Ignite

Rád si občas zazávodím, tak jsem sáhnul i po tomto kousku.

Ignite působí takovým přátelským dojmem od začátku (a tím myslím to, že hru udělalo pár přátel kdesi v garáži). Na relativně novou hru nevypadá kdovíjak. Auta se chovají všechny skoro stejně. Prostředí je takové umělé, neumím si představit, že by v tom městě a okolí někdo žil (možná taky proto jsem ve hře nenarazil na žádného člověka-diváka). Soupeři nejsou žádnou výzvou (závod jsem opakoval jen několikrát, jinak jsem vyhrával s velkým přehledem. Nebyl jsem potěšen ani multiplayerem, který jsem několikrát spouštěl, ale buď nastala nějaká chyba, nebo se neobjevil žádný potencionální soupeř, takže jsem si tuto část nevyzkoušel.

Najde se i pár kladů. Líbilo se mi, že různým srážením objektů na dráze, rychlou jízdou, smyky apod. se načítají body, které se dají použít jako nitro přímo v závodě. Tyto body je však často lepší schraňovat a nechat si je v "kapse" až do cíle, protože v této hře ne vždycky vítězí ten, kdo projel první cílovou páskou, nýbrž se po vlastním závodě ještě počítají body, které sráží výsledný čas. Může se tak stát, že jezdec, který dojel na druhém místě o 10 sekund za prvním, vyhraje závod. Špinavá jízda je tak v této hře ceněna často více než ta čistá.

Tyto závody nejsou zcela špatné, ale ani pár dobrých nápadů nedokáže porazit sterilní prostředí a stále stejnou hratelnost.