ArmA II: Operation Arrowhead

Tákinstánské tažení přináší do hry především spoustu nových zbraní, vojenské techniky, ale taky map a taktéž tu máme novou kampaň.

Zbraně i technika se jednoznačně povedly, velmi rád jsem vyzkoušel řídit nová vozidla, obněnce a ozkoušel novej arzenál. Tákistánské prostředí je hezky zpracováno a dává Armě nádeh trochu jiné hry. Sice rozloha už není tak dechberoucí jako u Černarusi (taky je prostředí rozděleno do více map), stále ale se člověku nestane, že by doběhnul na okraj mapy. Bohužel k tomuto nemá v kampani ani moc příležitostí:

Na kampaň jsem se těšil ze všeho uvedeného nejvíc. Bohužel tady si postěžuju.
Nejde tak ani o to, že mi mise přišly příliš přímočarý, snadný (tanky nepřátel vždy na jednu ránu vybuchujou) a krátký, ale taky je jich hrozně málo a kampaň tak člověk pohodlně sjede za jeden večer (V černarusi to byla klidně jen jedna mise za večer).

Je ostudné, že i když je hotovej plně přístupnej editor, kde člověk za chvíli vytvoří hravě celou misi a že i uživatelé sami od sebe tvoří zajímavý mise i celý kampaně, nedokáží BI nabídnout více hratelnýho obsahu. I kdyby to měly bejt právě uživatelský výtvory, který by stačilo jen učesat, nadabovat a použít. Sami uživatelé by k tomu jistě velmi rádi svolili a považovali by to za čest. Nikdo přece nechce epický bitvy, ale prostě víc misí, víc času na place. Mapu jsem nestačil ani jednou pořádně projet a byl konec. Když tu délku srovnám třeba s Resistance k Flashpointu ze stejné dílny, chce se mi plakat. Hlavně, že kluci v BI nezapoměli na novej tutoriál, kterej základní hra už obsahuje!

Přesto armaholických 85%