Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Grim Dawn

  • PC 80
Dostal jsem chuť na nějakou diablovku, tedy na žánr, kde jsou moje znalosti a zkušenosti dost omezené. Diablo II je jedna z mých nejoblíbenějších her, ale oproti tomu Titan Quest a Diablo III mě přestaly bavit už po pár hodinách, jiné tituly jsem ani nezkoušel. Výchozí situace byla tedy dost tristní :)

Sotva jsem ale zapnul Grim Dawn, tak jsem hned od začátku byl celkem spokojený. Ponurá prostředí lesů a bažin hned zpočátku hry si mě celkem získaly. Všechno je vykreslené celkem do detailu a, co jsem s úžasem zjistil, tak mnoho těch různých zídek, stromků a harampádí má nějaký model zničení, takže při bojích, těch různých fireballech, tlakových vlnách a dalších interakcích se všechno pěkně a uvěřitelně rozpadá a rozlítává do okolí. Stejně tak nepřátelé lítají pod silnými útoky i pár metrů, nebo se prostě sesunou k zemi, když už mají dost. Tohle je silná část hry, nutno dodat, že prostředí jsou nápaditá až do konce a mění se vždy po pár hodinách hraní, takže nehrozí stereotyp. Stejně tak monstra a démoni jsou v mnoha podobách a druzích, od roztomilých divočáků, vos, škvorů, přes různé mutanty, po ty nejvíc odporné démony a příšery.

Příběh hry mě zaujal na počátku, kde je celkem povedené uvedení do děje, nicméně, po pár hodinách jsem už to množství rozhovorů a nacházených textů spíše jen tak prolítaval očima, toho je na hru tohoto typu zbytečně moc. Nicméně věřím, že to část hráčů dokáže ocenit a třeba se víc ponořit do děje.

Hlavní devízou diablovek jsou ty různé schopnosti postav po získání každého levelu a pak "gambling" s nacházením vybavení. Těchto aspektů je hře opravdu dost, opět na můj vkus až příliš :) Hrál jsem za okultistu a válečníka, ale spíše jsem si jen tak naklikal pár schopností, co se mi líbily, než abych zkoumal, jestli to je to nejlepší, co jsem mohl využít. Nicméně můj havran a vlk mi v bojích vydatně pomáhali, takže jsem asi vybral dobře. Co se týče předmětů, tak těch je tu nepočítaně, takřka každý se tváří jako něco, co je potřeba mít ve výbavě, ale když má člověk za 10 minut plný inventář zelených, modrých a zlatých předmětů, tak už přestává sranda, protože pročítat, co všechno který předmět umí a jestli je o jeden bod lepší na tohle a o jeden horší než ten druhý, to už mi nepřišlo zábavné. Takže jsem si výbavu držel hlavně podle prodejní ceny a toho, jestli vypadala pěkně, což nutno uznat fungovalo. Ale to množství skinů zbraní a zbroje a možnosti vylepšování, to je určitě dobrá věc, pro ty, co to s hrou myslí vážněji.

Obtížnost byla nastavená celkem v pohodě, ale i tak jsem u pár bossů párkrát umřel, hrál jsem to moc lážoplážo a nedával úplně pozor, ale hra hráče penalizuje jen trochu, takže i tohle je spravedlivé.

Relevantně můžu Grim Dawn srovnat jen s Diablo II a z tohoto srovnání vychází hůř, což ale není žádná ostuda. Hraje se to dobře, odsýpá to, pěkně se na to kouká a herní doba (u mě 28 hodin), taky není k zahození. Určitě se hru vyplatí zahrát. Časem zkusím i obě DLC.

Pro: jedna z nejlepších diablovek (asi), pěkná prostředí a monstra, svižné tempo

Proti: velké množství textů, předmětů a různých atributů, nešlo mi hrát déle v kuse

+19

Gears of War

  • PC 90
Styl této hry sedí,hru sem hrál na střední detaily a i tak je to supr podívaná.Partička nabouchaných a hlaškujících týpků je už celkem klišé,ale zrovna u této hry to funguje na výbornou.Jedna z nejlepších konverzí na PC,People Can Fly doopravdy zaslouží pochvalu.Doporučuji taky projít kampaň s gamepadem - vybrace jsou "cool":).Souboj s finálním bossem je výzvou i pro ostříleného hráče.Akorát z příběhu se toho moc nedozvíte,snad nám napoví očekávaná 2jka.Na hře co mě tak trochu mrzí je náplň.Čekal bych trochu víc "války" jako bylo ukázáno v připravované 2jce(technika v akci,monstrozni bitvy),tento typ "guerilove taktiky" je supr,ale možna po čase byste se zúčastnili i něčeho "většího".Stávalo se mi že sem mrtvé nepřatele občas vláčel s sebou jako hadrové panenky.Spoluhráču udělají sem tam pěknou krpu:) jinak je AI solidní.MP a co-op taky vyborná záležitot....po dlouhé době velice vydařená hra.Koupě se určitě vyplatí,protože hru seženete za 300Kč,což na takovou hru,ještě v češtině,je více než velkorysé....

Pro: styl hry,grafika,zvuky,hudba,parťáci,dabing,motorovka!!!!,výborná řež :o)

Proti: příběh zahalen rouškou tajemství,nošení

+18

Counter-Strike

  • PC 90
Ačkoli jsem to nikdy pravidelně a na profesionální úrovni nehrál, večery s kamarády v hernách a dni propařené s bratry právě u CSka jsou nezapomenutelné! V jednoduchosti je stejně největší síla a to tvůrci (tehdá ještě ne přímo z Valve) dokázali.

Pro: jednoduchost

+18 +19 −1

Prince of Persia: Warrior Within

  • PC 90
pro me nejlepsi dil serie,totalni narez je zvolena hudba a prostredi-moc nejsem fanda "tvrde" muziky,ale proste tento dil je co se tyce atmosfery dokonaly,pribylo rozsekavani a krev ve zpomalenych zaberech,take asi nejlepsi pribeh PoPu mozna budete trochu zmateni ale po casti kdy si Princ nasadi masku a stane se z nej Pisecny prizrak najednou vse zacne davat smysl a hra ziskava dalsi smrnc....ve vsech magazinech a hraci nejmin oblibeny dil,ale u me jednoznacne vitezi

Pro: atmosfera,hudba,,pribeh,Dahaka,Písečný stín

Proti: klasika teto serie a to je kamera

+18

Arcanum: Of Steamworks and Magick Obscura

  • PC 95
Arcanu by se jistě dala vytknout spousta chyb. Jeho grafické zpracování je nehezké a rozpohybování postav přímo odpuzuje, systém trpí krajní nevyrovnaností, boje spíše nudí a vše celkově působí na první pohled tak nějak šedivě, jednotvárně až nudně. Takto také drtivá většina hráčů vnímá celou hru. Co si však již neuvědomují je skutečnost, že se jedná pouze o povrch. O nevábný povrch, pod kterým se skrývá vůbec nejpoctivější RPG, jaké kdy vzniklo. Nabízí toho totiž opravdu mnoho. Rozsáhlé univerzum, jež skutečně žije a hrdina ho může svými činy tvarovat, úžasný příběh plný zvratů, širokou škálu možností pro záporné hraní včetně vlastního směřování hlavní linie a především perfektně promyšlené úkoly. Ty nejsou pouze zábavné, ale na rozdíl od většiny RPG má jejich plnění opravdový dopad na svět okolo. Ostatně kde jinde se hrdinova dobrodružství mohou dostat až do novin. Arcanum je jako nevybroušený diamant. Zdánlivě nevýrazný, ale pro mě zatím bezpochyby nejcennější herní klenot tohoto století.
+18

Tropico

  • PC 90
jedna z nejlepších a nejsvěžejších her budovatelského žánru. Pohodová atmosféra, skvělý soundtrack, komiksová grafika, kasina - tahle hra má prostě všechno. Tedy téměř všechno. Lze zde najít řadu nedodělků, či záležitostí, které by stály za dotažení a propracování, ale na takovéhle věci během samotného hraní stejně nelze myslet, protože málokterá hra vás dokáže hodit do takové pohody a zároveň na delší dobu zabavit.
+18 +19 −1

Fallout Tactics: Brotherhood of Steel

  • PC 85
Kvalitní taktická akce ze světa Falloutu. Ještěr bud samozřejmě pičovat, bo mu Tactics sprostě nabourává univerzum Falloutu, a doufám že tu o tom zas nebude vedena "hodnotná diskuse".

Vedle Jagged Alliance 2 asi jediná hra tohodle typu, která mě bavila(= jsem vydržel hrát dýl jak deset minut). Možnosti soubojů jsou vyvážené, tvorba postavy vymakaná, i když tu charisma dostává na prdel. Lze si vytvořit ideální tým a používat vlastní strategii, i když nutno podotknout, že Tactics nejsou zdaleka tak hardcore jako JA2. Zajímavým zážitkem je pak hra na tahy s jednou postavou. Příznivcům taktických akcí a postnukleárního retro světa můžu jedině doporučit.

Nemůžu taky nezmínit perfektní polský mod Awaken, který se nese v duchu původních falloutů (spíš FO2) jak to jen FO:T engine dovoluje a i přes pár chybek byla radost ho hrát.

Pro: propracovanost, atmosféra, široká škála možností, zbraní, nepřátel...

Proti: inu, z falloutích reálií to dělá frašku,

+18

Fallout

  • PC 100
Při tvorbě této hry došlo k souhře několika okolností. Ta nastává maximálně jednou za 10 let a dává vzniknout dokonalý hrám. Tým lidí, co chtěl do počítačových her převést to nejlepší z papírových rpgéček, byl ponechán bez většího zájmu vydavatele. Mohl si tak plnit spoustu svých geniálních nápadů. Proto dnes můžeme obdivovat třeba originálně vymyšlené výtvarné ztvárnění světa, který vychází hlavně z 50. let a tehdejších představ o atomové apocalypse. Detailní herní systém který reaguje i na to, když hrajete polodementního vraha dětí.Užívat si temného světa, ve kterém má všechno své pevně dané místo a smysl.
+18

Diablo II: Lord of Destruction

  • PC 100
Rozplýval jsem se už u Diabla 2, tady jen zopakuju, že už samotná hra byla dokonala a to, co z ní udělal datadisk, se dá popsat jen jako Boží dílo. Bez váhání můžu D2+LoD označit jako hru, u které jsem strávil nejíce času v životě a v současti už si ji zakazuju instalovat, jinak bych přišel o práci, přátele a nakonec i o život, protože bych u kompa prostě umřel hlady. Tahle hra je droga, na kterou je jediný lék - nehrát ji!

Pro: Všechno!

Proti: Nic

+18

Heroes of Might and Magic II: The Succession Wars

  • PC 95
Vedle UFA/X-COMu považuju sérii Heroes of Might and Magic (kromě mnou nikdy nepochopeného čtvrtého dílu) za to nejlepší, co se dá mezi tahovými strategiemi nalézt. Neskutečná detailnost prostředí, množství předmětů, monster a dalších objektů na mapě, nová města a možnosti, to vše jsou věci, které mě dokázaly ke hře přikovat a nevstát od ní až do dohrání. Tahový systém tohoto kousku jeprostě závislost, od které se vstává jen velmi těžko. I po těch letech ji rád spustím a odehraju "pár" tahů.

Pro: Skvělá detailní grafika, množství nových předmětů/monster/skillů/artafktů/dalších věcí...

Proti: Při hraní této hry je nutné počítat s nedostatkem spánku.

+18

System Shock 2

  • PC 95
Jen málokterá hra na mě dokázala zapůsobit tak, jako práve System Shock 2. Příběh hry je totiž něco tak neskutečně silného, že když jsem našel nějaký nový log a přečet si, musel jsem občas hru zapauzovat, abych to rozdejchal (nekecám). Hororová atmosféra, vidiny minulosti, šílený počítač, ... Tohle je zkrátka hra s velkým H.

Pro: Fascinující příběh, atmosféra, hratelnost.

Proti: Občas je šance, že vám bob zvaný hnědý zaťuká na trenýrky.

+18 +19 −1

Quake

  • PC 85
Quake je legendární 3D akcí z vlastního pohledu, za jehož vznikem stojí světoznámý id Software v čele s geniálním tvůrcem 3D enginů Johnem Carmackem a stejně nadaným level designérem Johnem Romerem. Hra je originální již svým výběrem obtížnosti, kdy vybíráte jednu ze tří cest přeskočením propasti. Nejtěžší obtížnost Nightmare“ je tak náročná, že ji tvůrci schovali do skryté chodby pod vodou, aby do ní někdo náhodou nevstoupil. Příběh: Hrajete za bezejmenného vojáka, který je pověřen vládou, aby zničil nepřátele, kteří se odnikud začali objevovat díky chybě v portálech. Vláda experimentovala s těmito portály a omylem tak otevřela bránu do jiné dimenze. Vy jste vysláni právě na toto místo a musíte se probojovat hordou nepřátel skrze 28 levelů rozdělených do čtyř epizod. K tomu máte k dispozici 9 zbraní od brokovnice až po raketomet.

Zpracování:
Design map svým zpracováním připomíná středověké a gotické období a dokonce i samotné zbraně mají nádech fantasy. To je způsobené tím, že jednotlivý designéři měli na hru odlišný názor. American McGee a Tim Willits chtěli udělat hru více sci-fi - podobnou jejich předchozímu titulu Doomu. Zatímco John Romero trval na hybridní temné fantasy hře, která by byla mixem RPG a 3D akce. Nakonec se přikolonili k první variantě, ale přesto některé fantasy prvky zůstali – např. podivně vypadající zbraně a architektura.

Multiplayer:
Díky chytrému datu vydání v období, kdy internet prožíval svůj první boom se hra nemohla obejít bez propracovaného multiplayeru a okamžitě se stala hitem. Dokonce bylo možné singleplayer část projít v tzv. koo-perativním režimu. Nejpopulárnějším herním módem se stal samozřejmě Deathmatch – všichni proti všem. Hra ve více lidech disponovala unikátními možnostmi pohybu – skákání ve stylu zajíce, rychlé skákací úkroky a novátorský „rocket jump“, který střelou z raketometu pod nohy při výskoku hráče vymrštil výše než obyčejný skok na úkor částečného sebepoškození. Na bázi Quake enginu vznikla řada dalších her a modfikací, z nichž nejznámější je určitě Half-Life. U „Qáka“ jak se mu u nás také říká se poprvé objevil fenomén zvaný „speedrun“, kdy hráči zaznamenávali video ze hry a přitom se snaží jednotlivé levely projít v co nejkratším čase.

Quake byl v mnoha ohledech revoluční hrou a také první hrou s pravým 3D enginem s mnoha novými efekty. Quake je pro mě osobně první skutečnou 3D akcí.

Pro: Revoluční 3D grafika a efekty, nevšední arzenál zbraní, poutavé gotické/sci-fi prostředí, multiplayer s mnoha možnostmi, parádní soundtrack od známé skupiny Nine Inch Nails.

Proti: Prostředí je sice atraktivní, ale po čase stereotypní, chybí více druhů nepřátel.

+18 +19 −1

Deus Ex

  • PC 95
Nelze popřít, že Deus ex obsahuje chyby a to více než málo. Pokud by se uplatnila přísná kritéria pouze k jejím RPG prvkům či aspektům FPS, vystoupila by sotva nadprůměrná hra nehodná větší pozornosti. Avšak jaký význam má kvalita přestřelek a přerozdělování bodů do schopností, když se přijde do kontaktu s vpravdě uměleckým dílem? Uměleckým od jednotlivých titěrných detailů až po celkové vyznění a obsah. Vždyť Deus ex přinesl vše, po čem mainstreamem znavené duše hráčů tak dlouho zoufale toužili. Atraktivní herní prostředí, které se neustále rozvíjí a reaguje na hrdinovy skutky. Třeba i formou novin, kde pro ně nepřátelská propaganda nenalezne příliš mnoho pochopení. Neuvěřitelnou atmosféru, na níž se podílí famózní design levelů, promyšlené postavy s takřka filmovým namluvením, úžasná hudba a vynikající úkoly. A konečně perfektní konspirační příběh, jež postupně dosahuje až epických rozměrů. Je třeba uznat, že volba konců měla být podstatně více než otázkou jediného rozhodnutí, ale závěry samy o sobě patří do toho nejlepšího, co herní průmysl kdy nabídl. Deus ex sice nedosáhl dokonalosti, rozhodně k ní však ukázal cestu...
+18 +19 −1

Operation Flashpoint: Cold War Crisis

  • PC 95
Flashpoint byl ve své době vyjímečný především tím, že umožňoval řídit jakékoliv vozidlo, které jste mohli ve hře potkat. Dnes už je to samozřejmost, ale tehdy to bylo revoluční. Také rozsáhlé otevřené prostory, realističnost (i jedna kulka vás může zabít) a slušná grafika přispěli k jeho úspěchu.
Kampaň jsem bohužel nedohrála, zas tolik mě nezaujala, ale jednotlivé mise, editor, ale hlavně množství modů a addonů mě u Flashpointu dokázali udržet léta. Dokonce jsem sama vytvořila mod, který z Flashpointu dělá strategickou hru pro dva. Bohužel jsem ho nevydala a tak skončil v propadlišti dějin.
+18

SWAT 4

  • PC 90
SWAT 4 je precizně provedená hra. Víc než běžná hra působí jako simulátor, přitom je děsně návyková. Z jednoho důvodu. Nikdy nehrajete tu stejnou misi, i když jste na stejné mapě. Už v předchozím díle byl zavedený tento systém, nic se na něm nezměnilo, je neskutečně jednoduchý, ale účinný. Nepřátelé a civilisté jsou prostě na jiných místech, při znovuspuštění dané mapy a opravdu to funguje dobře. Mimo to si na této hře cením její způsob hraní. Není cílem vzít si největší dělo a fullautem pokosit všechno, co dýchá. Musíte na zločince řvát, upozornit je střílet do vzduchu nebo pod nohy a až v krajním a nouzovém případě můžete střílet do nich. Dále je dobře vyřešené ovládání týmu, ostatní za vás mohou udělat vše. Vyrazit dveře, házet granáty apodobně. Na konci mise vždy vidíte tabulku s body. Maximum je 100, přičemž dosáhnout tohoto hodnocení je velice obtížné. Body se strhávají za každou blbost.. za to, že neupozorníte nepřítele, za to, že nenahlásíte zadrženého civila apodobně. Poslední plus dám zpracování zbraní, střelby a veškerého vybavení.

Pro: Koncept, zbraně a vybavení, grafika, hodnocení po misích, trvanlivost

Proti: drobné bugy (nic, co by kazilo zážitek)

+18

Dune 2000

  • PC 80
Je to nastavovaná kaše, je to pouhý remake. Ale perfektně zvládnutý. Velmi pěkná grafika prostředí bohužel poněkud nepěkně kontrastuje s nehezkými jednotkami (vrchol je asi sonic tank).
Chválím i kvalitu výbuchů, kterých si užijete dosytosti či povedené animace. Pravděpodobně nejlepší je způsob odlišení tří bojujících stran. Nádherné zlaté budovy rodu Ordos či naprosto perfektní hlas při hraní za rod Harkonnen. I ono "game saved" znělo, jako kdyby mi každou chvíli měl někdo dát pěstí.
Rovněž chválím hudbu (skladby se dají volit v menu) a krásný dřevěný interface.
Ve zkratce zábava. A skvělý remake.

Pro: Grafika celkově, příjemné odlišení rodů, animace

Proti: Ošklivé a okoukané jednotky, stereotypní mise

+18

The Elder Scrolls III: Morrowind

  • PC 70
Dohrál jsem základní hru i oba datadisky. Mám rozjetých spoustu dalších postav (většinou na úrovních 20-30). Nicméně nebaví mě to kvůli možnosti pobíhat po ostrově a toulat se v zapomenutých "generických" kobkách. Pokud bych mohl nabídnout svůj vlastní pohled, tak Morrowind vyniká především díky nepřebernému množství modů. Bez nich by šlo jen o velmi podprůměrné RPG s jen málo opravdu dobrými questy (světlé výjimky jsou především v hlavní dějové linii).

Za nějaké "Offline MMORPG" bych to příliš neoznačoval, respektive mi to přijde malinko nešťastné a zavádějící. Jediná skutečně aktivní postava je hráč. A ani ten zase nemá tak moc možností. Určitě se dá třebas bylinkařit, lovit zvířátka atp., nicméně nic moc z toho. Už i vzhledem k omezenému množství financí všech obchodníků (nepočítaje v to "easter-egg" v Caldeře, který ovšem zrovna po bylinkáh moc nejede, resp. je tuším nevykupuje). Nadto systém prodeje je opravdu archaický. Barter fungoval lépe i ve Falloutu.
Uvěřitelnost světa značně snižují i "generická" NPC a především jejich generické výpovědi.

Nicméně veškerá má kritika vlastně není moc fér, jelikož u hry jsem strávil více času než u spousty jiných, kterým jsem dal vyšší hodnocení. Alfou-omegou tohoto prazvláštního "jevu" jsou ovšem právě mody. Ty přidávají rybičky do řek a moří (od malinkých až po kosatky a velryby), ptactvo na oblohu. Dramaticky zlepšují grafiku prostředí a především postav. Ve velké míře rozšiřují možnosti. Minimálně estetický zážitek je pak velmi vysoký. Přičemž je třeba zmínit, že architektura občas vyniká i pokud mody nepoužíváte.

Zkrátka koupě GOTY verze se v současné době určitě vyplatí. Nicméně žádný "hluboký" zážitek hraní nenabízí. Jde o čirou oddychovku. A pro naplnění onoho "Role" v RPG je potřeba celkem dost hráčovi fantazie, jelikož hlavní postava samozřejmě není moc přesně definována (což vyplývá z výše zmíněného zaměření hry).

Pro: mody, grafika, možnosti rozvoje hlavního charakteru

Proti: systém ochodování, povyšování (jsem holt tradicionalista), příběh, dialogy

+18 +19 −1

Planescape: Torment

  • PC 100
Unikátne, bizarné RPG od producenta Guida Henkela, bez ktorého by Planescape nebol tým čím je. Planescape Tormentu sa nedá nič vytknúť, je to gorgózny trip do sveta bez hraníc, odohrávajúci sa poväčšinou v texte a v predstavivosti.
+18 +20 −2

Freelancer

  • PC 75
Můj pohled na tuhle hru je značně rozporuplný, jelikož v sobě dost nevídaným způsobem kombinuje "velice dobré" a "velice špatné" prvky, aniž by se v sobě nějakým znatelným způsobem rozmělnily. Upozorňuji, že hodnotím pouze singleplayer.

Že je technická stránka na svou dobu převážně kvalitní je myslím bez debaty, takže přeskočím, nakolik se mi líbily pozadí, designy lodí a pod. Co mě však vytáčelo byl dabing, který byl přinejlepším průměrný. Nekritizuji teď samozřejmě náhodné skládání hlášek, což byl imo dobrý nápad, ale to, že krom některých jiných postav je především hlavní hrdina totální dřevák. To nemohli sehnat někoho, kdo by ho dokázal nadabovat pořádně? Štval mě až tak, že když v cut-scéně dostal po hubě, tak jsem fandil záporákům. To asi není příliš zdravé. (některé postavy byly samozřejmě kvalitní, ale převážit hrdinu mají trochu problém)

Co se týče ovládání, tak jeho jednoduchostí jsem byl zpočátku velice nadšen. Co mě ale časem začalo žrát bylo to, jak se tento přístup podepisuje na hratelnosti. Ve výsledku totiž všechen dog-fighting končí u toho, že myší po obrazovce zuřivě honíte křížek kroužkem. Nekritizuji teď potřebu zaměřovat, protože vím, že to je u simulátorů běžné. Co ale běžné není, je téměř absence jakékoliv letecké taktiky, protože ta je kvůli ovládání a vysoké manévrovatelnosti strojů po většinu času omezena na to, že rozstřílíte nepřítele, kliknete na automatické zaměření dalšího, na kterého se během sekundy/dvou OTOČÍTE (skoro jak v FPS) a pokračujete. Jediné narušení bitevní rutiny bývá, když do vás někdo ze zadu začne kydlit, což vyřešíte tím, že stisknete afterburner a pohnete myší náhodným směrem, čímž setřesete libovolného AI nepřítele. Netvrdím samozřejmě, že bitvy ve hře nemohou být vzrušující, ale rozhodně ne ty generické, kterých si asi hráč užije nejvíce. (jako zajímavé můžu zmínit třeba ovládání 360° věžiček, či možnost pomocí blbnutí s motory trikovat ve stylu Battlestar Galacticy. Potíž ale je, že v praxi je to celkem na pytel...)

Co jsem také příliš nepochopil, bylo obchodování. Ne tedy, že bych nepochopil samotný proces, ale vzhledem k tomu, jak nezáživné a otravné je v téhle hře cestování na větší vzdálenosti (což je pro dobrou cenu nezbytné), tak pro mě samotná finanční motivace, ať sebevětší, prostě nebyla dostatečná, protože raději půjdu hrát solitaire, než abych se buhví jak dlouho prokousával stezkami tohoto vesmíru (a než mi to nějaký chytrák vpáli: Ano, vím jak se používají waypointy a autopilot). V příběhových misích jsou tedy tyto cesty zábavné, protože jsou prokládány dialogy a událostmi, ale pendlování jsem opravdu po první cestě musel pověsit na hřebík... (a to upozorňuji, že obvykle mám freelance obchodní hry celkem rád.)

Tím se dostávám k příběhu, který je jednoznačně největším plusem a to nejen po dějové stránce, protože příběhové mise jsou fakt nadupané. Několikafázové, postupně gradující bitvy prokládané rozhovory a cut-scénami, jsou hlavní důvod, proč má smysl si tuhle hru zahrát. Dokonce mě vyhlídka na další posunutí příběhu držela u hry i mezi dějovými misemi, kdy jste nuceni si otravnými generickými bitvami vydělávat na lepší vybavení. Občas tedy bývají problémy se zasazením příběhu do světa hlavně tedy kvůli častému střídání stran (např. episoda s Lane Hackers - Zachránili mě ze šlamastiky, spokojeně jsem pokecal s jejich bossem, odletěl jsem a když jsem se po chvíli, aniž bych posunul příběh, vrátil, tak jsem zjistil, že jsme opět nepřátelé, přestože jsem si před pár minutami dával na jejich bázi kafe), ale myslím, že to se dá odpustit.

Problémem akorát je, že když příběh po 15-20 hodinách dokončíte, tak vám hra oznámí, že není u konce, jelikož stále vás ještě čeká spousta systému a tajů k objevení a prozkoumání a řada úkolů ke splnění... Tak moment: Já právě dokončil dějovou linii, která finišovala tou nejbombastičtější sérií bitev, kterou ta hra může nabídnout a mám teď úžasnou vyhlídku létat klidně do skonání světa po generických systémech, které všechny obsahují ty samé generické questy? Wow... Kdyby si alespoň autoři trochu vyhráli se speciálními nepříběhovými úkoly pro různé lokace... Takhle jsou všechny generické mise akorát o tom, že je třeba někam doletět a někoho rozstřílet. Chápu, že v multiplayeru může ten freelancing být nějakou dobu zábavný, ale já jsem z toho pocítil trochu rozčarovaní. Je super, že je universum velké, ale já už (oproti začátku) neměl později ani motivaci přistávat na většině planet a stanic, protože jsem věděl, že tam prostě nic zajímavého nenajdu. A že můžu být třeba pirát a místo stále stejných bitev s piráty trpět úplně stejné bitvy s fízly? No nic...
+18 +19 −1

Nocturne

  • PC 50
Nocturne má úžasnou atmosféru; je to přesně ten typ hororu, jaký mám rád. Černobílý, romantický, studený až mrazivý.

Jenže, atmosféra žel zdaleka není všechno. Hratelnost je neuvěřitelně příšerná; náplň hry se sestává - tedy kam až jsem se dohrál... pravda, ne až tak daleko - snad pouze z procházení jednotlivých lokací (víceméně lineárních; není moc kde se ztratit) a likvidace nepřátel. A právě ona akční složka měla za následek, že jsem s hrou poměrně rychle praštil (ačkoli jsem ji zkoušel rozehrát vícekrát). Poměrně atypické ovládání - klávesnice (+ případně myš) jako v běžných TPS, ovšem s pevně umístěnou kamerou - se dá přežít jen do té doby, než se na vaši nebohou postavu (nejlépe otočenou směrem k vám) stojící někde daleko v rohu obrazovky sesype kupa nepřátel.

Pak totiž nastává peklo; jediné, co vidíte, je masa nepřátel spolehlivě zakrývající každý kousek Strangera, který by vám mohl napovědět, kterým směrem je asi tak natočený či na koho - a jestli vůbec - míří. Autoaim tu tedy sice je, moc však situaci nezachraňuje (nicméně bez něj musí být hra snad naprosto nehratelná). Takže jen držíte tlačítko střelby, doufáte, že snad na někoho míříte a bezmocně sledujete, kterak vám ubývají HP. Vskutku hororový zážitek.
+18