Falcon A.T.

Letecké simulátory nikdy nebyly můj žánr a tohle je první hra do které jsem se mimo vesmírné lety ponořil. Vzhledem k obtížnosti a zastaralosti asi nešlo o nejšťastnější volbu, ale rozhodně nelituji času s Falconem stráveného. Hra má dostatek variant obtížnosti a první z dvanácti misí je o střelbě na cvičné cíle. Měl jsem tak možnost si na letadlo trochu zvyknout. Namapování a nastavení správné citlivosti joysticku v DosBoxu chce trochu laborování, ale poté se již hraje slušně. Zvládnout první dvě nejjednodušší mise mi trvalo více než dvě hodiny, ale stálo to za to. V dalších misích není při nižší obtížnosti nic záludného. Nejvíce jsem měl problémy s orientací. Grafika vypadá na začátku hezky, kokpit je na svou dobu pěkný, ale v letu je terén silně nepřehledný. I během soubojů jsem měl do konce problémy s orientací. Najít cíl mise by bez mapy nebylo možné.

Cíle jsou pěkně různorodé od ničení nepřátelských stíhaček po likvidaci letišť a mostů. Zkoušel jsem všech dvanáct misí, ale všechny jsem nezvládl dokončit. Celá hra se odehrává na jedné mapě a cíle jsou v různých sektorech. Mise také částečně navazují, nepřítel třeba opraví již zničený most. Pocit z živého bojiště tak není vůbec špatný. Ani teď nemám pocit, že bych se sžil s letovým modelem. Ať už je to stářím hry nebo její náročností, na mě je to zatím příliš. Překvapilo mě, že je jednodušší přistát než sestřelit nepřátelský MiG, ale v tom je Falcon asi výjimka. Na nejtěžší obtížnost by to asi bylo jiné, ale to je mimo mé schopnosti. Falcon nabízí atmosférické a poutavé létání, ovšem není to hra pro každého. Jsem rád, že jsem si na vlastní kůži zažil tuto legendární hru, ale k ještě starším leteckým simulátorům se už vracet neplánuji.