Jsem na začátku sedmého kola z osmnácti. I na easy je to dost těžký porod (obtížnost ovlivňuje počet nepřátel, nicméně ne například poškození), protože bez strafování a pořádného zaměřování (hlavní hrdina zaměřuje skokově po několika stupních) se jedná o těžký save-load po každém nepříteli. V předchozíl levelech našla velké uplatnění katana, v dojo mi dost zatápěli ninjové, bylo třeba střílet. Na konci dojo jsem pochopil, o jakém samuraji to mluvil Anastasov v recenzi ("Samuraje dole jsem zabil až na desátý pokus, když se zasekl za stěnou"), on je to ve skutečnosti šógun, ale to je jedno.
Nicméně člověk se pořád nemůže zbavit dojmu, že s pořádným enginem by to byla velice slušná záležitost. Parodie, nutnost nabíjení zbraní, sedm různých klíčů, dokonce by se mělo dát vracet do jednotlivých levelů, bohužel je tato vlastnost bugnutá. K tomu hraje velmi zdařilá hudba. Škoda.