Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Codename: Panzers - Phase One

16.06.2004
79
46 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Válečná strategie z období 2. světové války. Celá hra je ve 3D, což dodává hře realističnost a lepší atmosféru. Okolí i jednotky jsou propracované a detailní. Grafické efekty a výbuchy taky nezůstávají pozadu a na svoji dobu byly prvotřídní. Na bojišti můžete velet přes 50 vozidlům jako jsou tanky, samohybná děla, džípy, náklaďáky. Stejně jako vozový park je tu i dobová pěchota, která je vybavena různými zbraněmi od pušek k protitankovým zbraním. Hra obsahuje kampaň za tři hlavní aktéry války a to: Rusy, Němce a Spojence. Koho omrzí hraní kampaně, může vyzkoušet multiplayer.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Podle recenze jsem si řekl, že tohle by mohla bejt dobrá alternativa k mainstramem oblíbeným hektickým strategiím a tak jsem zkusil rozject fázi 1:

Graficky hra vypadá i dnes stále hezky a vůbec s audiovizuálním zpracováním jsem byl nadmíru spokojen (a to ani neberu tak nějak v potaz rok vydání). V době, kdy se dostala hra na pulty se muselo jednat o špičku a je to stále sakra znát.

Narozdíl od typických strategií zde není možno jednotky tvořit v průběhu hry, ale naopak ideálně by hráč (obtížnost HARD) neměl přijít nejlépe snad ani o jedinou. Velice zajímavý mechanismus postupného přenášení obtížnosti do dalších misí, kdy mrtvá jednotka i její zkušenosti jsou nenávratně pryč a tak člověk může jen doufat v dokoupení několika málo nezkušených nováčků do další mise (pokud na to člověk získá dostatek prestige). Může se tak klidně stát, že mise je úspěšná, ale hráčova armáda utrpí tak vysoký ztráty, že je prakticky nemožné uspět v misi nadcházející.

Hru jsem tak byl nucen hrát opatrně a vskutku rozvážně, neboť zbrklé útoky si téměř vždy vyžádaly těžko akceptovatelné ztráty. Takovýmto neoromyšleným "Hurá na ně!" pokusům jsem se později již zcela vyvarovával a raději vždy využíval pěchotu k pečlivému průzkumu terénu, než jsem vyslal tanky na frontální boj. Někdy jsou ale útoky UI dost nepředvídaltený (skripty) a těžko předem vědět, jak je vhodné své oddíly rozestavět. Ztrátám se tak nejspíš zcela vyhnout nejde (tedy nepoužívá-li člověk taktiku SAVE-LOAD) a mě se to povedlo jen v pár počátečních misích. Každopádně smrt svěřence vždy zamrzí, každej vojáček se počítá, což u strategií člověk často nezažívá. Škoda, že jednotky nešlo unikátně pojmenovat, určitě bych toho využil.

Kampaň sleduje netradičně hned všechny tři hlavní strany konfliktu a můžeme si tak vyzkoušet i často opomíjené německo. Délka těchto je odpovídající a celkově je hrací doba výrazně nadprůměrná, myslím si. Některá náročnější mise mi trvala třeba i přes hodinu a půl, celkově jich zde bude tak okolo 30-ti. Levely se snaží vždy něčím ozvláštnit herní koncept a tak se mi překvapivě snad ani jedinkrát nestalo, že by mě jejich náplň nudila. Především obranné mise měly sakra říz. Každá mina dobrá!

Co mě taky překvapilo, jsou mnohý detaily, kterými se hra zabývá - zkušenosti jednotek, volitelné vybavení pěchoty (čluny, miny, výbušniny, dalekohledy, detektory kovu,...), vojáci se můžou plížit nebo jen zakleknout (to hraje zásadní roli při průzkumu a zacilování dělostřelectva), vozidla a tanky nejsou "živý", ale lze s posádkou vystoupit a zvolit jiný dopravní prostředek nebo obsadit budovu a původní poničený dopravní prostředek nechat opuštěn. K přesunu pěchoty lze pak využít i civilní nalezené náklaďáky. Samozřejmostí je pak užívání nepřátelské ukořistěné vojenské techniky - děl, tanků ale i vlaků nebo lodí. Všechny těžší zbraně mají mimo damage navíc i svůj údaj o počtu munice - tedy, že těžkému tanku dojdou náboje do hlavního děla - to není vůbec ojedinělá situace (přichází tak nutnost zásobování), zásahový zóny jednotek = nesymetrické opancéřování obrněnců, možnosti oprav potom nejsou nekonečný a jakmile dojdou inženýrům zásoby/munice, je nám tolik hodnotnej repair-truck/ammo-truck k ničemu a mnoho dalších podobných vychytávek, který nutí hráče strategicky plánovat daleko dopředu. Nesmím taky zapomenout, že hra obsahuje výbornej multiplayer i skrimish, kterej herní dobu ještě příjmně může natáhnout.

Těžko říct, čím tohle vylepšit. Snad jen vzdálená podpora (nálety, dělostřelectvo) byly moc rychlý (okamžitý) - což především u náletů je dost nereálný a zvýhodňující. Taky někdy hra hráči "půjčí" nějaké spojenecké jednotky a vzniká bordel v tom, který z nich potom hráči zůstanou do další mise a který ne - z hlediska otázky koho poslat do první řady formace je to víc jak určující informace (ztráty zapůjčených jednotek člověka až tak nebolí, v další misi o ně stejně přichází, i když na prestige to asi vliv mít bude).

Dlouho mě žádná strategie nedokázala takhle pohltit a poněvadž jsem se bavil od začátku do konce, nebojím se udělit právoplatnejch 90%. Hurá na druhou PHASE!

Pro: Audiovizuální zpracování, příjemně tuhá obtížnost(HARD), věrné zpracování vojenské techniky, detaily, tempo hry, variabilita misí

Proti: zbytečný ulehčovadla v podobě okamžitých náletů a dělostřeleckejch podpor, zmatek ve vlastních/spojeneckých jednotkách

+12
  • PC 85
O Codename Panzers jsem se dozvěděl z Levelu, kde jsem snad i zkoušel nějaké demo a vydání hry jsem společně s recenzemi nedočkavě vyhlížel. Hra totiž lákala na tu dobu přelomovými efekty (vizuálními i zvukovými), tři hratelné národy, navazující kampaň (ale koho by u takové hry zajímal příběh, že?) a především odlehčenou hratelnost, kdy nestavíte žádnou základnu, neverbujete jednotky ani netěžíte žádné zdroje.

Jádrem hry je totiž efektivně spravovat poměrně malou jednotku ozbrojenců a pěchoty, kterou máte k dispozici a snažit se o nikoho nepřijít. Způsobů, jak toho docílit je na tak "jednoduchou" (myslím, že hra neobsahuje žádné komplikované herní nebo taktické principy) poměrně dost. Můžete se samozřejmě soustředit na mohutnou sílu těžkých tanků a s opatrností, aby se Vám nikdo nedostal do zad, všechno likvidovat a tlačit před sebou. Nebo se naopak můžete specializovat například na pěchotu, kdy odstřelovači a kulometčíci pokryjí pěchotu, zatímco protitankoví střelci a raketometčíci položí miny a likvidují obrněnce z obsazených budov. Nebo se naopak soustředit na odstřelovače s velkým dohledem a dělostřelectvem, které to pokosí z dálky, což byla strategie, která nejlépe fungovala v Blitzkriegu a Sudden Strike. Nebo raději použijete na tank plamenometčíky, posádku, která z rozžhaveného kolosu vyskočí, postřílíte a zchlazený tank následně obsadíte a opravíte, aby sloužil pod Vaším velením?

Vše je totiž otázkou zdrojů. I když žádné peníze, zlato ani ropu netěžíte, za splněné hlavní a sekundární úkoly (občas se v některé misi objevuje i nějaký ten skrytý) dostáváte prestiž a za tu si pak mezi misemi kupujete další jednotky nebo těm stávajícím dokupujete vybavení. A zde si právě musíte rozmyslet, jestli se Vám vyplatí koupit jeden těžký tank nebo raději odstřelovače a tři děla. Nebo raději celou četu pěchoty? Zapomenout nesmíte ani na opravárenské vozidlo nebo vozidlo doplňující munici. Jednotky v průběhu misí levelují, takže je dobré si stavbu armády rozmyslet brzo, abyste pak před závěrečnými misemi neprodávali dělostřelce s maximálním hodnocením čtyř hvězdiček a nekupovali nevycvičené tankisty.

Jak jsem napsal dříve, hra obsahuje kampaň pro tři národy a hra Vás sice upozorní, v jakém pořadí byste měli hrát a jak navazuje příběh, stejně Vás neomezuje a začít můžete u koho chcete. Proto jsem byl rád, že jsem se mohl jako první pustit do kampaně za Sověty. Kampaň má téměř 30 misí (11 za Němce, 8 za Sověty a závěrečná 9 za Spojence) a jsou opravdu rozmanité. Od klasických "vyčisti mapu" po obsazování důležitých budov, ochranu konvoje, eskortní, bránění se určitou dobu, zaminování cest, odříznutí postupu, záchranné mise, atd. Komu by nestačila kampaň, hra obsahuje ještě poměrně hodně map do skirmishe, kde už ale samozřejmě příliš neřešíte levelovaní jednotek mezi navazujícími misemi.

Strany jsou opravdu rozdílné, každá disponuje svoji dobovou technikou a pěchotou, navíc se Vám ty nejlepší jednotky odemykají v kampani až postupně. Důležité je taky zmínit, že ač je hra kompletně v češtině (titulky), každá strana mluví svým vlastním jazykem, což mám u her strašně rád. Rusové mluví rusky a Němci německy. Každý národ má i svého hrdinu (Spojenci mají dva - jednoho Američana a jednoho Brita), který Vás v kampani provází a o kterého nesmíte přijít.

Do záporů bych asi zařadil určitou jednoduchost. Ať už to, že vlastně nespravujete žádnou základnu, nevyrábíte jednotky a management je tu opravdu základní, po jistou zjednodušenost mechanismů, kdy je například životnost tanku znázorněna číslem a srdíčky, což mě osobně nevadí, ale vím, že některým fanouškům Blitzkriegu a Sudden Strike to moc nešlo rozdýchat.:-)

Jo, a hra Vás samozřejmě za každou úspěšně splněnou misi odmění reálným dobovým vyznamenáním, takže milovníci medailí tady budou mít žně.:-)

Pro: Čeština, svoboda výběru kampaně, kampaň jako taková, složení armády, hrdinové, medaile

Proti: Pro někoho příliš jednoduchá správa armády, žádné základny, ale mně osobně to nevadilo

+12
  • PC 70
Po delší době jsem se konečně dokopal dohrát tuhle mnohými hodně oblíbenou strategii. V době vydání byla považovaná za špičku mezi RTS. Já ale nemůžu souhlasit. Není to sice vůbec špatná hra, ale obsahuje pár otravných nedostatků.

Codename Panzers se skládá ze tří kampaní – Němci (12 misí), Rusové (8 misí) a Američané (9 misí). Každá mise trvá cca hodinu, takže hra vydrží fakt dlouho. Jednotlivé mapky jsou docela rozmanité, zpočátku mě fakt bavily, postupem času začali tvůrci mezi tyto napínáky cpát tzv. čistící mise, které mě nebavily. Přišlo mi otravné po veliké mapě zahalené v temnotě hledal zbytky zakempených vojsk. Kolikrát to misi natáhalo na dvojnásobek, což mě akorát rozzuřilo.

Je pravda, že jsem moc RTS tohoto typu nenahrál, ale nemůžu CP nesrovnávat třeba s takovým Joint Task Force. Oproti JTF je totiž CP vyloženě arkáda. Jednotky vydrží strašně moc a hráč nemá tolik možností, jak nepřítele překvapit. Většinou tak závisí na velikosti armády a ne na momentu překvapení. Na tento herní systém jsem si musel zvykat a až do konce hry mi ne úplně sedl. V prvních dvou kampaních jsou mise vcelku lehké, ale některé mapy za Spojence byly přehnaně těžké. Zejména tedy obranné mise navrhoval nějakej magor, protože nepřítel byl proti mně v ohromné přesile. Jednou jsem byl dokonce nucen použit cheat. Naštěstí ke konci kampaně šla obtížnost o kus dolů.

Chválím atmosféru bitev. Ta je skvělá, mnohokrát jsem si vzpomněl na staré dobré Call of Duty. Moc se mi líbilo dobývání Reichstagu a nebo bitva na pláži v Normandii (něco jako Omaha). Rovněž úplně závěrečná mise byla hodně zábavná.

Ovládání je pohodlné. AI vlastních jednotek úplně blbá není, ale má tendenci se zasekávat prakticky o všechno, což kolikrát chudáka vojáka stojí život. Umělá inteligence nepřítele je tak nějak klasická, umí se bránit, umí útočit, ale nějaké extra psí kusy nečekejte.

Ke grafice nemám výhrad. Animace mezi misemi jsou na velmi dobré úrovni, stejně tak nadabování. Hudba je spíše taková méně výrazná, ale aspoň neotravuje.

Verdikt: Příjemná strategie s několika chybami a vcelku dlouhou hrací dobou. K vyššímu hodnocení mi tam ale přeci jen něco chybělo. 70%

Pro: atmosféra bitev, grafika, rozmanité mise, dlouhá hrací doba

Proti: AI se ráda zasekává, občas haprují skripty, na mě až moc arkádové, někdy přestřelená obtížnost

+11