Afterglitch není hra, je to umění. O nic méně, o nic více. Za žádnou cenu tu nesmíte očekávat výzvu. Tahle hra je vlastně virtuální muzeum. Z pohledu třetí osoby se procházíte mezi jednotlivými muzejními expozicemi, a to je jediná zdejší herní mechanika (bohužel často dost zdlouhavá).
Celý zážitek je o vstřebávání originálního a nádherného audiovizuálu. Je to strašně pěkný, ale bohužel i anonymní. Jakési umění pro umění. Afterglitch neprezentuje žádný příběh, neprovokuje, netvoří silné emoce, neulpí. Vyvolá jen několik hřejivých vzpomínek na kultovní sci-fi filmy (hlavně Interstellar), potom skončí a nechá se zapomenout. Ale myslím, že tak to autor chtěl. Cílem není něco říct, ale nasytit duši krásou. A já nejspíš nejsem tak úplně cílová skupina.
Celý zážitek je o vstřebávání originálního a nádherného audiovizuálu. Je to strašně pěkný, ale bohužel i anonymní. Jakési umění pro umění. Afterglitch neprezentuje žádný příběh, neprovokuje, netvoří silné emoce, neulpí. Vyvolá jen několik hřejivých vzpomínek na kultovní sci-fi filmy (hlavně Interstellar), potom skončí a nechá se zapomenout. Ale myslím, že tak to autor chtěl. Cílem není něco říct, ale nasytit duši krásou. A já nejspíš nejsem tak úplně cílová skupina.
Pro: audiovizuální nádhera
Proti: zapomenutelné, nedotažená podpora gamepadu