Diskuze

@Richmond (10.03.2021 09:47): :-) Mimochodem další rozdíl OOB od Panzer Corps je právě v tom, že v OOB můžeš přeletět celou mapu a přistát na jiném letišti (nebo letadlovce) - v Panzer Corps jsou letadla k nějakému letišti vázaná a ty se na to samé musíš vrátit. Letadlo lze případně na jiné letiště převelet funkcí (myslím, že to je asi jeden tah). Tím nemůže ale docházet k podobným napjatým situacím jako v OOB. Něco podobného se mi stalo už i v U.S. Pacific v bitvě u Leyte. Blitzkrieg je jinak o něco náročnější, než U.S. Pacific, tak když tak pozor na to (ani porážka Polska není rozhodně s prstem v nose).

Tedy, invaze do Norska byly pěkné nervy. Prvním cílem bylo obsadit tři vybraná města v deseti tazích. Stavanger i Kristiansand na jižním pobřeží přes lehký odpor norského námořnictva padly brzy, ale podcenil jsem sever a bylo jasné, že Trondheim do deseti tahů neobsadím. Zbývalo mi tedy dostat na kolena jižní, ale vzdálenější a poměrně bráněné Oslo. Povedlo se mi to na tah přesně. Trondheim jsem dobyl v následujícím 11 tahu a obsadil jsem i blízké letiště. Na severu jsem měl v tu dobu jen dvě jednotky pěchoty. Jenže přišel protiútok spojenců a o letiště jsem přišel i s její jednotkou. Zbývala poslední - opevněná v Trondheimu. Jedinou nadějí, jak Trondheim udržet, bylo mu poslat na pomoc střemhlavé bombardéry z jihu. Potíž byla v tom, že jsem letiště u Trondheimu musel nutně dobýt zpět, aby na něm letadla mohla přistát. Vrátit se totiž na jižní letiště v Oslu, na to by už nebylo palivo. Zdrojů bylo málo, ale pořídil jsem k Trondheimu další pěchotu, která musela ustát nápor ostřelování z blízké pevnosti i útok britské těžké pěchoty ze severovýchodu. Naštěstí jsem měl ještě jeden strategický bombardér, který při bombardování snižuje efektivitu. Bylo to těsně, ale povedlo se - letiště jsem dobyl zpět a letadla mohla přistát a doplnit palivo. Tou dobou už také dorazily pozemní jednotky z Osla, které pomohly ustát útok Britů na Trondheim ze západu a také jich dost zničit, takže padly další primární cíle - zničit 6 spojeneckých jednotek a propojit Oslo a Trondheim. Střemhlavé bombardéry mezitím našly spojeneckou zásobovací loď a poslaly ji ke dnu, čímž jsem splnil nejtěžší sekundární cíl a získal velitele Luftwaffe Hansgeorga Batchera. A to vše bez použití tanků (další sekundární cíl). Výsledek. Je však třeba neusnout na vavřínech - na řadě je Fall Gelb...

@Rapier (05.03.2021 12:48): Z toho mála, co jsem odehrál, a soudě dle manuálu bude Panzer Corps 1 celkem dobrá hra, ale Order of Battle je imho lepší. Univerzálnější. Propracovanější.

@Richmond (05.03.2021 09:37): Mě možná víc láká to Morning Sun, protože jsem asi před rokem poslouchal audioknihu Stilwell and the American Experience in China, 1911-45 od Tuchamnové. Náročné, ale skvělé.

@Richmond (05.03.2021 07:40): Mimochodem před Rising Sun ještě pak přidali DLC Morning Sun, kde za Japonce válčíš v Číně. Jednotky se pak dají exportovat do Rising Sun, takže pokud by chtěl člověk hrát za Japonsko, tak je dobré začínat už Morning Sun.

@Richmond (05.03.2021 07:40): V Rising Sun hraješ za Japonce a na konci je invaze do Austrálie. Začíná to také útokem na Pearl Harbour. Kdysi to spolu s U.S. Pacific byla jedna hra Order of Battle: Pacific, ale pak ty dvě kampaně vyčlenili do samostatných DLC a Order of Battle: Pacific přejmenovali na Order of Battle: World War II (a to je jen ten Free tutoriál).

@Rapier (04.03.2021 21:20): Který Panzer Corps? Jedničku nebo dvojku? Zkoušel jsem nakonec oba, ale krátce. Dvojku jsem navíc refundoval, protože je na mém kompu děsně líná (mám sice pracovní notebook se slabou nvidií, ale PC2 není hra, která by měla být takhle graficky náročná, je spíš imho špatně optimalizovaná - stěžují si na to i lidé na fórech) a pokud jsem si u Order of Battle v pár případech trošku stěžoval, že jednotka je na určitém terénu hůře poznat, tak u PC2 mi to vadilo enormně. Celá mapa je tak nějak divně zamžená a do šeda, navíc při přiblížení je i někdy vidět, jak na sebe některé hexy úplně nenavazují (všiml jsem si toho u mělké a hluboké vody a u pobřeží). Voda je navíc při oddálení taková divná - máš pocit, že vidíš moiré. Zblízka naopak rozmazaná. PC2 má ale hezký strategický a rychle přístupný mapový mód, ve kterém se lze rychle zorientovat (to mi trošičku chybí tady - je tu sice velká mapa s NATO symboly, která je super, ale nedá se na ní zoomovat. Přepnutí do taktického módu pak způsobí přenačtení scénáře, což trvá dlouho, takže bys to musel hrát vysloveně buď v jednom nebo druhém módu). Naopak velké plus Order of Battle je to že, při porovnání dvou jednotek jsou rozdílné hodnoty zvýrazněny barevně (tohle je u PC2 jen v Purchase tabulkách). Je to sice drobnost, ale hrozně to pomáhá. Order of Battle má oproti PC2 více propracované zásobování, takže pokud máš v oblasti více jednotek, než kolik zvládnou zásobovat tvoje města nebo lodě, tak jednotky trpí ztrátou efektivity. Taky má Order of Battle propracovanější námořní bitvy a v PC2 navíc mám pocit, že nelze námořní jednotky ani dokupovat. PC2 má dynamicky měnící se počasí, což je u delších scénářů hezká fíčura - to Order of Battle nemá, počasí se v rámci scénáře nemění (je to škoda, ale není to zase nic vysloveně zásadního). U leteckých náletů má Order of Battle po útoku možnost stáhnout se o jedno políčko jinam a uvolnit tak prostor pro další leteckou jednotku, která v rámci tahu může na pozemní jednotku dále útočit atd. - tohle mi u PC i PC2 dost chybí. Nicméně v PC2 má počasí vliv na letadla, což v OoB taky není. Počasí je zkrátka v PC2 lépe zpracováno, než v OoB. OoB má ale více statistik, např. není jen jedna hodnota útoku na letadla, ale dvě, u námořních dokonce tři. PC2 má jinak undo, což se občas hodí. PC2 má dále možnost v rámci tahu útočit za určitých podmínek na více oslabených jednotek a bonus útoku, pokud je blízko recon jednotka (obě tyhle funkce by klidně v OoB mohly být a bylo by to fajn). V obou hrách je podpora dalších jednotek a možnost odříznout jednotku od zásobování. V Order of Battle jsou navíc tzv. specializace - za každý scénář dostaneš body, které před dalším scénářem můžeš investovat do stromu specializací a pochopitelně nemůžeš mít na konci všechny. Specializace tak přidávají jednak strategičtější rozměr a pak zvyšují replayabilitu kampaně. Myslím, že v PC1 ani 2 nic takového není, resp. v PC2 jsou traits, ale ty se volí jen na začátku kampaně. V PC2 jsou velitelé se specifickými vlastnostmi, ale ti jsou v OoB taky. PC1 má hezké a krásně přehledné mapy (vizálně se mi moc líbí), je nejsvižnější, ale také nejméně propracovaná. Osobně bych nicméně volil Order of Battle, hlavně kvůli tomu, že se výborně doplňují námořní, letecké a pozemní jednotky a pak proto, že se skvěle ovládá a je to celkově přehledná hra (navzdory tomu, že je o maličko komplexnější, než PC2). Pokud budeš Googlit, tak většina srovnání vychází v jeho prospěch. Neznamená to, že je nejlepší v každém ohledu, ale v souhrnu ano. Jinak bych ale po tutoriálu asi začal tím rozšířením U.S. Pacific a pak máš obrovskou paletu voleb, do jaké části WW2 a za koho se pustíš dál, DLC je nepřeberně (+ velké množství uživatelských scénářů).

Tak mi to nedalo a první scénář Mława je za mnou. Tohle je prostě pecka.