Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Drakensang: The River of Time

Drakensang: Am Fluss der Zeit, Drakensang: Řeka času

74
35 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
19.02.2010 PC
Vývojáři:
Radon Labs
Svojim spôsobom by sa o druhom Drakensangu dalo napísať to isté, čo o jeho predchodcovi – je to skrátka hra postavená na pravidlách a svete Das Schwarze Auge. V sérii priamo nadväzuje na systém predstavený v Drakensang: The Dark Eye. Len príbehovo je posunutá niekoľko rokov pred prvú hru.

Trpaslík Forgrimm vlastne rozpráva Gladys príbeh o dobrodružstve, ktoré zažili spolu s Ardom pred niekoľkými rokmi. Rovnako ako jej predchodca i „River of Time“ stavia na pravidlách 4. edície DSA, ktorý implementuje do počítačovej podoby. Súboje sa odohrávajú v reálnom čase, s možnosťou celú akciu pozastaviť, rozdať príkazy a následne opäť pokračovať. Hráč ovláda družinu klasickým point-and-click spôsobom alebo pomocou WASD kláves.

Na začiatku si hráč vytvára svoju postavu, tentoraz si môže mierne upraviť jej vzhľad (v predchádzajúcej hre bol daný jeden vzhľad pre každé povolanie). Nechýba možnosť rýchlej hry, či pokročilého nastavenia vášho charakteru. Výber povolania tiež znamená trochu odlišné úvodné kroky v hre. Ďalšie postavy sa k hráčovi pridajú počas hry.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Posledný mohykán, možno posledná hra svojho druhu... Druhý Drakensang je výbornou hrou, opticky je možno kratšia ako jej predchodca, ale to najmä vďaka eliminovaniu zbytočného chodenia "hore-dole", ktoré svojim spôsobom umelo naťahovalo dĺžku hry v prípade prvého dielu.

Hru ženie dopredu nádherné prostredie a istá (možno gýčovitá), špecifická atmosféra Das Schwarze Auge, ktorú sa podarilo preniesť i na Drakensang (a pre ktorú mám toľko rád i "Severskú trilógiu". Charaktery nejdú toľko do hĺbky ako v prípade konkurencie, avšak vrámci akýchsi archetypov sú navrhnuté dobre a ich spoločnosť hráča teší. Bojový systém síce nezažil prevratné zmeny - stále je to auto-pauza, avšak zdá sa mi byť oproti predchádzajúcemu dielu viac prehľadný a menej chaotický.

Menší problém vidím v anglickom dabingu, ktorý je proti originálu výrazne slabší a trochu tak zráža celkovú atmosféru. Nehľadiac na to, že chýbajú nadabované niektoré vedľajšie dialógy, ktoré v originále dabované sú. Rovnako i preklad do angličtiny nie je úplne najlepší (česká verzia sa robila z anglického prekladu).Ostatne už preklad názvu nezachycuje tie jemné nuansy, ktoré má originálna verzia.

Nakoniec by som to celé uzavrel záverečnými slovami z recenzie: Drakensang je výborná a krásna hra. Vracia hráča do dôb kedy sa hry tvorili s láskou k téme a žánru. O to viac si ju treba vážiť, keďže je to možno jedna z posledných hier svojho druhu. Všetky známe hry tohto žánru sa uberajú úplne iným smerom – nie zlým, ale absolútne odlišným od systému, ktorý bol pre prvé desaťročie 21. storočia klasickým.

Pro: Das Schwarze Auge, hádanky,

Proti: občas mierne nevyvážení protivníci

+11
  • PC --
- Přeskočte na poslední větu, nechce-li se vám číst ta omáčka kolem...

- Dávám přednost skutečným hráčovým schopnostem, než hromadě statistik, vypočítávající úspěšnost všeho. Ale to není stížnost. Nikdy jsem pravidlům DaD nerozuměl a do dnešních chvíle jim nerozumím, nevím, jaký je rozdíl mezi sekerou s dmg 1d+6 a 2d+3 a nedokážu si přečíst "AR+(SP*/4+1), TA Willpower+(SP*+1),(SP*/3+1)" (tj. efekt kouzla Ice Cold Warrior).

- Na začátku na mě hra vybafne asi triliardu schopností, vlastností, talentů a bonusů a to vše si můžu ještě v hardcore modu vylepšit ve stylu házení kostek. Dvě třetiny všeho prakticky nepoužiju a nedovedu si představit, že by to někdo s nějakou postavou vůbec využil (etiketa, lidská povaha, trpasličí nos atp.). Přeci jen jsou zásadní především bojové schopnosti, teprve až ty rozhodují. Popisky u každé ze schopností jsou navíc nedostačující a svou obecností mi prakticky nic neřeknou, přičemž jedna vlastnost ovlivňuje druhou a naopak – mám v tom solidní mrdník.

- Začínám hrát – poněkud slideshow, dokud neslevím z detailů z už tak chudé grafiky. Neva. První rozhovor s otřesným hlasem, ale snad bude líp. Postav s mizerným dabingem přibývá, jednu postavu dokonce nejde skoro vůbec slyšet. Hlasový projev aktérů je nedostačující, ale brzy nad tím mávám rukou. Rozhovory jsou málo větvené, mnohdy nemám na výběr více jak jednu možnost odpovědi.

- Jako battlemage se dostávám ke svému učiteli, který má dokončit můj trénink. Plním pro něj tři primitivní úkoly a puff – je to! Sem hotovej. Wow. Než se stačím zabydlet ve svém pokoji, odcházím dál. Dostávám se na scestí tří hlavních hrdinů a pomáhám jim v jejich úkolu, i když jsou mi vlastně úplně ukradení.

- Jestli jsem u COD soptil, když jsem nemohl přeskočit plůtek, tak tady přímo zuřím, když nemohu sejít malý schůdek a musím si kvůli tomu slimáčím během obejít půl chrámu! Procházím jakýmisi ruinami, hodinu, dvě... Jedna místnost za druhou a všechny vypadají podobně. Souboj za soubojem, zbytečná váza za zbytečnou vázou, plné zbytečného harampádí.

- Vzpomněl jsem si na Overlord, kde byli elfové prezentovaní jako banda buzen. Tady je to podobné, jen jsou tam ještě afektované elfice, které se jen při pohledu na mě rozechvějí a pálkují mě pryč, protože jsem děsný badass a ony žijí v harmonii a hledají písničky a já jim kazím auru.

- Velkou předností Drakensangu jsou vedlejší úkoly. Skutečně masité questy zabírají klidně i několik hodin, odehrávají se ve vlastních lokacích, jsou dlouhé, obtížné a vždy s pěknou odměnou na konci. Nejedná se tedy o žádné generické nesmysly ve stylu Dragon Age. Takto skvělé vedlejšáky jsem ještě v žádném RPG neviděl. *potlesk*

- Potěšil mě také příběh, který se vlastně točí kolem malé věci a nějaký ten humor se taky najde (kouzelník s Parkinsonem, trpaslíci a jejich ochlupení, Rumpo Prznič-vdov...).

- V momentě, kdy jsem měl pocit, že se věci dávají do pohybu a že mě tahle hra opravdu baví, jsem začal plnit Final Quest. Hlavní příběhová linka je neskutečně krátká. Můžu sice po dohrání pokračovat v plnění vedlejších úkolů, ale na to už nejsem dostatečně motivován.

Začátek se nese v mírně ospalém duchu, později se hra rozjede a na konci už jsem byl nadšený. Některé pasáže jsou hodně stereotypní, několikrát jsem měl nutkání se na hraní vykašlat a hru smazat. Přesto jsem vydržel a odměnou byl vskutku kvalitní RPG zážitek. Oblíbil jsem si postavy a bylo mi zatěžko se s nimi rozloučit. Čeká mě první díl – Drakensang The Dark Eye, kterému dávám druhou šanci...

Doporučuji všem jedincům frustrovaným ze směru, kterým se dnešní RPG hry ubírají.

***/5
Obtížnost: Normal
Battlemage; 11. level
+10
  • PC 90
Tak jsem pokořil i druhý díl Drakensangu. Moc novinek si pro mě nepřichystal, ale to vůbec nevadí, jelikož jednička se mi velmi líbila. Přesto jeden zásadní nedostatek z prvního dílu byl opraven. Zdlouhavé chození od zadavatele úkolu k jeho vyřešení a zase zpátky, bylo v River of Time chytře vyřešeno možností se teleportovat na dané body mapy. Myslím, že tuto vychytávku ocení všichni hráči prvního dílu.

Příběh je možná o trochu slabší než v jedničce, ale to může být jen věc názoru. Potkáte tu opět skutečně tuhé obludy, zavítáte do nádherného elfího příbytku, potkáte krásné ženy, zasmějete se Forgrimmovým hláškám, navléknete se do plátového brnění a na konci se stanete velkými hrdiny. Srdce nadšeného RPG hráče musí plesat. Já osobně považuji oba díly Drakensangu spíše za jeden celek a jako takový ho musím šikovným vývojářům z Radon Labs skutečně vychválit. Je obdivuhodné s jak komplexní (na dnešní poměry) hrou se nebáli v současnosti vystoupit. Paráda.

Pro: vylepšená grafika, možnosti teleportovat se po lokaci, herní postavy, vizualizace zbrojí

Proti: méně napínavý příběh, kamera stále dokáže pozlobit

+7 +8 −1