Imperial Glory je skloubení tahové a real-time strategie. Hra se odehrává v období napoleonských válek.
Hrajete za jednu z pěti mocností - Francii, Británii, Rakousko, Rusko nebo Prusko. Cílem hry je buď přežít 20 let na mapě (jeden tah = jeden měsíc) nebo ovládnout celou mapu. Ve hře je samozřejmě plno jiných malých států, které nemůžete ovládat, ale můžete je dobývat, anektovat, můžete uzavírat různé dohody apod. K tomu samozřejmě rozšiřujete svoji zemi, stavíte nové budovy, zkoumáte nové technologie, budujete armádu atd. Imperial Glory je svým způsobem hraní podobná hrám ze série Total War. V real-time části se jedná o bitvy, buď pozemní nebo námořní. Máte mnoho možností, jak taktizovat na více jak 50 kvalitně navržených mapách.
Všivák
Měl jsem velké ambice s Evropou. Jako velký, ctižádostivý velitel jsem si chtěl uzmout věčnou slávu. Sjednotit všechny země starého kontinentu a zavést jednotnou stabilitu. Avšak, cesta ke slávě byla velmi strastiplná a nelehká.
Vlastenecky jsem si k mému prvnímu pokusu vybral mojí rodnou hroudu v srdci Evropy. Jako nezkušený zajíc, neznalý diplomacie a prohnanější taktiky mě velmoci okolo naprosto převálcovali. Troubo, ty potřebuješ něco většího. Z čeho jde respekt. Něco, kde ti nemůže nepřítel vpadnout do zad, a kde se vyhneš tvým neoblíbeným námořním bitvám. Rusko je ta správná volba. A tak začalo mé velké tažení.
Byla to vskutku zajímavá zkušenost. Nejprve jsem se od velkého učitele tutoriálu naučil základy diplomacie. Když ani to často nepomohlo, nebylo jiného zbytí. Častokrát jsem čelil mnohem početnějšímu nepříteli. V tu chvíli mi moc pomohl terén a správné nasazení mých jednotek. Viděl jsem toho skutečně hodně. Od chladných alp, až po písečné duny. Byla to vždycky pastva pro oči. Hlavně v bitevních vřavách. Jen z moře jsem chytal mořskou nemoc. Tady jsem za sebe nechal bojovat jiné.
Když jsem začal, nemohl jsem skončit. Města se bez většího dohledu stále bouřila. Nepřátelé svou kůži nedali lacino. Velkou vytrvalostí jsem ale nakonec svou slávu vybojoval. Paměť na jiné než bojové poznatky mi zamlžily nečetně bitev. Teď po mnoha letech na trůně sjednocené Evropy sedím, cvičím svůj pravopis a přemítám. Už brzy vládu předám mému prvorozenému a odejdu do ústraní studovat můj oblíbený starověký Řím.
Vlastenecky jsem si k mému prvnímu pokusu vybral mojí rodnou hroudu v srdci Evropy. Jako nezkušený zajíc, neznalý diplomacie a prohnanější taktiky mě velmoci okolo naprosto převálcovali. Troubo, ty potřebuješ něco většího. Z čeho jde respekt. Něco, kde ti nemůže nepřítel vpadnout do zad, a kde se vyhneš tvým neoblíbeným námořním bitvám. Rusko je ta správná volba. A tak začalo mé velké tažení.
Byla to vskutku zajímavá zkušenost. Nejprve jsem se od velkého učitele tutoriálu naučil základy diplomacie. Když ani to často nepomohlo, nebylo jiného zbytí. Častokrát jsem čelil mnohem početnějšímu nepříteli. V tu chvíli mi moc pomohl terén a správné nasazení mých jednotek. Viděl jsem toho skutečně hodně. Od chladných alp, až po písečné duny. Byla to vždycky pastva pro oči. Hlavně v bitevních vřavách. Jen z moře jsem chytal mořskou nemoc. Tady jsem za sebe nechal bojovat jiné.
Když jsem začal, nemohl jsem skončit. Města se bez většího dohledu stále bouřila. Nepřátelé svou kůži nedali lacino. Velkou vytrvalostí jsem ale nakonec svou slávu vybojoval. Paměť na jiné než bojové poznatky mi zamlžily nečetně bitev. Teď po mnoha letech na trůně sjednocené Evropy sedím, cvičím svůj pravopis a přemítám. Už brzy vládu předám mému prvorozenému a odejdu do ústraní studovat můj oblíbený starověký Řím.
Bursoft
Nwah
Matty11
Blaiddtom
Subject 13
Gardamon
Pro: Všeho co hra nabízí jsem si užil do sytosti
Proti: námořní bitvy jsem radši přenechal jiným