Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • XboxX/S --
Spektakulózní dunění zaujme od prvního výstřelu. Z přestřelek mi padala omítka a každý výbuch otřásal zateplením fasády ve dvanáctém patře. Zvuk dělá polovinu atmosféry BLACKu. Nadstandardní musela být ve své sobě také zničitelnost prostředí a částicové efekty, které dokážou vzedmout tolik bordelu, že přes něj pomalu nejde vidět. 

A nejde toho více. Nejde skákat, nejde běhat, nejde mířit přes mířidla, nejde sbírat munici ze zbraní předchystaných na zemi. Z nepřátelských paňáků neteče žádná krev a dokáží spolykat klidně půl zásobníku. Naštěstí průměrný zásobník tady má asi 80 nábojů, takže toho dunění si lze užít dostatek. Mrtvoly rychle mizí a další paňáci se ještě rychleji spawnují. 

Obtížnost je vysoká spíše nárazově a to většinou, když se mi za zády objeví zeď a hra na mě vychrlí hromadu paňáků, nejlépe se štíty a s RPG snajpery někde v dálce. Input lag je asi půl vteřiny, takže ovládání je gumové i na konzolové poměry a bez možnosti autoaimu jsem si to docela votdřel.

Nepotěší checkpointy, rozeseté klidně několik desítek minut od sebe a misi je potřeba dohrát vždy na jeden zátah, protože uložení postupu se týká pouze aktuálního sezení. Možnost uspat konzoli a pokračovat později mi bohužel nefungovala - po probuzení mě hra pravidelně vyzývala k restartu. Celkově osm misí není nijak zajímavých, geometrie levelů je jednoduchá a především dva poslední kousky mě dost zklamaly.

Jedna z kultovních konzolových FPS legend může pro PCMR působit spíše jako průměrná arkáda. Hrát to na obyčejném TV repru, asi bych s tím ani neztrácel čas. Ale ta omítka už stejně potřebovala vyměnit...

Hodnocení: ✰
Herní doba: 7hod 56min
Zabito paňáků: 1534
+17
  • PS2 --
Black se nesnaží ohromit filmovým spektáklem. Úplně si vystačí se svým hlavním trumfem - zničitelností prostředí. Díky němu dokáže zprostředkovat zážitek srovnatelný s ikonickou přestřelkou mezi sloupy z The Matrix. Beton se uprostřed akce bortí, sklo sype, a vzduchem plným prachu a kouře létají nejrůznější drobné úlomky, střepy a jiskry.

Zároveň se hra nesnaží strhnout přehnanými emocemi. Příběh a postavy se drží při zemi. Hrané filmečky mezi misemi jsou až minimalistické. Hudbu po většinu času tvoří pouze ruchy prostředí a vámi způsobené destrukce. Když se pak občas rozezní hudba skutečná, působí ve srovnání s touto symfonií zkázy až nepatřičně melodramaticky.

Hratelností se jinak jedná o standardní moderní FPS. Rozmanitost nepřátel a zbraní je tristní, úrovně jsou lineární a vedlejší úkoly jsou jen nákupní seznam věcí, které máte někde posbírat nebo zničit.

Se zvyšujícími se počty nepřátel s neprůstřelnými vestami a přilbami hra nepříjemně zpomalí a její průchod začne připomínat brodění se bahnem. Protivníků je hodně a vydrží mnoho zásahů. Přibližně ve stejnou dobu člověku dojde, že už se nikam jinam než do zase jen dalších a dalších opuštěných továren, skladišť a podobných lokací zřejmě nepodívá. V rámci jedné mise se navíc prostředí nijak zvlášť nemění. Když se to spojí s absurdní výdrží nepřátel, člověk má pocit, že se pohybuje odnikud nikam, a ještě k tomu pomalu.

Nakonec tak hru řadím do stejné kategorie jako třeba Doom 3 nebo Crysis. Pěkně se na to dívá (a skvěle se to poslouchá!), ale hrát už bych to znovu nechtěl.
+7