Heroes of Might and Magic II: The Price of Loyalty

Dal jsem si po 2 letech další repete s fheroes 2 (1.1.17) s tím, že tentokrát pokořím všechny kampaně na nejtěžší obtížnost a budu vybírat mise s nejmenšími bonusy (například za Archibalda místo Orc Alliance jsem bral toho Nekromantího hrdinu a pak zradil :D).
V posledních verzích prý tam došlo k nějakým úpravám AI pro kampaň, že AI na easy a normal obtížnost nemerguje většinu jejich armád do jejich nejsilnějších hrdinů, což ale nebyl můj případ.
Každopádně všechny kampaně jsem dal https://imgur.com/a/CoIBe9J :)

Co dodat k obtížnosti?
Oproti ve vanille je v fheroes AI dobře naprogramovaná, jak na mapě a v bojích se chová jak "hráč". Vzhledem k mergování armád a i to, že tihle "bossové" se spíše neobtěžují zanechávat své jednotky v hradech (což se dalo využít jako jedna ze strategií jak jí ve vanille postupně zredukovat armádu), tak pro úspěné dohrání je potřeba opravdu znalost veškerých mechanik (i z kompetitivního PvP) ze všech oblastí hry a umět je dobře aplikovat.
Přesto jak ve vanille tak i v fheroes má AI jednu slabinu a to je, že příliš nepřemýšlí nad rychlostí svých jednotek, protože rychlost hrdiny v jeho příštím kole ovlivní jeho nejpomalejší jednotka a každý hrad má vždycky nějakou pomalou jednotku. S vhodným načasováním tak na spoustu specifických map lze udělat tzv. Blietzkrieg, prostě vyrazit s tím nejlepším a rychlým hrdinou hluboko do týla nepřítele na diverzní akce, čímž ideálně na sebe navážete tyhle tučný hovada, takže mezitím vaše zázemí se sekundárními hrdiny má čas na rozvoj a není většinou problém pro ně odrážet lokální útoky. Když pak tenhle váš "Rommel" v týlu nepřítele obsadí ve správnou chvíli nějaký vyvinutý hrad s draky nebo titány nebo narazí na kouzla jako dimension door nebo town portal, tak pak je hra většinou vyhraná. Je to taky poprvé, kdy jsem u těchto záškodníků si oblíbil sekundární skill Diplomacy (nebo eventuálně artefakt pírko na surrender), protože když mě soupeř náhodou odchytl, tak jsem nemusel utíkat, ale jen zaplatit malé výkupné. Třeba armáda jen z takových +20-30 Vampire lordů je dostatečně rychlá, bezúdržbová a na surrender levná. :D

Tímhle stylem se dalo dát spoustu map, hlavně třeba Dragon master a v datadiskách hlavně mapy z kampaně Price of Loyalty jako je Betrayal's End a Aurora Borealis nebo ta poslední mise z Wizards isle.
Největší masakr samozřejmě byl Corruption's Heart a závěrečný hovado s 1500 draky, 1500 vampire lordy a 900 lichy atd. Tam to chce rozehrát hru, kde nekromantům nepadne DD, ale vy se ho samozřejmě někde naučit musíte. Narozdíl od zdejších kolegů jsem se rozhodl, že ho prostě udolám, což mi zabralo takhle v závěru asi hodinu. Nejdřív jsem na něj nabíhal opakovaně s hlavní hrdinou s armaggedonem a chain lighting a armádou sestávající z 1 fénixe (abych začal hru jako první) a 20 golemy (mají 50% odolnost na armageddon) a dalšími sebevrahy po jedné s taktikou hit-and-retreat. A pak následovali jenom tři vlny útoku s tím samým hrdinou, kde se v kouzlách kombinoval hlavně mass slow/mass haste a mirror image. Každá vlna postupně použila to nejlepší ze všech dostupných hradů. Po prvním útoku mu zbylo jen 1000 draku, druhá cca 500 a třetí ho udolala víceméně armáda jen z barbarských jednotek. :D

Přemýšlím, že bych si ještě zahrál legendární kampaň Last Hope, ale tu raději dám ve vanille s původní AI. :D