V kulisách Edinburku 18. století sledujeme osiřelou dívku Katheryn, jejíž rodiče padli za oběť lovu čarodějnic a byli popraveni. Sama Katheryn se stává cílem lovců. V ulicích města se musí naučit o sebe postarat a jejím jediným spojencem je její mentor Alister, pro kterého vyřizuje drobné prácičky.
Child of Lothian je 3D adventura s důrazem na exploraci a kradmý postup. Vaší hlavní zbraní je prak, užitečný na rozbíjení věcí, omračování nepřátel a v případě přesily fanatických lovců, na odlákání pozornosti. Přežívání v ulicích také vyžaduje ovládnout kapsářství, kdy si můžete od movitějších kolemjdoucích přilepšovat. Sbíráte předměty, plníte úkoly pro NPC a zároveň se snažíte vyhnout pozornosti slídících zélótů.
Jumas
Nizozemských her jsem hrál jen pár a překvapivě všechny freeware. Něco ze super tvorby Jesseho Venbruxe a slabé závody od vývojářů jedné z nejhorších her všech dob. Child of Lothian je další z volně šiřitelných nizozemských titulů, který jsem vyzkoušel, ale mohl jsem si tuto zkušenost klidně odpustit.
Hra je sice free, ale i tak má více chyb, než bych jí dokázal jen tak odpustit. Mimo bugů, kdy některé achievementy nefungují tak, jak mají a jejich získání je spíše náhoda nebo občasné procházení texturami je samotnou kapitolou stealth. Ten je zde vyloženě směšný, protože poskoci lovců čarodějnic reagují zmateně a zpomaleně a musí vždy jediného lovce v dané lokaci přivolat, takže se mezi tím stihnu v pohodě přemístit do dalšího úkrytu bez jakéhokoli postihu. A to nemluvím o tom, že jsem vyšší, než tráva, v níž se schovávám, ale nikdo mě v ní samozřejmě nevidí.
Co můžu pochválit je střelba prakem, která je sice nejspíše okopírována z A Plague Tale: Innocence, ale je jedním ze světlých prvků, který lze využít třeba i k sestřelování vran. Vedlejší úkoly jsou sice jen o prkotinách, jako je hledání jablek, předávání dopisů, sestřelování lahví nebo jejich přinášení, ale bylo fajn, že tu vůbec nějaké byly.
Okrádání je také dobré, ale strašně málo využívané. I těch dřevěných prasátek, která mohu cestou najít a sebrat je na můj vkus málo. To je způsobeno hlavně tím, že je hra poměrně krátká a dá se dohrát do hodinky. Příště snad budu mít v případě nizozemských titulů vetší štěstí a sáhnu po něčem kvalitnějším. Asi bych měl už konečně zkusit něco placeného.
Hra je sice free, ale i tak má více chyb, než bych jí dokázal jen tak odpustit. Mimo bugů, kdy některé achievementy nefungují tak, jak mají a jejich získání je spíše náhoda nebo občasné procházení texturami je samotnou kapitolou stealth. Ten je zde vyloženě směšný, protože poskoci lovců čarodějnic reagují zmateně a zpomaleně a musí vždy jediného lovce v dané lokaci přivolat, takže se mezi tím stihnu v pohodě přemístit do dalšího úkrytu bez jakéhokoli postihu. A to nemluvím o tom, že jsem vyšší, než tráva, v níž se schovávám, ale nikdo mě v ní samozřejmě nevidí.
Co můžu pochválit je střelba prakem, která je sice nejspíše okopírována z A Plague Tale: Innocence, ale je jedním ze světlých prvků, který lze využít třeba i k sestřelování vran. Vedlejší úkoly jsou sice jen o prkotinách, jako je hledání jablek, předávání dopisů, sestřelování lahví nebo jejich přinášení, ale bylo fajn, že tu vůbec nějaké byly.
Okrádání je také dobré, ale strašně málo využívané. I těch dřevěných prasátek, která mohu cestou najít a sebrat je na můj vkus málo. To je způsobeno hlavně tím, že je hra poměrně krátká a dá se dohrát do hodinky. Příště snad budu mít v případě nizozemských titulů vetší štěstí a sáhnu po něčem kvalitnějším. Asi bych měl už konečně zkusit něco placeného.
Pro: střelba prakem, vedlejší úkoly, okrádání
Proti: bugy, nefunkční stealth, krátké