Garret
Zub času je sakra znát a prvních pár kroků může působit lacině, jakmile se ale začne rozjíždět klasická biošočí hratelnost se zajímavým příběhem doplňujícím celé universum o dost podstatný prvek, chytne Minerva za koule a drží až do samotného konce. Čtyři hodiny utečou jako voda a melancholický pocit po dohrání je důstojnou tečkou za vzestupem a pádem Rapture.
Komentáře
IsairVesměs příjemné překvapení hlavně stran příběhu, zatímco původní Bioshock 2 byla vcelku slátanina s opravdu facepalm závěrem, příběh Minerva's Den v závěru navodí příjemné mrazení v zádech. Novinek je taky asi tak 10x více, než jsem čekal, od několika nových poddruhů splicerů, laserových/elektrických/raketových dronů, po zcela nový druh Big Daddyho. K tomu konečně nějaký nový a užitečný plasmid (v nichž dvojka solidně zaostávala a oproti jedničce toho příliš nepřinesla), který využijete k překonávání i nějakých těch in-game překážek a ne pouze v soubojích a jedna nová zbraň- laserovka, se kterou je opravdu radost likvidovat :). Obtížnost (na hard a bez vita chambers... jinak nemá ani smysl Bioshock snad hrát) později příjemně "survival" :) (vlastně poprvé jsem snad využil hackování dronů, protože jsem prostě chvílemi už neměl pořádně čím střílet a tak za mě špinavou práci museli odvést oni). Level design opět na solidní úrovni, třebaže se jedná pouze o dvě rozsáhlé lokace a jednu kratší závěrečnou.
Největší problém je asi herní doba, která není na DLC vlastně ani nijak krátká, nicméně na podobný typ hry působí trochu uspěchaným dojmem, páč než si pořádně stihnete vycustomizovat a vylepšit postavu a dostatečně vychutnat nové zbraně/plasmid, už na vás blikají závěrečné titulky.
Tak či onak řemeslně překvapivě dobře odvedená práce a jak jsem většinou proti DLC a těch kvalitních jsem příliš neměl tu čest střetnout, Minerva(s Den se k těm kvalitním určitě může s přehledem zařadit.
Největší problém je asi herní doba, která není na DLC vlastně ani nijak krátká, nicméně na podobný typ hry působí trochu uspěchaným dojmem, páč než si pořádně stihnete vycustomizovat a vylepšit postavu a dostatečně vychutnat nové zbraně/plasmid, už na vás blikají závěrečné titulky.
Tak či onak řemeslně překvapivě dobře odvedená práce a jak jsem většinou proti DLC a těch kvalitních jsem příliš neměl tu čest střetnout, Minerva(s Den se k těm kvalitním určitě může s přehledem zařadit.
S4TWHerní výzva 2021 - Herní nášup
Slušné DLC, které vlastně jen prodlužuje to, co vás na hlavní hře bavilo. Když nad tím tak přemýšlím, tak je to v podstatě jen doplnění loru a rozšíření již tak velmi dobrého příběhu.
Příběh je samozřejmě opět velmi silný, to jsme si již u této série zvykly. Velmi pravděpodobně má silnější konec, kde každé srdíčko lehce poskočí. Vývojáři nám navíc dali pár nových schopností, nějaké zbraně a to je tak všechno. Těžko říct, jestli od DLC čekat víc, řekl bych, že v tomhle kontextu to nevybočuje z průměru. Ale protože je obecně Bioshock série tak dobrá, tak i samotné DLC musím hodnotit vysoko.
Nic víc v tom nevidím a k původní hře jsem se již rozepsal v jiném komentáři, takže tam své pocity shrnuji a v podstatě by se to dalo aplikovat i na toto DLC.
Slušné DLC, které vlastně jen prodlužuje to, co vás na hlavní hře bavilo. Když nad tím tak přemýšlím, tak je to v podstatě jen doplnění loru a rozšíření již tak velmi dobrého příběhu.
Příběh je samozřejmě opět velmi silný, to jsme si již u této série zvykly. Velmi pravděpodobně má silnější konec, kde každé srdíčko lehce poskočí. Vývojáři nám navíc dali pár nových schopností, nějaké zbraně a to je tak všechno. Těžko říct, jestli od DLC čekat víc, řekl bych, že v tomhle kontextu to nevybočuje z průměru. Ale protože je obecně Bioshock série tak dobrá, tak i samotné DLC musím hodnotit vysoko.
Nic víc v tom nevidím a k původní hře jsem se již rozepsal v jiném komentáři, takže tam své pocity shrnuji a v podstatě by se to dalo aplikovat i na toto DLC.
adam.kulhanekPo ne příliš povedeném prvním DLC přichází druhé a musím říct, že je to už trošku jiná káva. V prvé řadě to není jen o čistokrevné akci, ale je zde i příběh. Jeho délka sice není nijak extrémně dlouhá a je pravdou že plot twist s identitou Sigmy jsem začínal tušit cca od poloviny hry, musím říct, že mě celkem bavil.
Co se hratelnosti týče, tak je zde jedna nová zbraň v podobě Ion Laseru, se kterým je radost střílet a který tak trochu připomíná alternativní mód Pulse gunu z prvního Unreal Tournamentu. Na druhou stranu musím říct, že nový Plasmid mě zase tolik nezaujal a moc jsem ho nepoužíval. Těch pár nových nepřátel mezi řadami splicerů zase tak moc nevyniklo a prakticky mě ničím unikátním nezaujali. To se ale nedá říct o novém a ještě silnějším Big Daddym jménem Lancer. Ten mi dával celkem zabrat.
Grafické pojetí je od základní hry prakticky nezměněné a stejně na tom je i celková atmosféra hraní, takže za mě to bylo pár příjemně strávených hodin a toto DLC mohu doporučit.
Co se hratelnosti týče, tak je zde jedna nová zbraň v podobě Ion Laseru, se kterým je radost střílet a který tak trochu připomíná alternativní mód Pulse gunu z prvního Unreal Tournamentu. Na druhou stranu musím říct, že nový Plasmid mě zase tolik nezaujal a moc jsem ho nepoužíval. Těch pár nových nepřátel mezi řadami splicerů zase tak moc nevyniklo a prakticky mě ničím unikátním nezaujali. To se ale nedá říct o novém a ještě silnějším Big Daddym jménem Lancer. Ten mi dával celkem zabrat.
Grafické pojetí je od základní hry prakticky nezměněné a stejně na tom je i celková atmosféra hraní, takže za mě to bylo pár příjemně strávených hodin a toto DLC mohu doporučit.
Představte si, že dohrajete Bioshock 2, jste z něj nadšeni, ale přeci jen, protože jste pečlivý hráč, máte za sebou 35-40 hodin a jste rádi, že si od té herní smyčky (byť skvělé), dáte chvíli pokoj. Lidsky, na chvíli už ten Bioshock nechcete vidět.
A pak jen na test pustíte Minerva's Den. A prvních 10 minut to přesně cítíte, tu únavu ze známého, tu nechuť, se pouštět do stejné řeky, stejné hratelnosti, stejného prostředí .... a najednou jste vtom několik hodin a je to skvělé a jste v novém příběhu až po uši a musíte to dohrát a taky rádi dohrajete. A vůbec nic na tom nezmění fakt, že se vůbec nejedná o nějaké malinké DLC. Myslel jsem, že po první oblasti končíme a byl bych s tím v rámci DLC očekávání naprosto OK. Ale ne jenom že na vás čeká další ještě větší oblast, ale nakonec ani ta není poslední.
Klobouk dolů, protože se vůbec nejedná o nastavovanou kaši, ale krásné unikátní prostředí s čerstvými nápady a hratelností.
Co si zaslouží zmínku je příběh. Líbilo se mi, že druhý Bioshock nepřišel s nějakým nuceným překvapením, jako první díl (ten měl samozřejmě skvělé překvapení). Minerva's den už se toho nedrží a troufne si hráče překvapit. A musím uznat, že úspěšně. Skvěle si hraje s hráčovým očekáváním, který v domnění, že tohle už viděl 20x, vlastně vše prokoukl. Ale ono vůbec. Sice sami složíte obrázek, co se stalo ještě před samotným koncem (to mám hra nevezme), ale jen proto, že vám upouští dost velké nápovědy. V tomto ohledu se hra nemá za co stydět, protože mě dokázala překvapit něčím, co už jsem jinde opravdu viděl x krát, ale zde to nečekal.
Příběh si zaslouží ale velkou pochvalu i z dalších dvou důvodů. Paralelně s příběhy lidí se celé DLC prolíná především okolo toho mocného PC. Což je jednak naprosto svěží v kontextu změn s AI, které nyní vidíme (a v době tvorby nic takového nebylo, takže palec nahoru pro vývojáře), ale taky proto, že podstata toho superpočítače nakousává hrozně zajímavou myšlenku determinismu vesmíru, jak to třeba skvěle udělal seriál Devs (teda skvěle, dokud to komplet nepokazil na konci).
Druhý důvod, proč si příběh zaslouží pochvalu, je osobní rovina. Hře se opravdu dobře daří odvyprávět ve hrách celkem neviděný smutný příběh o osobní ztrátě a cesty k vyrovnání s ní. Skvělé na tom je, že nejde jen o nějaké audionahrávky. Ale vlastně spousta velkých činů, které vedly ke vzniku DC nebo formují jeho obsah, jsou následky chování postav, v reakci na tu smutnou ztrátu a snahu se jí vyrovnat. Samotná scéna, kdy pak dojde ke katarzi a hlavní postava opravdu po letech vývoje dokončí simulaci své ženy, aby po pár desítkách sekund vlastně poznala, že to funguje a PROTO/PŘESTO je to pro jeho duši slepá ulička a má tu sílu se rozhodnout mnohaleté snaží ukončit, je opravdu silný moment i díky skvělému dabingu. Všechny aspekty jsou do sebe skvěle provázány a vůbec nemáte pocit, že by to byl slepovaný paskvil.
Osobně mě hrozně těší, že i tak relativně staré hry ve vás dokážou vyvolat tak silné pocity.
A pak jen na test pustíte Minerva's Den. A prvních 10 minut to přesně cítíte, tu únavu ze známého, tu nechuť, se pouštět do stejné řeky, stejné hratelnosti, stejného prostředí .... a najednou jste vtom několik hodin a je to skvělé a jste v novém příběhu až po uši a musíte to dohrát a taky rádi dohrajete. A vůbec nic na tom nezmění fakt, že se vůbec nejedná o nějaké malinké DLC. Myslel jsem, že po první oblasti končíme a byl bych s tím v rámci DLC očekávání naprosto OK. Ale ne jenom že na vás čeká další ještě větší oblast, ale nakonec ani ta není poslední.
Klobouk dolů, protože se vůbec nejedná o nastavovanou kaši, ale krásné unikátní prostředí s čerstvými nápady a hratelností.
Co si zaslouží zmínku je příběh. Líbilo se mi, že druhý Bioshock nepřišel s nějakým nuceným překvapením, jako první díl (ten měl samozřejmě skvělé překvapení). Minerva's den už se toho nedrží a troufne si hráče překvapit. A musím uznat, že úspěšně. Skvěle si hraje s hráčovým očekáváním, který v domnění, že tohle už viděl 20x, vlastně vše prokoukl. Ale ono vůbec. Sice sami složíte obrázek, co se stalo ještě před samotným koncem (to mám hra nevezme), ale jen proto, že vám upouští dost velké nápovědy. V tomto ohledu se hra nemá za co stydět, protože mě dokázala překvapit něčím, co už jsem jinde opravdu viděl x krát, ale zde to nečekal.
Příběh si zaslouží ale velkou pochvalu i z dalších dvou důvodů. Paralelně s příběhy lidí se celé DLC prolíná především okolo toho mocného PC. Což je jednak naprosto svěží v kontextu změn s AI, které nyní vidíme (a v době tvorby nic takového nebylo, takže palec nahoru pro vývojáře), ale taky proto, že podstata toho superpočítače nakousává hrozně zajímavou myšlenku determinismu vesmíru, jak to třeba skvěle udělal seriál Devs (teda skvěle, dokud to komplet nepokazil na konci).
Druhý důvod, proč si příběh zaslouží pochvalu, je osobní rovina. Hře se opravdu dobře daří odvyprávět ve hrách celkem neviděný smutný příběh o osobní ztrátě a cesty k vyrovnání s ní. Skvělé na tom je, že nejde jen o nějaké audionahrávky. Ale vlastně spousta velkých činů, které vedly ke vzniku DC nebo formují jeho obsah, jsou následky chování postav, v reakci na tu smutnou ztrátu a snahu se jí vyrovnat. Samotná scéna, kdy pak dojde ke katarzi a hlavní postava opravdu po letech vývoje dokončí simulaci své ženy, aby po pár desítkách sekund vlastně poznala, že to funguje a PROTO/PŘESTO je to pro jeho duši slepá ulička a má tu sílu se rozhodnout mnohaleté snaží ukončit, je opravdu silný moment i díky skvělému dabingu. Všechny aspekty jsou do sebe skvěle provázány a vůbec nemáte pocit, že by to byl slepovaný paskvil.
Osobně mě hrozně těší, že i tak relativně staré hry ve vás dokážou vyvolat tak silné pocity.
DLC Minerva Den se odehrává v jiné části Rupture, kdy hrajete za jiného Big Daddyho, Subject Sigma, kdy je vaším úkolem se dostat k centrálnímu počítači The Thinker, který vybudovali dva bývalí kolegové. Jeden z nich k tomu, aby oživil skrz vzpomínky svou zemřelou ženu a dostal ji tak do Thinkera a druhý ho chce využít k vyřešení jeho posedlosti a bláznovstvím k rovnici úplné předvídatelnosti.
Až tady se nám dostává nová zbraň, která víc sedí k Big Daddymu a i nový druh plasmaidu, ale škoda, že tohle už nebylo v hlavní části hry. Ale jinak nic extra zásadního od hlavní hry tu nenajdete, tedy kromě příběhu, který dokáže zaujmout a jelikož je herní doba asi na 3 až 4 hodinky, můžete si zpříjemnit jedno odpoledne.
Až tady se nám dostává nová zbraň, která víc sedí k Big Daddymu a i nový druh plasmaidu, ale škoda, že tohle už nebylo v hlavní části hry. Ale jinak nic extra zásadního od hlavní hry tu nenajdete, tedy kromě příběhu, který dokáže zaujmout a jelikož je herní doba asi na 3 až 4 hodinky, můžete si zpříjemnit jedno odpoledne.
Platformy a hodnocení
Poslední hodnocení
-
CalypsoCZ
PC
80
37 dní -
OndrejVasicek.cz
PC
85
54 dní -
muffin
PC
80
56 dní -
Dominon1000
PC
70
107 dní -
medved283
PC
70
226 dní
Statistiky
- Id hry:
- 4858
- Odkaz:
- http://dbher.cz/h4858
- Přidána:
- 19.06.2011
13 let a 315 dní
- Hodnocení:
- 84 (40-100 %)
- Komentářů:
- 6
- Oblíbenost:
-
16
26
-
3
83
- Návštěvnost:
- 23074× (celkem)
- 38× (poslední měsíc)
- 0× (poslední týden)
- 0× (dnes)
Pro: Svěží zážitek i hned po dokončení Bioshock 2; příběh, jeho podání, hloubka i závěr
Proti: Pokud akceptuji, že jde o DLC, tak nic