Třetí a závěrečná hra ze série erotických adventur z pera Muriel Tramis.
Doralice je pilotka na trase Paříž-Miami a před chvílí jí v náručí zemřel muž, který objevil chemickou látku zvyšující sexuální touhu. Krásná žena nyní stojí před úkolem dopravit ampuli se vzorkem chemikálie do společnosti, kam předtím mířil onen zavražděný vědec...
Veškeré úkony hráč vykonává kliknutím myši, po kterém se provede ta jediná možná akce, která se s daným objektem provést dá. Obtížnost zvyšují některé náhodně generované prvky jako vstupní kódy či telefonní čísla.
Hra je k dispozici ve dvou verzích, v cenzurované je např. pornočasopis nahrazen magazínem s fotografiemi aut.
Hrdinka se dále objevila v následující hře autorky, Lost in Time.
Fingon
Už bych se měl naučit nedat na první dojem a na nahou protagonistku ve sprše (tím snad i odpovídám na otázku, zda-li jsem měl hru v cenzurované podobě;). Místo CD verze jsem měl tentokrát k dispozici opět jen verzi disketovou, s několika vteřinami filmu a minimem zvuků a hudby.
Grafika (v credits pod otřesným tvarem "graphisms") je dost mizerná (rozhodně ve srovnání s klasickými projekty jako Broken Sword či Discworld) a hra trpí naprosto otřesným pixelhuntingem. Ještě štěstí, že jste v každou chvíli hry omezeni na jednu až dvě obrazovky, po kterých se můžete pohybovat. Pod hudbou je podepsaný jistý Moby, ale není to ten, který si myslíte (a o kterém jsem si to ostatně myslel taky).
Ovládání je zajímavé, především prezentace detailů - vždy vidíte celou místnost najednou a při poklikání na určitý prvek vám vyjede jeho detail - a pokud se dá s tímto detailem nějakým způsobem manipulovat, vyskočí vám do toho všeho další okno s konkrétním předmětem. Trochu mi to připomnělo stařičká Windows 3.11...
Vše by mohl ještě zachránit příběh, bohužel se tak neděje. Několikrát jste vystaveni rozhovoru v podobě dotazníku (sekvence, při kterých si můžete vybrat rovnou ze DVOU možných odpovědí. Pokud prozradíte příliš málo nebo naopak příliš mnoho, hra končí; normální rozhovory jsou většinou jen na několik řádků a míra interaktivity je nulová) a závěrečný twist celou hru posunuje do nepovedeného chudého příbuzného Fincherovy Hry - vše bylo jen jako a aniž by to Doralice věděla, použili ji jako pokusného testera pro připravovanou RPG hru. Hra nemá ani pořádný závěr, místo toho jen uvidíte výřad všech postav, které vám poradí, jak ste co udělali či udělat měli.
Grafika (v credits pod otřesným tvarem "graphisms") je dost mizerná (rozhodně ve srovnání s klasickými projekty jako Broken Sword či Discworld) a hra trpí naprosto otřesným pixelhuntingem. Ještě štěstí, že jste v každou chvíli hry omezeni na jednu až dvě obrazovky, po kterých se můžete pohybovat. Pod hudbou je podepsaný jistý Moby, ale není to ten, který si myslíte (a o kterém jsem si to ostatně myslel taky).
Ovládání je zajímavé, především prezentace detailů - vždy vidíte celou místnost najednou a při poklikání na určitý prvek vám vyjede jeho detail - a pokud se dá s tímto detailem nějakým způsobem manipulovat, vyskočí vám do toho všeho další okno s konkrétním předmětem. Trochu mi to připomnělo stařičká Windows 3.11...
Vše by mohl ještě zachránit příběh, bohužel se tak neděje. Několikrát jste vystaveni rozhovoru v podobě dotazníku (sekvence, při kterých si můžete vybrat rovnou ze DVOU možných odpovědí. Pokud prozradíte příliš málo nebo naopak příliš mnoho, hra končí; normální rozhovory jsou většinou jen na několik řádků a míra interaktivity je nulová) a závěrečný twist celou hru posunuje do nepovedeného chudého příbuzného Fincherovy Hry - vše bylo jen jako a aniž by to Doralice věděla, použili ji jako pokusného testera pro připravovanou RPG hru. Hra nemá ani pořádný závěr, místo toho jen uvidíte výřad všech postav, které vám poradí, jak ste co udělali či udělat měli.
DJ
mazar1234
