Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 40
Představte si hru, jejíž příběh a dialogy psali mimozemšťané, jejichž jediným okénkem do lidské kultury byly Duke Nukem Forever a Game of Thrones a z toho vzniklo temné fantasy, kde má hlavní postava hlášky drsnější než šmirglpapír, tématem dne jsou zombie sexuální otroci a hráč si jen přeje, aby to co nejdřív skončilo.

Představte si hru, která by se hrozně chtěla zavděčit fanouškům nové vlny "hardcore" RPG, jako jsou Dark Souls (vlastně víceméně jen Dark Souls), ale jejím vývojářů scházela špetka jakéhokoliv talentu, takže férovou obtížnost nahradili zvýšením hodnot nepřátelských životů a snížením životů hráčových na zhruba desetinásobek nějaké rozumné míry, takže souboje i s tou nejmenší skupinou nepřátel napínají hráčovu trpělivost až do kritických mezí.

Představte si hru, která selhává i v tom naprosto základním rysu RPG, vývoji postavy, který se tady omezuje na ty nejnudnější inkrementální vylepšení. Hru, kde se na konci a na začátku vaše postava a styl hraní liší jen tím, že místo meče, co dává 12 poškození máte meč, co dává poškození 20 a vaše ohnivá koule dává o 10 poškození víc. A kde všichni nepřátele rostou v síle stejně rychle jako vy.

Tak takové je Bound by Flame. Vítejte v pekle.

Nejsem si zcela jistý, co se se studiem Spiders mezi vydáním docela povedeného RPG Mars: War Logs a tohohle paskvilu stalo, ale úspěšně se jim povedlo zahodit všechen potenciál, co jejich minulá hra měla. Na Marsu bylo sice vidět, že to byl takový menší projekt a patrně do něj autoři nemohli dát, co chtěli, ale měl zajímavý svět, příjemně náročný soubojový systém a příběh se dokonce větvil podle vašich voleb. Zkrátka nebyl jako Bound by Flame.

Nebudu se obtěžovat snažit se popsat příběh, pokud vám to bude chybět, najděte si jeho synopsi na Wikipedii či tak něco. Stačí vědět, že je to vykrádačka všeho možného, hlavně Game of Thrones (ledová armáda ze severu), která není ani trochu zajímavá až na WTF momenty, které odporují veškeré logice. Můj pohár trpělivosti přetekl, když jsem našel šest tisíc let starého zombie mága a čarodějka z mojí party po něm jako první věc chtěla vědět, jaké má sexuální úchylky a nedlouho poté se objevil na scéně hlavní záporák Lord Penishead, který okamžitě začal flirtovat s jinou čarodějkou a vykládat ji, jak si z ní udělá zombie sexuální otrokyni do harému. Jedinou zajímavou postavou je ta hlavní a to jen proto, že se za všech situací chová jako neskutečný debil, který se v prostředí rádoby temné fantasy snaží hláškovat jako středověký Duke Nukem. Spoiler, nejde mu to. Všichni ostatní včetně vašich členů party jsou kartonové vystřížky, které náhodně proplouvají děním a do konce hry vám nikdo z nich neutkví v paměti.

Co by vás na příběhu mohlo lákat, je v propagačních materiálech tak často skloňovaná volba mezi démonickou a lidskou stránkou hlavního hrdiny/hrdinky. Ta se v realitě omezuje na tři volby, které ve hře v podstatě ovlivní jen pár dialogů a to, jak moc dlouhé vám vyraší rohy. Na gameplay to nemá vliv v podstatě žádný kromě tří perků, které se nesou ve stejně nudném duchu jako všechny ostatní upgrady ve hře a na nějakou příběhovou křižovatku ve stylu Marsu nebo Zaklínače 2 rovnou zapomeňte. Démoni a lidé mají na výběr sice jiný konec, ale vývojáři se ani neobtěžovali udělat outro, takže se konce liší jen ve třech větách!

Příběh ale čert vem, dobrý soubojový systém by to měl vynahradit. Ne?

No. Ne.

Není to ani Zaklínač ani Dark Souls, je to spíš taková hodně budgetová verze Arkham Asylum, kde musíte i základního zombíka rubat minutu a on vás sejme na tři rány a většinou je nepřátel dost na to, aby vás obklopili a při první chybě vás stunlockovali k smrti. Abyste se nenudili, tak má každý druhý nepřítel nějaký bullshit plošný útok, který vás donutí neustále uskakovat (pokud jste Ranger) nebo padat na zem (pokud jste Warrior). Není to těžké, je to akorát otravné a monotónní. Magie je v podstatě nepoužitelná, protože všechny kouzla mají neskutečně dlouhou animaci čarování, kterou vám přeruší první zombík, co se na vás z deseti metrů napřáhne a skočí na vás.

Vrcholem jsou pak souboje s bossy, které jsou buďto trapně jednoduché (tak se poznají bossové, které v druhé polovině hry budou vývojáři recyklovat jako řadové nepřátele) nebo mají tolik životů, že jim vaše útoky ani viditelně neubírají a když vám uklouzne ruka, zabíjí vás na dvě rány. Posledního bosse jsem na radu internetu zabil tak, že jsem kolem něho deset minut pobíhal s kuší a střílel, protože přiblížit se k němu byla sebevražda. Zábava!

Všechno špatné v RPG systému (a částečně i soubojovém) má kořen v rozhodnutí vývojářů rozdělit schopnosti do dvou bojových stylů, Warrior a Ranger, mezi kterými musíte v boji přepínat a navzájem se jejich talentové stromy vůbec nedoplňují. To znamená, že asi každý, kdo Bound by Flame hrál, se rozhodl pro jeden nebo druhý talentový strom, který doplňoval trochou pyromancie - kdybyste body rozdělovali rovnoměrně, tak si akorát přiděláváte trápení sami sobě. A jelikož jenom jeden ze dvou bojových stylů disponuje tlačítkem na úskok, bez kterého je hra ještě víc nehratelná, je jedinou logickou volbou hrát za Rangera. To ze hry odbourává jakoukoliv variabilitu v buildech postav, k čemuž nepomáhá ani dostupné vybavení, které se od sebe liší akorát zanedbatelnými číslíčky a procenty. Kdyby tenhle RPG prvek ve hře úplně chyběl a byla to místo toho čistokrevná mlátička jako Arkham Asylum, vyšlo by to úplně nastejno, akorát by měli vývojáři o featuru míň na zadní stranu obalu hry.

Jediné štěstí je, že to nebylo moc dlouhé (a to ještě každou lokaci projdete minimálně třikrát, aby se ušetřily peníze a natáhlo se to) a i proto jsem to se skřípáním zubů dohrál. A někdo ostatní varovat musí, ne? Je na hře tedy něco pozitivního? No, hudba je docela pěkná, grafika taky není úplně hnusná. Na rozdíl od hromady jiného odpadu na Steamu to nějak drží pohromadě a funguje to jako hra, i když to je zábavné jako tahání zubů. To je z pozitiv řekl bych asi všechno?
+20 +21 −1
  • PS4 70
Herní výzva 2022 - Na vážkách 

Tohle vyloženě skvělý béčko. Je to prostě béčko úplně ve všech směrech a není se tedy čemu divit, proč má nižší hodnocení. Nicméně jsem od studia již hrál i novější kousek Greedfall a je na nich vidět, že se postupem času posouvají a jednou třeba vydají fakt výbornou hru. Nicméně Bound by Flame není vůbec špatná hra, ve spoustě věcech budete muset přimhouřit minimálně jedno oko, ale kdo má rád fantasy klišé příběhy, tak si hru dost pravděpodobně bude moct užít.

Začnu tedy příběh, ten je… No, prostě úplně klasické fantasy klišé, které jsme viděli již mnohokrát kdekoliv jinde – ve filmu, hře, knize… Vlastně jsem si přišel, jako když autoři vzali Dragon Age a udělali si ho po svém s výrazně omezeným budgetem. A mě to vlastně vůbec nevadilo, já si ujíždím na těchto běčkových fantasy „epických“ příbězích, nedalo mi to nic nového, ale dalo mi to takovou tu mojí oblíbenou guilty pleasure. Všechno se vyvíjí naprosto tak, jak hráč očekává, autoři se nesnaží do příběhu vměstnat nějaký plot twist, prostě jedou zajetý mustr.

Hra je poměrně krátká a za nějakých 20-25 hodin budete mít sfouknuto i s většinou vedlejších questů a prohledáváním poměrně dost malých lokací. Side questy nepřinášejí nic extra zajímavého, nějak zvlášť nerozvíjí příběh, jen vám pomáhají rozvíjet vztahy s vedlejšími postavami a zase dost v béčkovém stylu. Většina side qustů je klasických najdi, dones, pomoz.

Postavy jako takové jsou opět klasické klišé, opět mi přišlo, jak když hraji znovu Dragon Age. Zlá a svůdná čarodějka, hodná healerka, která chce být trošku badass a moc jí to nejde, ztracený elf, který bude jednou vládnout, žoldák, který o sobě mluví ve třetí osobě… No, neviděli jste to už někde? Ale zase, není to úplně špatné, jen to bylo už jinde mnohem lepší. Interakce se společníky tu nějaká je, je docela fajn, ale opět, žádný velký zázrak. Romance se vyvine jen z toho, že splníte questy a pak jen blikne kraťoučká scénka, a to je všechno. Stačí, ne?

Svět má několik lokací, všechny jsou poměrně dost malé a není to úplný open world, ale takový ten semi open world, dost omezený. Nicméně díky tomu se nebudete vyloženě nudit a pořád budete postupovat dále. Což je dobře, protože lokace jsou většinou zajímavé tak 30 minut a pak už jen svištíte, abyste splnili, co splnit máte. Výjimkou je poslední lokace, především stoky, které měli výbornou atmosféru a z celé hry mě bavily nejvíc.

Soubojový systém je trochu neohrabaný, ale mě velmi bavil. Je to výzva, i na druhou obtížnost je to celkem velká výzva a po celou herní dobu jsem si ho dost užíval. Je to takový ta klasický pižlačka, jako jsme zvyklý z Gothicu či Elexu, kdy soupeře postupně ubíjíte, ale dá se poměrně zdárně taktizovat a postupně zjišťovat, jak na kterou příšeru. Boss fighty mají vyvážený balanc obtížnosti. V podstatě po většinu herní doby jsem se učil a někam posouval, což beru jako pozitivum. Ovšem, kdo neholduje úplně pižlačkám a chtěl by aspoň ke konci hry procházet soupeři jako nůž máslem, tak může být zklamaný. Spoustu soubojů se dá i uhrát na chytrost, což je fajn.

Pak zde jsou další RPG klasiky, jako vylepšování zbraní, rozdělování skill pointů, prodej věci atd. Opět, béčkové, ale nic, co by mi kazilo herní zážitek. Pořád jsem totiž ve hře měl pocit, že se mám kam posunout, jak vylepšit, ale zároveň to nesklouzlo k nějakému dlouhému rozvažování. V tomhle hra poměrně dobře plyne a neotravuje. Peněz a surovin je dostatek, ale neměl jsem pocit, že by s nimi mohl hráč až přehnaně plýtvat, opět poměrně slušně vyváženo.

Celkově jsem spokojený, vlastně víc, než jsem původně očekával. Ale dost tomu pomohlo, že mám rád béčkové fantasy příběhy a světy, nevadí mi klišé a soubojový systém mi padl do noty. Věřím, že hra nezaujme masy, ale kdo třeba má hodně rád zasazení jako Dragon Age či Gothic, tak by si mohl přijít na své, minimálně se nebude trápit dlouhé desítky hodin. Nicméně Spiders mě zaujali svými dvěma kousky na tolik, že mám potřebu si postupně projet jejich hry a vidět vývoj tohoto menšího studia, při porovnání Bound by Flame vidím, že jsou na velmi dobré cestě.

Pro: souboje, boss fighty, příjemný béčkový příběh, hra odsýpá

Proti: klišé, stereotypní postavy, grafika (přišly mi divné barvy)

+15
  • PC 75
Úvod do deja
Ocitáme sa vo Vertiele, svete v ktorom posledné zbytky ľudí a elfov pokúšajú poraziť ľadových pánov a ich armádu nemŕtvych. Do tejto vojny zasiahneme v koži žoldniera Vulcana, člena Slobodných čepelý, ktoré majú za úlohu ochrániť Rudých učencov ktorý sa pomocou rituálu snažia zničiť ladovch pánov. Rituál sa ale zvrtne a do nášho hlavného hrdinu sa v telí démon. A práve tu sa začína cesta za zničením nemŕtvych a odhalením zámerov démona.

Plusy hry:
➤Príbeh: Dej hry ma veľmi bavil ale pripadalo mi to že som ho už niekde videl
➤Crafting: V hre možnosť craftovania, či už pascí, lektvarov alebo možnosť najdenia a vylepšenia zbraní a brnenia
➤Spoločníci: V hre môžete mať až 5 spoločníkov, pritom priamo s vami môže bojavať len jeden, každý z nich má
svoj štýl boja a hlavne svoj vlastný príbeh. ( So štyrmi z nich sa dajú nadviazať aj romantické vsťahy ale vôbec sa
nedajú porovnávať so vsťahmi zo Zaklínača alebo Mass Effectu )
➤Démon: Vo svete Vertielu nikto nevie čo slovo démon znamená, a to je na tom to zaujímavé. Neviete aké má váš
vnútorný spoločník zámery. A na tom sa zakladajú aj rozhodnutia či necháte démona meniť vás, tým pádom vám
prepožičia aj svoju si alebo môžete démonové prednosti odmietať. ( Tieto rozhodnutie majú vplyv na koniec hry )
➤Final Boss: Asi najlepší boss v celej hre a určite aj najnáročnejší. ( Keby som pri sebe nemal 50 Health Potionov tak neviem ako by som ho porazil )

Zápory hry:
➤Prostredie: Ničím nezaujímavé, opakujúce sa prostredie, ktoré kvôli questom budete musieť 2-3 krát preisť
➤-Vačšina NPC: Taktiež ničím nezaujímavé. Z NPCčiek som nemal pocit že sa nachádzam vo vojne v ktorom je
polovica sveto zničená pretože vačšina z nich len stála na mieste, zavadzala a tupo civela ( tento problém som
postrehol hlavne v druhej lokácií )
➤Nepriatelia: V hre sa nachádza stašne málo typov nepriateľov a po pár bojoch s nimi ma to už presávalo baviť
➤Bojové štýly: V hre sa dá bojovať dvoma spôsobmi: mečom alebo dýkami. Obidva štýli sú nudné a neponúkajú
skoro nič viac ako úder a vykritie. (pokial viete kedy súpera vykriť tak máte hru vyhratú )

Zaverečné zhrnutie:
Bound By Flame určite stojí za skúšku ale nečakajte od toho žiadny trhák v bodobe Zaklínača alebo Dragon Age. Je to jednoduchá hra s vydareným príbehom na ktorú ale po určitom čase zabudenete.

➤Čas strávený v hre: 15 hodín

HODNOTENIE-75/100%

Pro: príbeh, crafting, spoločníci, démon, final boss

Proti: prostredie, vačšina NPC, nepriatelia, bojové štýly

+13
  • PC 90
Aby jste se hned nezlekli až moc vysokého hodnocení, když ve všech recenzích sklízí hra 50% - 60%, musím to trochu upřesnit. Po dlouhé době jsem rozehrál nějaké RPG, a jako jedno z mála RPG jsem to i dohrál (Of Orcs and Men a Mars: War Logs jsem hrál ale nedohrál do konce). Na Bound by Flame jsem se hodně těšil, protože tvůrci Spiders mě hodně zaujali hrou Of Orcs and Men, který měl ale tak pitomý bojový systém, že jsem ho nedohrál. Mars: War Logs už ho měl vyšperkovanější, bohužel mě prostředí, doba a hlavní hrdina nezaujal. Bound by Flame mě zaujal na první pohled. Prostě RPG se zajímavým herním pozadím a prostředím, zkombinované s bojovým systémem z Mars: War Logs.

Ze začátku si můžete vytvořit postavu, které dáte jako v Mass Effectu jméno, ale bohužel vám v celé hře budou říkat vaší přezdívkou, která je Vulkán. Můžete si vybrat jestli chcete hrát za muže či ženu, a pak máte na výběr z pěti ksichtů a pěti účesů. Je to sice na RPG málo, ale budiž, alespoň něco. Co musím hned na začátku pochválit je kompletní česká lokalizace titulků, a to si myslím, že je pro RPG velmi důležité, protože celou hrou se budete brodit rozhovory. Ještě jsem nenaťukl příběh. Hrajete za žoldnéře Vulkána, kterého při mágovském rituálu nechtěně posedne démon. Bohužel svět je v nebezpečí a vy jako jediní ho můžete zachránit. Cestou narazíte na mnoho zajímavých a přátelských postav, které vám pomůžou ve vaši misi. Vždy si můžete vzít jednoho společníka který vám pomůže. V rozhovorech máte někdy na výběr udělat démonické či lidské rozhodnutí, a tím se měnit buď na démona nebo zůstat člověkem. Já jsem si vybral cestu člověka a rozhodně nelituju. V recenzích psali, že budou dva konce na tom jestli budete démon nebo člověk. Za člověka jsem měl na výběr ze dvou konců, takže za démona budou nejspíše taky dva. Z toho vyplýva, že buď má hra 4 konce, a nebo má člověk s démonem stejné 2 konce.

Ve hře mě docela zamrzelo, že jsou pouze 3 talentové stromy. Konkrétně boj s mečem, dýkami a ohnivá magie. Dle mého názoru si dávat talenty jen do ohnivé magie je pitomost, protože mana jde rychle dolů a hra je spíše dělaná na kontaktní boj. Já jsem si tedy dal full body do meče a zbytek do ohnivé magie na ohnivý meč. Bojový systém je realtime a myslím si, že perfektně provedeny a intuitivní. Další věc co se mi nelíbila, byli animace u rozhovorů. Recenzenti předních zahraničních a českých webů si stěžovali na bugy provázené snad na každém kroku. Hrál jsem neopatchovanou základní verzi a na žádný jsem nenarazil, takže nevím co je na tom pravdy. Za celou hru budete narážek spíše než na vybaveni, na suroviny. Jelikož na moc vybavení ve hře nenarazíte, suroviny jsou velice důležitou složkou hry. Ze surovin si vylepšujete brnění, zbraně, a to významně ovlivní jejich vzhled. Dále si z nich vyrábíte léčivé lektvary a pasti. Za celou hru jsem nekoupil nic od obchodníků, a to se mi vyplatilo, protože obtížnost hry je mírně vyšší, a proto ve final bossfightu bosse nedáte, pokud nemáte alespoň 20 léčivých lektvarů, full vylepšenou zbroj a nějakou zbraň, co má alespoň 25 DMG. Z goldů co jsem neutratil, jsem si totiž vyrobil suroviny, a ty použil na výrobu léčivých lektvarů, a pak byl boss pohodička (dobře ne tak úplně :) ). Nepřátel je celá řada a pro mě nejtěžší byli asi kostlivci se štítem v ruce a současně na zádech a létající ledové paní, které mají ledové útoky. Co mě mile překvapilo byly četnosti bossfightů, které jsou cca co 30-45 minut. V poslední fázi hry jsou dokonce 3 bossové postupně za sebou.

Grafika hry je myslím na dnešní dobu nadprůměr a hlavně nenáročná na počítače (brácha to rozjel na nízké až střední detaily bezproblémově na 512MB starém Radeonu). Hudbu, kterou složil týpek co skládal pro Remember Me, se mi velmi líbila a perfektně se hodila na vykresleni atmosféry. Co mě potěšilo nejvíce bylo, že hlavní postavu daboval Robin Atkin Downes, což je můj velmi oblíbený dabér (daboval Talbota v Uncharted 3, Joeho Cappeliho v Reststance 3 nebo medika v Team Fortress 2).

Nakonec musím kluky ze Spiders pochválit. Během přibližně 10 hodinové kampaně jsem se bavil a nemohl jsem se odlepit od monitoru, což se mi už hodně dlouho při nějakém RPG nestalo. Snad čtvrtá hra tohoto studia bude ve stejném duchu, a přeju jim mnoho zdaru.

Pro: Příběh, Gameplay, Perfektní hudba, Česká lokalizace, Nenáročná grafika

Proti: Animace v rozhovorech, Malé využití talentů z ohnivé magie

+10 +12 −2
  • PC 65
Je to vlastne rozporuplná hra. Nie je to žiaden šperk na krku herného priemyslu, no nie je to zase ani na zahodenie. Je to niečo medzi. Príbeh je rozohraný štýlom in media res, čo nie je ani tak ojedinelým úkazom. Problém je v hlúpych dialógoch, ktoré sú zbytočne tvrďácke, či už to situácia vyžaduje a či nie. Teda skôr tvrdím, že na vine sú zlé dialógy než zlý príbeh. No táto hra má však ešte niečo horšie... a to je hudba. Neskutočne otravná, veľmi výrazná, nehodiaca sa. Aj v momentoch, keď som čakal, že ľudia zodpovední za túto zložku poľavia v ich snažení nadupať tam toho čo najviac, no nie. Aj vo chvíľach kedy by sa hodili len nejaké ambient zvuky na dokreslenie atmosféry, je nejaká hlúpa a nevkusná melódia. Čím teda, ako som sa už zmienil, zabíja celú atmosféru tejto hry. Je to škoda, keďže bojový systém je plynulý, hrá sa to dosť svižne a je to proste také to "moderné hranie".

Pro: - svižný gameplay; vcelku jednoduchá adaptácia do UI

Proti: - hudba; atmosféra; dialógy

+10
  • PS4 60
Vývojáři ze Spiders, podobně jako ti z Cyanide, nejsou kdovíjací umělci. Přesto mi jsou svojí tvorbou (ač si jejich hry u kritiky většinou odnáší víceméně průměrná hodnocení) vlastně hodně sympatičtí. Nesekají jeden díl za druhým z té samé série a snaží se minimálně co se týče námětu přijít s něčím novým. Třeba jejich Of Orcs and Men mám i přes značné mouchy hodně rád.

No a Bound by Flame je dost typickým dítkem svých vývojářských rodičů. Je těžkopádný, často nechtěně nefér, občas blbý až hanba, někdy příšerně napsaný, jindy zase postava říká něco jiného než uvádí titulky... ale přesto jsem mu těch pětadvacet hodin k dohrání na nejvyšší obtížnost věnoval a nelituji.

Ona má totiž ta avízovaná těžkopádnost i svoje kouzlo. Hrdina Vulcan má na začátku 100 zásahových bodů a ke konci se přiblíží maximálně k dvoustovce. Nenaučí se sice desítky kouzel a schopností, ale na další krůček k silnějšímu hrdinovi a na každý lepší kus vybavení se budete těšit. Hrál jsem na na diskuzních fórech proklínanou obtížnost "Captain" a i když tak na mne čekala občasná frustrace, přesto jsem se do soubojů se zatvrzelostí pouštěl zas a znovu a hra mne i přes svůj nízkorozpočtový "feeling" prostě bavila.

Tedy až do třetího aktu, kdy Bound by Flame přeci jen sklouzává do dost repetitivního vybíjení nepřátel s šíleně dlouhými healthbary, kolem kterých neustále tancujete a čekáte na pomaličku se doplňující zásobu života. Souboje tak rázem nejsou ani tak obtížné, jako spíš pěkně otravné. Třešničkou na dortu je pak závěrečný souboj, který je tak dementně nadesignovaný, že si hráči, co celou hru pilně sypali bodíky do stromu schopností "Warrior", budou zákonitě trhat zbytky vlasů z hlav. Přímá konfrontace je totiž prakticky vyloučená.

Nápad s postupným přerodem v démona (nepovinným) je skvělý, ač ho Spiders nepřekvapivě nedokázali úplně zúročit. A tak je to vlastně se vším. Některé dialogy nejsou špatné, jiné jsou naopak svou debilitou až nechtěně vtipné. Minimalistický soubojový systém se časem zají a nové možnosti už nepřibudou. Některé postavy mají potenciál, jiné jako by utekly ze zvláštní školy. Takové prostě hry od Spiders bývají... rok dva počkám a zase si nějakou s lehce zatnutými zuby projdu.

Hodnocení v době dohrání: 62 %; 46. hodnotící; fyzická kopie na disku

Pro: Tématika hrdiny posedlého démonem; některé postavy a střípky příběhu; závan starých RPG...

Proti: ...který však občas smrdí; recyklování bossů jako řadových nepřátel; nechtěně směšné dialogy; časem repetitivní souboje; místy nefér obtížnost

+8