Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 65
Po dohrání Wolfa a jeho následovníků by logika přikazovala vrhnout se na znovudohrání Dooma. Rozhodl jsem se však jít proti toku času a zkusil jsem Wolfova předchůdce Catacomb 3-D. Hra je od stejných autorů jako starý dobrý Vlk a brzy oslaví 31 let od svého vydání. Catacomb 3-D jsem nikdy nehrál, ba dokonce ani neviděl v chodu. Od hry jsem nic nečekal, mělo jít jen o další zářez na pažbě herního archeologa. Byl jsem však příjemně překvapen. Hra je přes své stáří svižná a na hratelnosti mnoho neztratila. Navíc svého mladšího bratříčka v některých aspektech překonává.

Jste kdosi a máte zachránit někoho jiného. Proto je třeba projít katakomby a zabít vše, co se hýbá. Jak vidno, na příběhu v ID Softu nikdy nešetřili. Hra připomíná klasické dungeony. Na rozdíl od Wolfa v nich tentokrát nechybí polorozpadlé listiny, čtyři druhy klíčů, něco málo sbíratelných předmětů, standardní fantasy sestava nepřátel a stylový záporák na konci hry.

Vaší jedinou zbraní je vaše ruka. Ehm... Beavis a Butthead v zadní lavici se přestanou hihňat. A skutečně, je to právě vaše ruka, která sesílá nekonečnou zásobu fireballů. Tuto základní zbraň doprovázejí sebratelný Bolt - krátkodobý plamenomet a Nuke - vystřelí firebally nazdařbůh do všech směrů a tedy na rozdíl od Boltu věc úplně k ničemu. Kromě střeliva je možné ještě sbírat modré lahvičky, které při vypití doplní životy na maximum (užitečné a je jich hodně) a také truhlice, které přidávají body do score.

Z hlediska nepřátel jsem byl příjemně překvapen. Pět kousků bylo důstojnými protivníky a ani Lich na konci nebyl zrovna přátelsky naladěn. Základními vojáky jsou orkové. Vydrží tři rány fireballem a jedná se o standardní Kannonenfutter s tím, že je jich mnoho. Druhý protivník, na kterého narazíme, je troll. Ten je silnější, větší, ošklivější, zelenější, vydrží víc, ale neobstoupí-li hráče ve skupince, příliš problémů mu nezpůsobí. V jeskyních se nacházejí notoricky provaření netopýři, kteří jsou slabí a jediné riziko u nich je, že je hráč přehlédne. Nyní již trochu přituhuje. Mágové jako jediní řadoví protivníci mají útok na dálku (fireball) a posledním řadovým protivníkem je červený démon, který je nepříjemný tím, že spolyká ohromné množství střeliva. Hlavním záporákem je Grelminar nebo Nemesis, který unesl vašeho známého Nemesis nebo Grelminara. V tom dosud nemám jasno. Jdete-li na něj se zásobou léčivých lektvarů a Boltů, nemá chudák ani nejmenší šanci. Protivníků je tady víc než ve Wolfovi, jsou vydaření a je radost je smažit firebally.

Co do použité technologie hra nepůsobí špatně. Grafika prostředí není horší než dobové dungeony, bitmapy stěn se často střídají. Zvuky jsou snesitelné. To se však nedá říct o hudbě, která hraje v několikavteřinové smyčce a po dlouhé době mě donutila uvažovat nad vypnutím herní hudby. Z hlediska hratelnosti zamrzí pomalé otáčení herní postavy a její zarážení o stěny a rohy, což při úprku před nepřítelem může být fatální. Je třeba ještě dodat, že ve druhé půlce hry si hráč sám může zvolit svou cestu výběrem z několika levelů (celkem jich je 20, což není mnoho) a dočká se i řady pastí, což je obojí příjemným zpestřením herního zážitku.

Hru Catacomb 3-D jsem neznal. Několik prvních levelů jsem k ní přistupoval se zdravou skepsí protřelého herního archeologa, ale odměnila se mi příjemným adrenalinovým zážitkem (aniž by byla přehnaně složitá) a těch pár večerů strávených v katakombách určitě nebyl ztracený čas.

Pro: Pět druhů stylových nepřátel a boss, příjemně hratelné, evokuje dungeony, nelineární postup hrou.

Proti: Hudba! Divný konec, křeč v ruce při rychlopalbě do závěrečných protivníků.

+19
  • PC 65
Hra Catacombs 3D je mojí úplně první dohranou hrou. Pamatuju si dodnes, jak jsem se těšila k tetě a strejdovi na prázdniny. V té době jsme ještě nevlastnili PC a nejblíže byla tetka ( 100 km). Pamatuju si doteď na ty zelené nestvůry, kterých jsem se hrozně bála a zažívala tak svoje první herní „lekačky“. Dnes když se podívám na tu primitivní kostičkovou grafiku, jsou příšery úsměvné. Si říkám, jak jsem se mohla tohohle vůbec někdy bát :).
Tuhle hru bych asi už nikomu přímo nedoporučila, tahle hra byla aktualní před X lety, snad jen zahrát si ji jako“ starou vzpomínku“ na první herní časy ve 3D. Nevím taky, jestli budu objektivní v hodnocení, snad mi i odpuste, ale byla mou první dohranou hrou, za kterou jsem se trmácela přes sto kilometrů. :)
+16
  • PC 70
Na rozdíl od Wolfa, který byl na nejtěžší obtížnost dost solidní výzvou a nabízel desítky rozsáhlých úrovní, je Catacomb 3D vlastně jen taková kratší a vesměs jednoduchá oddechovka (a to i na hard). Léčivých lektvarů je spousta a vyléčí hráče vždy na maximum, nepřátelé většinou nejsou příliš nebezpeční, pokud jich neútočí vícero naráz a i tak to v pohodě uléčíte. Na druhou stranu díky krátkosti však hra neupadne do stereotypu tak, jak se to občas děje jejímu mladšímu bráškovi.

Nicméně jako prvotina překvapivě dosti povedené a zábavné, především mile překvapila posloupnost úrovní, která není zcela lineární, některé můžete zcela přeskočit, jindy zase vybrat, v jakém sledu je projdete. Co se level designu týká, nejedná se o žádná přehnaná bludiště, levely jsou menší a krom asi jednoho se v nich orientuje celkem dobře. Atmosféra jak z nějakého starého dungeon crawleru (hnedle několikrát se mi vybavil první EoB:)).
Dost možná neprávem zadupáno do země novějším Wolfenstein 3D, přestože nabízí vesměs dost podobnou míru obsahu a kvalitu gameplaye.
+14
  • PC 50
Zahrál jsem si to až dlouhých 21 let po vydání, čistě ze zvědavosti, jak vypadala první skutečná FPS. A nutno říci, že to nebylo až tak špatné. Ono 3D je strašně zvláštní a člověk se cítí trochu, jako by se octl v úplně jiné dimenzi. Za chvíli jsem si sice zvykl, ale oči mě bolí doteď. Co se 3D týče, příjemně mě překvapila už zde možnost úkroků. Nepříjemně pak ta šílená doba, než se hráčova postava obrátí kolem dokola. V momentě, kdy na vás útočí horda nepřátel, je to nemilé. To mi nedošlo, že se už i tahle hra dá ovládat i myší. Když jsem ji poté vyzkoušel, tak ale stejně v praxi moc použitelná není.

Druhů nepřátel jsou asi čtyři plus boss, což je dvakrát víc, než jsem čekal. Ti nejsilnější parchanti v závěru vám opravdu vyzkouší výdrž vašeho ctrl. Překvapil mě počet textur. Čekal jsem taky tak dvě, ale jejich počet jde určitě přes desítku.

Zásadní problém je hudba. Celou dobu hraje jedna asi osmi taktová pecka Bobbyho Prince jménem Too Hot, kteráž to je navíc převzatá z Commandera Keena. To, že mi ke konci lezla krkem, je slabé slovo.

Nejvíc mě překvapil systém levelů. Vůbec to tu nefunguje jako v Doomovi, že se jde z levelu do levelu. To jen prvních 9 kol. Pak je to podobnější spíše systému právě z Commandera Keena. Máte čtyři "světy". Do kterého se podíváte dříve, je na vás. Dokonce se budete muset (pokud něco zkazíte či opomenete) do nějakého světa i vracet. V každém "světě" získáte jeden svitek, který vám poradí v další fázi hry. Někdy jsou ty rady opravdu cenné. Například ten poslední v závěrečném kole. Ten radí držet se cesty stále rovně, jinak zemřete. Samozřejmě mi to nedalo a byl jsem zvědavý, co se nachází po stranách. A to jsem neměl dělat. V obřím labyrintu plném nejtěžších potvor jsem se zcela ztratil a zdržel na dobrou hodinku, než jsem našel cestu zpátky.

"Příběh" je podivný. Vlastně jsem za celou dobu nepochopil, o co tu jde a závěrečné "outro" mi to opravdu neobjasnilo.

Je tu jedna základní zbraň s nekonečnou municí, a sice fireball. Ten můžete klávesou podržet a kouzlo bude silnější. Reálný výsledek je však sporný a v praxi se akorát mačká ctrl, co nejrychleji to jde. Chválím ale vymoženosti, jakými jsou speciální zbraně blesk a atomovka, které ovšem mohly být i silnější. Hodně se mi líbil systém léčení, který funguje jako velká lékárnička v Duke Nukem 3D. Hru to však dělá poměrně snadnou, protože lékárniček je hodně. Co se mi však nelíbilo, byly skryté chodby, kde se většinou dají zmíněné speciální předměty získat. Skryté chodby nejsou nijak označené a dají se objevit pouze tím, že střelíte do zdi. Výsledkem je tak to, že celou hru neustále střílíte jak pitomci. Buď na příšery nebo na zdi.

Celkově však hru vnímám kladně jako první vlaštovku. Jde v podstatě o Commandera Keena v pseudo 3D se slabší hratelností, jednotvárnou hudbou, ale s větší mírou lekavosti a "akce"
+12
  • PC 60
Není vůbec jednoduché hodnotit tuhle stařešinu, protože vlastně definovala svůj žánr. Když si něco takového chcete dneska zahrát, musíte se ozbrojit velkou trpělivostí. Jde hlavně o nepřátelské ovládání. Alespoň, že to jde ovládat myší. Kdyby to nešlo, měl bych s hrou větší problém. Vlastně je to stejné ovládání jako ve Wolfovi.

Musíte se vypořádat také s bludištěm. Na ty jsem už dříve vyzrál tak, že ve hrách tohoto typu chodím pořád doprava a vždycky někam dojdu. V téhle hře se ještě nemůžete sklouznout po textuře. Dojdete-li ke zdi, zaseknete se a musíte couvnout. V adrenalinových bitkách proti přesile je to někdy k vzteku. Na začátku se mi ze hry chvíli motala hlava. I to jsem překonal, protože pustit se dneska do něčeho takového a vzdát to po první úrovni se mi fakt nechtělo.

Překvapivě se to dá docela hrát. Je to ale šílení klik-fest. Podržením tlačítka fireball jen nabijete s nevalným účinkem. Vyplatí se tedy zběsile klikat. Čím rychleji klikáte, tím větší palební sílu máte. K dispozici tu jsou tři zbraně. Až k bossovi jsem ale používal jen tu základní. Celá hratelnost je o bloudění ve stejných chodbách, kde vás portály přenáší cik cak mezi levely. Hru si tak jde o dost zkrátit a jde to dohrát hodně rychle. Třeba za hodinu. Svitky nejsou povinné. Dávají jen rady. Z nich jsem využil dvě. V Labyrintu a v posledním levelu. Kde se panáček po zdolání bosse zeptá, jestli nemám ručník.

Je to někdy o nervy. Je to někdy bloudění. Je to neuvěřitelně archaické, ale dá se to hrát. Naštěstí je to krátké. Spíš takový pokus, jestli by žánr mohl fungovat. Chtít za to dneska peníze je ale zlodějna. Wolf 3D je o dost dál.

Neseď doma (normal, notebook)

Pro: jedna z prvních v žánru, délka, je to hratelné

Proti: chaotické procházení levely, zasekávání se do zdí, šílené klikání

+12