Desert City Stunt je závodní arkáda až pro dva hráče, lehce se podobající známé sérii TrackMania. Jak je již z názvu patrné, hra se odehrává v pouštním prostředí a k jejímu dokončení je třeba zdolat šestici různých tratí, omezených časovým limitem. Pod tratěmi je bezedná propast a na tratích jsou rozmístěny sudy, pneumatiky, a především pak několik typů ramp, které slouží k překonávání různě velkých mezer mezi jednotlivými částmi tratí.
V Desert City Stunt hráč ovládá jedno ze sedmi vozidel, která se postupně odemykají po dokončení každé tratě. První hráč ovládá vozidlo pomocí kurzorových šipek a druhý pomocí kláves WSAD s využitím dalších kláves pro nitro, ohlédnutí dozadu a restart vozu. Mimo závodního režimu hra nabízí také volnou jízdu.
Na návštěvě u rodičů si můj starší syn chtěl zahrát nějaké závody a nakonec se mu zalíbilo Desert City Stunt. Jelikož toho ještě nemá mnoho nahráno, držel jen šipku dopředu a nitro a já se snažil vybírat ty prapodivné zatáčky, které na tratích jsou. Fyzika zde funguje prazvláštně a auta lze ovládat i ve vzduchu, jen jsem se to za těch šest tratí nestačil pořádně naučit.
Desert City Stunt je arkáda jak řemen a za moc nestojí nic od nesmyslného rozrážení sudů či hromad pneumatik, přes neskutečně dlouhé skoky, které vozidlo mnohdy vyhodily mimo trať, až po vítězné výbuchy v cílové rovince. Snad jediné, co se mi na hře líbilo, byla hudba a speciální odrazové rampy na poslední trati, a kdyby nešlo o tak krátkou záležitost, určitě bychom ji nedokončili.
Přesto, že se synek po každé dokončené trati hodně radoval, jsem rád, že mu pak můj brácha ukázal staré dobré tituly v podobě Arcade Volleyball, a především pak Tunneler 2.0, u který se bavil mnohonásobně více. Vypadá to, že už dozrál do věku, kdy se hraní stane běžnou součástí jeho života.
Desert City Stunt je arkáda jak řemen a za moc nestojí nic od nesmyslného rozrážení sudů či hromad pneumatik, přes neskutečně dlouhé skoky, které vozidlo mnohdy vyhodily mimo trať, až po vítězné výbuchy v cílové rovince. Snad jediné, co se mi na hře líbilo, byla hudba a speciální odrazové rampy na poslední trati, a kdyby nešlo o tak krátkou záležitost, určitě bychom ji nedokončili.
Přesto, že se synek po každé dokončené trati hodně radoval, jsem rád, že mu pak můj brácha ukázal staré dobré tituly v podobě Arcade Volleyball, a především pak Tunneler 2.0, u který se bavil mnohonásobně více. Vypadá to, že už dozrál do věku, kdy se hraní stane běžnou součástí jeho života.
Pro: hudba, poslední trať
Proti: prapodivná fyzika, překážky na trati, šílené skoky, volná jízda