Afterglitch spadá do kategorie vizuálních walking simulátorů, u kterých má hráč hlavně obdivovat neuvěřitelné scenérie, které se před ním promítají. Hra si pohrává s obrazem tak, aby navodila pocit z cestování napříč vesmírem a dimenzemi bez hranic. Gameplay se omezuje čistě pouze na chození či poletování v prostoru z pohledu třetí osoby a s pomocí kláves W, S, A a D (či směrových šipek). Grafická stránka hry se snaží o propojení fotorealistických 3D modelů s fantaskními efekty, které často svým charakterem mají připomínat obrazové chyby neboli glitche.
Tato experimentální sci-fi hra je výtvorem jediného českého vývojáře a výtvarníka Vladimíra Kudělky.
Dlaha1
Afterglitch není hra, je to umění. O nic méně, o nic více. Za žádnou cenu tu nesmíte očekávat výzvu. Tahle hra je vlastně virtuální muzeum. Z pohledu třetí osoby se procházíte mezi jednotlivými muzejními expozicemi, a to je jediná zdejší herní mechanika (bohužel často dost zdlouhavá).
Celý zážitek je o vstřebávání originálního a nádherného audiovizuálu. Je to strašně pěkný, ale bohužel i anonymní. Jakési umění pro umění. Afterglitch neprezentuje žádný příběh, neprovokuje, netvoří silné emoce, neulpí. Vyvolá jen několik hřejivých vzpomínek na kultovní sci-fi filmy (hlavně Interstellar), potom skončí a nechá se zapomenout. Ale myslím, že tak to autor chtěl. Cílem není něco říct, ale nasytit duši krásou. A já nejspíš nejsem tak úplně cílová skupina.
Celý zážitek je o vstřebávání originálního a nádherného audiovizuálu. Je to strašně pěkný, ale bohužel i anonymní. Jakési umění pro umění. Afterglitch neprezentuje žádný příběh, neprovokuje, netvoří silné emoce, neulpí. Vyvolá jen několik hřejivých vzpomínek na kultovní sci-fi filmy (hlavně Interstellar), potom skončí a nechá se zapomenout. Ale myslím, že tak to autor chtěl. Cílem není něco říct, ale nasytit duši krásou. A já nejspíš nejsem tak úplně cílová skupina.
Brasikona
Freiman
Pro: audiovizuální nádhera
Proti: zapomenutelné, nedotažená podpora gamepadu