. Ač jsou vedlejší questy po čase docela monotónní a až příliš se opakují, nelze mluvit vyloženě o klasickém copy paste designu. Žádná mise není zcela stejná a většinou rychle odsýpají (až na na klasicky otravné sledovací/eskortovací mise), takže jsem se na málokteré zasekl na více jak pár minut. Nicméně kdyby jich nebylo tolik, asi bych byl radši. A nebylo to jen moje completionist OCD, co mě nutilo je plnit. Jakmile hráč totiž určité území obsadil, počty nepřátel se snížily na nutné minimum, což mj. dost ulehčovalo i mise hlavní.

V úvodu jsem zmiňoval Assassin's Creed. Důvodem jsou samozřejmě hrdinovy akrobatické kreace. Cole nezískal jen schopnosti ovládat elektřinu, ale také mu exploze navýšila sílu, takže dokáže vyhopkat na jakoukoli budovu s prstem v nose. Na jednu stranu mě tu potěšilo, že šplhání není oproti AC žádná sranda a hráč se musí snažit, aby neustále někam nepadal. Na druhou stranu ono šplhání působí dost budgetovým dojmem. Ovládání je nepřesné, Cole se neustále o něco zasekává nebo po něčem "plave." Nejvíc je to znát v troskách historické čtvrti, kde jsem se co chvíli propadl do textur nebo se v úzkých prostorách mezi troskami zasekl. Stručně řečeno tedy fajn, že na mě tvůrci kladou nějaké nároky a šplh není ryze automatický, ale zároveň by si zasloužil rozsáhlý polish.

Profilování postavy na dobro/zlo je docela fajn, ale rozdíly jsou prý také spíše kosmetické. Strom dovedností je skromný a přesto, ač jsem vybílil celou mapu, jsem si ani zdaleka neodemkl všechno. Ve finále jsem byl ale solidní tank, kterej si razil cestu městem hlava nehlava, civilové necivilové, a upřímně, přes všechny ty nedostatky, které zmiňuji výše, jsem se vlastně docela slušně bavil. inFamous je nicméně titul čistě na vyblbnutí. Takové to ponoření do hry na dlouhé hodiny jsem tu nenalezl.

Pro: postupně čím dál tím více zábavnější řežba, poměrně originální superschopnosti a jejich mechaniky, rozmanité mise, komiksové animace

Proti: generické a nezáživné město, zastaralá grafika, fps dropy, ingame animace, budgetově působící pohyb, nezáživný příběh

+14
  • PS3 70
Hráno značně kostrbatě přes PS Now s k+m, což dost možná nehezky ovlivnilo zážitek. Už jen to, jak ošklivá mi ta hra přišla, bylo jistě z velké části dáno právě touto okolností.

‘Kdyby jsi žil v komiksovce, byl by jsi hrdina nebo zloun?’ Mohl bych prostě a jednoduše odpovědět, ale tato hra zprostředkovává mnohem delší odpověď, tak proč bych to dělal, víme? ^_^

inFamous vypráví příběh kdysi normálního Jasona Stathama, který nechtěně místo pizzy jednou takhle doručil balíček, který jeho newyorské městečko vyhodilo do povětří, a ho samotného nabilo elektrickými suprpáurs. Tato exploze vrhla zdejší pseudo New York do třetího světa, kvůli čemuž jej vláda šoupla do karantény a oddělila jej tak od zbytku světa. Víceméně Batmanovo No Man’s Land, ale bez cool kostýmů a Jokera. Co hra ale postrádá v rámci namalovaných princů zločinu, to vynahrazuje bezejmennými enemáky, jelikož každému z místních tří ostrůvků kraluje jinčí gang. Jakmile Jason nad svými novými schopnostmi získá kontrolu, rozhodne se, že už ho toto místo neba, a pokouší se z karantény uprchnout. To ovšem vykvákne, a pak se navíc místo toho dostane pod ruce FBI agentky Moyi, která ho po valnou většinu hry zásobuje misemi.

Abych se vrátil k té úvodní otázce – můžete při hraní využívat své schopnosti pro dobro a být hrdinou, nebo pro zlo a hrát si tak na superpadoucha. Což je samo o sobě super. Problém je, že vaše volby v tomto směru mají naprosto miniskulní vliv na celkový zážitek. Drtivá většina scén a dokonce i telefonátů s Moyou jsou v obou případech naprosto identické, a nijak rozdílně se to neodráží ani na hlavních misích. Většinově rozdíl spočívá jen v tom, jestli vrháte blesky modrého či červeného odstínu, a na jaké stupnici padesáti odstínů bledosti se Cole nachází. Člověk by řekl, že by to přesáhlo za kosmetické úpravy a jednu dvě konverzace, když to na papíře musel být jeden z nejzajímavějších prvků, a vonohovno.

Ačkoliv nutno přiznat, že ještě jeden rozdíl vyobrazen jest – jak se kolem vás chovají civilisté. Když se rozlobíte a budete zlí, budou na vás házet šutry a pokoušet se vyvolat bitku. Když jedete dobráka, je to ještě horší. Buď za váma budou furt běhat, aby dali echo, že někde někoho okrádají (a to tak, že na vás jen tak nepřítomně ukazují), nebo se vám pokouší pomoct v soubojích tím, že své šutry vrhají na enemáky. Bohužel tato taktika stojí za vyližprdel, nikdy nikoho nesundají, a kolikrát se ještě pletou do cesty a často jich pár zabijete nechtěně. Což je hrdinské asi jen ve škole Zacka Snydera, ale nezrobíš nic. Takže pokud jste zloun, nepřítelem je celé město, ale při hře za klaďase jsou civiši zas neskutečně otravní. A když se to pokusíte uhrát na neutralitu, hra vás náležitě ztrestá tím, že vám odepře většinu z užitečných schopností.

Nemůžu ale tvrdit, že bych se u hry docela nebavil. Buldozerování skrze skupiny neřádů s rapidními blesky a pěstmi je poměrně vzrůšo, přičemž to z mechanického hlediska není žádná píšťalka a zároveň se to úspěšně vyhýbá pocitu lacinosti. Město je velké, přičemž ty jednotlivé ostrůvky jsou dostatečně rozeznatelné na to, aby si jejich explorace udržela adekvátní zábavnost dostatečně dlouho. Navzdory všem těm odstavcům plných negativity je třeba podotknout, že to umí být dobrá hra. Akorát mluvit o ní v převážně negativním svělte je prostě mnohem zábavnější.

A fakt bych si přál, abych mohl poslat Moyu do vadžájny. Z fleku bych pak hře vlepil osmičku.

Pro: Svižná, zábavná akce; se suprschopnostmi je prdel; město je velké a poměrně zajímavé

Proti: Bugy; karma de facto nemá na nic vliv; hrát neutrálně je masochistické; nevinní občané jsou naprostí dementi

+10