Co právě hraji?
SP:
Valkyria Chronicles
Heavy Rain
SOCOM
inFamous 2



MP:
Battlefield 3
Killzone 3




Na co se těším?
GR: Future Soldier
Max Payne 3
Tomb Raider
Killzone 4/ Dead Space 3
MGS 5

Já a mé stroje:

Mé stařičké PC (na kterém již nic nerozjedu,bohužel)
Intel Pentium D805(3,32GHz), Nvidia GeForce 7600GT, 4GB RAM, 160GB HDD

Monitor
NEC MultiSync 20WGX2 Pro

PS3 - Nejnovější přírůstek
PS3 Slim 250Gb
Po třech letech okecávání jsem si konečně koupil PlayStation 3, což je nyní jediný možný nástoj, na kterém můžu hrát...

Vlastněné PS3 hry:
Army of Two, Call of Duty 3, TNA Impact, Battlefield: Bad Company, Medal of Honor, Heawenly Sword, Resistance 1+2, Killzone 2, Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots, Pure, Saboteur, Prince of Persia: Forgotten Sand, Uncharted 1+2, The Bourne Conspiracy, Condemned 2: Blood Shot, Call of Juarez: Bound in Blood, Dark Sector, Midnight Club: Los Angeles Complete Edition, GTA IV, Motorstorm 1+2, Dead Space, Infamous, Red Faction Guerrilla CZ,Borderlands GOTY,
Batman Arkham Asylum, Dead Space 2: Limited Edition, Valkyria Chronicles, Killzone 3 Helghast Edition, Batman: Arkham City Game Edition, Batlefield 3 Limited Edition, Uncharted 3 Special Edition, Bionic Commando, Bioshock 2, 007: Bloodstone, Warhammer 40K:Space Marine, Just Cause 2, Heavy Rain, Crysis 2, Rage, Binary Domain, The Darkness, The Darkness II, Singularity, Far Cry 2, Brothers in Arms 3, Timeshift, Aliens vs Predator, BF: Bad Company 2, Homefront, Top Spin 4, Socom: Special Forces, Resistance 3, NFS: Undercover, Wolfenstein,

TV
Philips 37PFL7605H

Já a hry:
Nejvíc v paměti z mého mládí mi zůstaly vzpomínky na hraní na PC a hlavně na nejlepší konzoli všech dob - SEGA Mega Drive :), na které jsem pařil takové nezapomenutelné pecky jako Vectorman, Jurrasic Park a hlavně pro mne srdcový Sonic 1+2.

Poté na SŠ přišel první pořádný PC a začlo se pařit. Až někdy po 18letech sem přičuchl k progamingu a SP jsem opustil. Když jsem přišel na výšku opustil jsem progaming a úplně na hraní zanevřel. Nehrál jsem přes rok a půl(až 2, jak se to vezme) začal jsem vnímat, že je sice plno her, ale opravdu kvalitní není ani 5% her. Od roku 2007, kdy přišla ta moderní vlna "dospělejších" her(GTA 4, Bioshock) cítím velký pokles v kvalitě. Je smutné co vychází v dnešní době za hry, vše je jen hype, marketing, přitom finální výsledek nestojí za nic, ale nikdo není soudný si to připustit. Proto se v hodnoceních snažím upozornit na nedostatky a žádná hra u mne jen tak snadno neprojde.
Používám stupnici 0-95% a to bohužel už drtivá většina nedělá ani 50-100% - smutné.
Takže u mne hra 60-65% je nadprůměr a solidní hra.
70-80% dobrá hra
85% super záležitost
90% výjmečná hra
95% ultimátní hra(zatím jen 4)
100% ještě žádná hra nebyla dokonalá a ani nebude...

Dnes už PC nestíhá, takže hraji na PS3 a jsem absolutně spokojen. Nic nemusím řešit a to je čupr :), dříve jsem byl PC only, dnes už jsem otevřený a nezabedněný :P, konzole každopádně něco do sebe a hraní má úplně jiný rozměr a hlavně je to ve všech ohledech komfortnější.


Oblíbené žánry
Nejraději hraji FPS, TPS, akční, stealth, taktické, plošinovky s prvky adventury a nepohrdnu ani nějakými závody. Vůbec nehraji strategie a RPGčka taky skoro vůbec, ale je kuriózní, že má nejoblíbenější hra je SW:KotOR :).

Nejlepší hry a série
Star Wars: Knights of te Old Republic, Mafia, Star Wars Jedi Knight II: Jedi Outcast, Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots

Nejvíc žiji sérií Metal Gear Solid - je to nejlepší herní počin vůbec. Dále Uncharted sérii, Splinter Cell(první 4 díly), Prince of Persia(původní trilogie).


Já a hodnocení/recenze her zde se nenacházejících:
Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots - 96%
Metal Gear Solid 3: Subsistence - 94%
Metal Gear Solid: Peace Walker - 86%
Uncharted - 81%
Uncharted 2 - 92%
Uncharted 3 - 84%
Heawenly Sword - 78%
inFamous - 74%
Resistance - 35%
Resistance 2 - 33%
Resistance 3 - 70%
Motorstorm - 72%
Motorstorm Pacific Rift - 73%
Killzone 2 - 66%
Killzone 3 - 87%
God of War - 74%
God of War II - 71%
God of War III - 67%
Battlefield: Bad Company - 83%
Midnight Club: Los Angeles Complete Edition - 56%
Army of Two - 41%
The Bourne Conspiracy - 26%
TNA Impact - 52%
Dead Space: Extraction - 71%
Enslaved - 32%
Condemned 2 - 47%
The Darkness - 34%
SOCOM 4 - 56%

Call of Duty 3 - 26%
Chtěl jsem si zahrát něco z WWII, CoD serii mám rád, tak sem si řekl, že by to nemuselo býti ažtak špatné. Hra je ovšem děsně tupá! Myslel jsem si, že 2jka bude tím slabým dílem série, ale 3jka je opravdu nejslabší. Treyarch se předvedl. už se děsím 5tky, ale hlavně mám obavy z Black Ops:(, na který jsem se velmi těšil. Gameplay příšerný(připadalo mi to jako hra z roku 2000, takový koridorek), AI totálně hloupá, parťáci vůbec nepomůžou, na vše je hráč sám. Otřesné zvuky. Konflikt se odehrává pouze v Normandii, takže prostředí se ohraje a mimo to, se stále opakuje. Rusaky vystřídali Poláci, ikdyž ti jsou úplně stejní(výbavou,...) jako Britové/Kanaďané. Dá se tedy řící, že se hraje za Amíky a Anglány. Nervy jsem zažíval u checkpointů, jelikož ty rozmísťoval asi člověk bez mozku. Musel jsem opakovat třeba i 20minut hry, abych se dostal tam, kde jsem zemřel. Hru jsem tak neustále vypínal a proto se mi zdála šíleně dlouhá. U této hry bych snesl i poloviční délku. Co je na hře ale dobré je implementace a větší zapojení Sixaxisu. Zatlačujete třeba dutinku do plastické trhaviny páčíte páčidlem a podobné úkony, ale hlavně souboje s nácky. Probíhají ve formě naskriptované situace, kdy na vás skočí třeba z poza rohu. Chce vám dát meel attack, jenže mu zbraň chytíte a začnete se s ním přetahovat. Není to vůbec jednoduché takže ovladačem je třeba vrtět o 106 i sem se zapotil :D. Nakonec souboj vyhrajete a třeba ho přetlačíte a on spadne z římsy, zastřelíteho, či mu odjistíte granát na vestě a necháte ho přepadnout přes zeď :). Dále jde ovládat i vozidlo, ale to není přesné, lépe analogem. Analogem(obouma) taky ovládáte minomet, což je super, jelikož podobným způsobem se ovladá i ve skutečnosti(kroutíte páčkami dokola a nastavujete výšku a směr). Stejným způsobem de ovládat Flak atpod. Ale jinak sem se celou dobu nudil, škoda.


Já a progaming:
Nikdy nikdo nepochopí kouzlo progamingu, dokud ho sám nevyzkouší. Je to absolutně jiný rozměr hraní. Adrenalin, týmový spolupráce, neustálé zlepšování a učení se, a další absolutně nepopsatelné pocity. Získal jsem několik prátel, ale na prstech jedné ruky jsem získal neskutečné opravdové přátelé se ktrými jsem zažil mnohé(myslím v RL) a neskutečně si jich vážím.

Jak to ale vše začalo? Velice nevinně :) Řekněme si na rovinu, na progaming prostě skill mít musíte! Je to sice hodně o tréniku, ale z lamy prostě pro hráče neuděláte. Nechci se tady v žádném případě nikterak chlubit, ale to co jsem v DoD:S a posléze v CoD4 dokázal, mi stačilo, abych byl spokojen se svými výsledky. Nikdy bych ani nevěřil, že budu denodenně trenovat několik hodin(ne hrát, ale opravdu trénovat), abych se dostal na špici a něco si i sobě dokázal. Ale od začátku. Když jsem byl ještě malým klučíkem(kolem 13let), otevřela se nedaleko internetová kavárna(tehdá novinka a na pár let velice v módě). PC jsem doma neměl, tak jsme tam s kamarádem byly pečení vaření. Poslední korunky, keré jsem měl mít na svačinu do školy atp jsem škudlil, abych mohl jít aspoň na hoďku zapařit. Ani nechci vědět, kolik se v tom peněz utopilo. V kavárně jsem se tedy poprvé setkal se síťovým kláním a MP obecně(tehdá net ještě nefrčel tak moc, takže pouze LAN). Začínal jsem na Unreal Tournamentu. Za nějaký ten čas se ovšem objevila první verze CSka a to byl boom jako prase, byl tak populární že nás tam den co den trčelo opravdu hodně. CSku jsem ale hodně vděčen, jelikož mi dal ty pravé a pevné základy. Pak jsem ovšem přestal navštěvovat kavárny. Za nedlouho jsem šel na střední školu, koupil si své první PC a věnoval jsem se všem nejlepším SP radovánkám té doby. Občas sme zašli se spolužáky do kavárny na hraní přes noc a tam jsem objevil velmi zajímavou hru - Day of Defeat(modifikace na HL z WWII). Po nějaké době až měl každý z nás net jsme se spolužáky hráli CS 1.6 po Hamachi a jelikož jsem lama nebyl a bavilo mne to, začal jsem přemýšlel o hrání po internetu a o tom, že bych si koupil CSSko. Což se nakonec stalo a koupil jsem si CSS, kde byl i HL2:Deadmatch a nový Day of Defeat:Source. CSS mne oproti 1.6tce moc nebavilo, ale neskutečně mne chytl právě DoD:S. Dodnes to pro mne zústává nejlepší online FPS všech dob, ale o kvalitách hry se tady rozepisovat nebudu. Začal jsem tedy na publicu a jen se tak plácál. Pak si ovšem někdo všiml, že nejsem jen pobíhající lama na publicu. Slovo dalo slovo a byl jsem ve svém prvním klanu KRYGL, který byl tehdá top klan v Hidden&Dangerous 2, klan se přeorientoval poté na CoD2 a v CtF slavili také nemalé úspěchy. http://www.krygl.eu/historie-klanu - stále jsem zde veden v historii. Někteří členové ovšem začli s DoD:S a utvořili jsme dva squady. Zde jsem získal své první zkušenosti. Hlavně díky nově příchozímu členu, legendě české scény v původním DoDu a mému dobrému kamarádovi, Hujikovi, který byl v top multiklanu neophyte. Huja nám předal zkušenosti, začli jsme s vymýšlením taktik a celé se to začalo skvěle rozjíždět. Po dlouhém rozhodování, kterou classu si zvolím, nakonec padla volba na classu nejtěžší a jednu z nejduležitějších - rifleman. Vynikající riflemani byli v DoD:S váženi zlatem. Po příchodu skvělého skilaře - mladého cub3, jsme dali dohromady slušný team a pustili jsme se do naši první ligy-evropské ClanBase. Když už to začinalo být nadějné, začly první problémy. Někteří hráči nechodili na tg a posléze ani na cw, což už byl velký problém. Aktivní jsme byli akorát já, Huja a cub3, situace už byla neúnosná a Huja odešel. Postoupil jsem do pozice DCL a zkoušel náš tým zvednout, ale neaktivita byla kamenem úrazu. Proto jsem z klanu odešel a měl chuť nasbírat zkušnosti v zahraničí. Proto jsem hledal nějaký dobrý zahraniční klan. cub3 chvíli po mne taky odešel do "zahraničí". Vystřídal jsem několik klanů a multiklanů, až jsem se usadil v jednom anglickém (http://www.gkclan.com/cms/ ). Tehdá jsem anglicky moc neuměl, takže to občas bylo peklo :D. Ač kluci skill celkem měli, vůbec neměli propracované taktiky, nevěděli různé detaily, jak se ze spawnu na spawn stříli granáty(riflemani),takže musely se komplet překopat taktiky i názvosloví jednotlivých částí map. Tenhle klan byl ale pohodový - hráli tam Němci, Angláni, Francouzi, no byla sme pěkná směska :). Vzhledem k mým zkušenostem jsem byl po čase jmenován CLkem, což mne strašně potěšilo, poprvé jsem tedy byl Clan Leadrem. Na ClanBase sme si vedli v rámci možností dobře. Poté ovšem přišla hodně nešťastné a hloupé nedorozumnění. Při jednom cwčku napsal někdo něco vtipného v chatu a ja jsem na to napsal "hh" - jak jsem byl zvyklý z českých klání(haha-smál jsem se tomu), ovšem mimo naše hranice to znamená uctívání toho vousatého německého pána (Vůdce), zápasy se samozřejmě nahrávají, takže nebyl problém si to printscreennout a poslat stížnost na ClanBase. Na druhý den jsem přišen na tg a dozvěděl jsem se, že jsem byl propuštěn přímo manažerem multiklanu. Klukům jsem to vysvětlil ,jak to bylo myšleno a že to bylo nedorozumění. Kluci se za mne postavili ale nedalo se s tím nic dělat. Tak trochu zapůsobila hrdost a neměl jsem se ani chuť vracet posléze, kdy se vše uklidnilo. Chtěl jsem se vrátit do "Čech", jelikož taky zapůsobil patriotismus. Tak jsem začal hledat něco adekvátního. Shoda náhod - cub3 odešel taky ze svého anglického klanu. Po dlouhé rozvaze kam se vydat, jsme se nakonec rozhodli, že si založíme svůj klan. Překecali sme Huju, aby nám občas přišel vypomoct, nakonec byl CLkem:). Bylo to těžké, jelikož jsme nebyli pod žádným multiklanem(obepisování multiklanů není prča, když sestavujete nový tým a všichni chtěli nějaké úspěchy, jenže každý je měl individuální a 3 dalši kluci byli nováčky na scéně) , takže jsme neměli server, tudíž nebylo kde trénovat, dva kvalitní supporty jsme po čase našli, ovšem problém byl se snipou. Takže nakonec cub3 přebral roli snipera a ještě sme si našli jednoho nadějného riflemana. Tým byl velice nadějný, jenže bez zázemí a serveru to prostě nešlo. Tak já, Huja i cub3 jsme nakonec přijali velice nadějnou nabídku od známého(tehdá ještě na výsluní) multiklanu Black Trains, jejich DoD:S sekce se tehdá rozpadla jelikož odešlo pár členů. Takže jsme doplnili řady a já byl rád jelikož tam zůstali talentování hráči a Steny s mixxíkem(suporti) byli mí známí přímo ze Zlína. A tak začalo to nejlepší období ever. S klukama nám to skvěle šlapalo a byli sme totálně rozjetý černý vlak, který kosil vše, co mu přišlo do cesty. V čechách sme všechny vydrtili a také vyhráli českou ligu na CB, neměli sme tu konkurenci(jelikoz kluci z neophytu se rozpadli dříve než sme se dali dohromady, to bysme měli jiné fofry). Proto jsme se na českou scénu nesoustředilo, páč nás nikam neposouvala, začali sme se soustředit na evropskou scénu a vrhli se do monstrózního kolotoče ve dvou nejprestižnějších evropských ligách. Každý den jsme měli tréninky, tg a taky cwčka. Bylo toho hodně, ale bavilo nás to. Samozřejme že přišli i težké časy, ale ty jsme překonali. Taky rád vzpomínám na mezihernový turnaj 3v3, kdy Huja vypomáhal nově obsazenému Kryglu a my se Stenym a mixxikem jsme tajně vymysleli [Numbers], jelikož jako BT sme se v jedné herně nemohli sejít. Každý nechápal, co to je za nováčky, kteří drtí zajeté týmy :). Když jsem to pak do Prahy volal Hujovi, že sme to my, málem mě přetrh, další den jsem si to na tg pěkně slíznul :D. Jelikož sme byli každý, krom cub3, "staří", každý z nás začal mít čím dál více povinností v RL, CS a CSS sekci BT se nevedlo a multiklan celkově upadal :(. Ve hře to bylo znát, domluvili sme se že v nejleším se má odejít a tak jsme opustili vice méně pozvolna všichni DoD:S scénu. Je škoda, že s náma skončila i víceméně česká scéna. Pár klanů mělo potenciál, pár z nás dělalo promotéry české DoD:S scéně, na ESL jsme založili českou ligu, jenže kluci moc nehráli a neměli ten náš někdejši entuziasmus, poté sme se vytratili úplně. DoD:S tak pro mne znamenal velice plodné 2 roky skvělého týmového hraní,splnění cílů a několik dobrých přátel.
Od progamingu jsem úplně odešel. Za pár měsíců jsem zjistil, že kluci hrají MP novou hru CoD 4, tak jsem tedy zainvestoval pro mě do té doby nenáviděného CoDa, který byl pro lidi s non-skillem(CoD2) DoDaci CoDaky nemeli radi, jelikoz DODS byl s obtiznosti nekde jinde, jenže při té obři konkurenci se člověk musí přizpůsobit. Začal sem hrát na pubu a začátky byly celkem těžké - přizpůsobení se na novou hru, ikdyž na pubu se lamy killuji velmi snadno :). Ale netrvalo dlouho a začal sem si pohravat s myšlenkou o5 skočit do toho kolotoče a prověřit jestli na to ještě mám a hlavně jestli mám na to, prosadit se v úplně jiné hře. Ani nevím, jakou náhodou jsem se přichomítl k totální elitě starého DoDu a kdysi dávno i DoD:S,začali sme hrát CS:S(poté CoD4), tihle chlapíci byli v neophytu i esube, samozřejmě hráli i v reprezentaci ČR v Nation Cupech. To byla pro mne velká pocta, hrát s takovýma legendama mé milovane hry. Kluci hráli CoD4 necelé dva měsíce , ja se za krátkou dobu dostal na úrovenň, abych s nimi mohl hrát cw. Začali sme hrát českou i evropskou ESL a neskutečně nám to šlo, ten skill z DoDu se prostě projevil. Jednoduchá hra CoD4 nám sedla, ovšem poté jsme přišli do kontaktu s top klany ČR, zde je základna oproti DoDu obrovská, a už to bylo velice náročné. CoD4 jsem ovšem hrál velice krátce, jelikož mi do toho zasahovala i maturita. Ale i tak jsem se za 6 měsíců dostal tam, kam jsem vůbec ani nesnil a byl jsem spokojen s mými výsledky. Jelikož jsem začal chodit na vysokou školu, tak jsem kluky opustil a progaming tak definitivně opustil. Kluci se ještě nějakou chvíli drželi. Jenže opět zasáhl RL a tak pouze 2 kluci se tomu věnovali dále a dostali prestižní angažmá, které přijali. Já pak rok a půl na PC nic nehrál a až teď po dvou letech, když mám PS3 si sem tam zahraji nějaký ten MP, na pg již čas není. Ale zase hraji FPS na gamepadu, což není zrovna jednoduché, takže další věc, kde se snažím překonávat a kidlit lamy, co to jde :). Progaming mi toho dal hodně. Ukázal mi jinou perspektivu hraní a nepopsatelné souznění se svými spoluhráči. Na tuhle část života vzpomínám velice rád. Třeba v důchodu bude ještě čas :P.

Já a osobní život:

Já a Star Wars:


Já a seriály:


-----------------------pROFILe uNDEr cONSTRUCTIOn-----------------------------




STAR WARS Maraton 2010 (dále jen SWM)


Rozhodl jsem se sepsat pár větiček z této nevšední akce.Jednalo se o promítáání všech 6ti filmů Star Wars chronologicky. Bylo to zčásti akce CSWU, na což já velice dobře slyším:). Také se konala soutěž o hodnotné ceny a o ty se měli podělit lidé, kteří zbydou a následně se o pořadí rozhodne vědomostním kvízem. Víte, na to já sem slyšel, nešlo mi ani tak o to nějakou tu cenu vyhrát, ale hlavně se zúčastnit a vyownit a povodit si ty ostatní „ znalce“ , kteří strašně myslí, kolik toho neví, což se nakonec ukázalo jako největší kámen úrazu onoho dne, ale o tom později.

Jelikož jsem onu středu konání měl zrovna sjíždět vrchovaté kopce italských Alp, bylo mi velmi líto, že se nezúčastním této, pro mne velmi zajímavé, akce na kterou mne upozornil strejda Facebook. Co se ovšem nestalo? Praskla trubka a náš hotel byl vyplaven, výlet přesunut. Ve středu bych si na to ani nevšiml a chtěl jsem se věnovat té zatracené bakalářce. Co čert nechtěl se mi pod myš opět ochomejtla pozvánka na SWM. Hodně jsem váhal, ale nakonec jsem vyrazil s velkými obavami, jelikož sem vyrazil až v 18h. Akce začínala 18:30 registrací a nic sem ještě neměl ani nakoupíno. Na SWM bylo totiž na FB přihlášena 101 osob + přes 120 se „možná zúčastní“ a kapacita sálu pouhých 90 osob – byl jsem tedy smířen s tím, že se buďto do sálu vůbec nedostanu či budu sedět na zemi. Proto, co sem vystoupil z trolejbusu(jinak perlička – je sem úplně novým! vzruší :D) a nasadil smrtelné tempo směr obchod. Nakoupil jsem, a stále nechápu proč zrovna todle, velmi podivné věci : 1x Pepsi, 2 Shocky a 6 rohlíků(suchých wtf?! :D z domu jinak jabko a banán). Vyrazil jsem směr U44 s domněním, že si nemůžu dovolit chybovat a risknul sem to, že to bude ta budova, kde jsme kupovali kdysi lístky na ples. Naštěstí jsem to odhadl velmi správně. Po příchodu sen byl relativně potěšen – před dveřmi stálo kolem 20ti lidí, což bylo přijatelné. Sál ovšem nic moc, čekal sem něco opravdu velkého, tohle bylo opravdu prtavé. Nic méně registrace stejně nezačala 18:30, tak jsme čekali snad dalších 20minut v řadě – ta se začala značně plnit. „Registrace“ probíhala tak, že sličné slečny na vás přilepili papírek s číslem, lapl jsem si na celkem pěkné místo ve 3tí řadě a velmi mě zaujali netradiční židle s otáčivým ramenem. Promítat se začlo kolem 19té a předtím jsme si vyslechli pravidla. Na záchod se mohlo chodit pouze po titulcích jednotlivých epizod, pokud nutně potřeboval mohl využít tvz. 2 „žolíky“ a na max. 5minut si odskočit. Taky ste neměli klimbnout/spát déle, jak 15 vteřin, pak jste byli vyřazeni ze soutěže. Takže pravidla relativně drsná. Každý dostal lahev REDBullu a další pro případného účastníka s doplňkem SW. Velmi mne nepotěšil kvíz, jelikož se měl týkat detailů a špeků z odvysílaných filmů, tidíž celkem zklamání, jelikož sem nemohl využít svých znalosti EU a všeobecného rozhledu okolo SW. Ale co, řekl jsem si, stále je tu možnost ukázat své znalosti alespoň v tomto „úzkém“ pohledu na věc. Jak jsem zmínil na začátku, šlo mi o výzvu – o těžký kvíz, aby mne potrápil. Proto mne ceny nezajímaly – 1vní ceny 640GB HDD bych stejně prodal, jelikož mám 1,5TB, jen třetí cena by mi byla k užitku a to byly 2 knihy, které zatím nemám ve své knihovničce, hlavně tedy Luke Skywalker a Stíny Mindoru.

Začalo se tedy promítat. Ze začátku celkem velký poprask a to s nastavení českých titulek, asi 20minut se nemohly stále objevit, buď tam byly polské či jiného jazyku nebo vůbec. Chlapec u PC si nenechal poradit a neustále dával RESUME, takže co mohl čekat? :D Vyzkoušeli snad 4ro přehrávaču a snad nějakým zázrakem a přánim přes stovku přítomných se zjevili toužené titulky a s velkým aplausem a nadšením jsme tedy začli epizodou I. Když už jsem zmínil tu účast, bylo tu něco, co mne relativně šokovalo – a to, kolik se na místo dostavilo šikovných a sličných slečen! Čekal sem pár geeků ale pěkné slečny? To sem tedy koukal...2 šikovné seděli vedle mne, takže sem byl, jak v sedmém nebi. Každý přeci z nás – „bláznů“ ví(i Ted Mosby), že mít krásnou ženu, které nevadí či se dokonce zajímá o SW, je sen:). Takže místnost plná potencionálních budoucích žen :D. Jak šel čas, tak se ovšem postupně ztráceli až k Epizodě 3, kdy už bylo skoro vymeteno,zbytek již zůstal do konce. To už sem nehleděl na potencionální ženy, ale začal se soustředit na to, abych nezadříml, jelikož být od 7mi na nohou, to nebyla žádná sranda. Atmosféra byla super, hlavně u Ep.2 a 3 , jelikož se začali řešit dvojsmysly a narážky na různé sexuální vtípky, takže sme si užili pár peprných chvilek, zajisté změna, jelikož tak jsem o těch scénách nikdá nepřemýšlel, jako valná hromada přísedících :). No ale při takovém Order 66 to opravdu nebylo vhodné. Stále i po 5ti letech od premiéry mě to dostává a vždy mám z toho husí kůži, kord když jsem to měl tak komplexně pěkně od 1ničky. Hlavně při Macově skonu :(. Jinak samotné zhlednutí SW v komplexu byl skvělý zážitek, navíc před a po konci dané epizody se tleskalo, v památných scénách se dodávaly peprné poznámky a vůbec byla vynikající atmosféra a všichni se náramně bavili. Ačkoliv bych řekl, že někdo tam vzadu asi lehce něco požil, páč ty zvuky byly neskutečné! :D. Přestávky se stanovily mezi filmy nakonec na 10minut, což pak bylo staženo i na 7 jelikož díky problémům s technikou jsme opravdu značně zaostávali za plánem :). Takže děkuji organizátorům a také především Jiřímu Budínskému, že tuto akci zorganizovali a umožnili.

Ovšem jedna věc se mi nelíbila a jelikož jsem zásadový a dodržuji pravidla, tak mě to děsně nakrklo...na začátku se stanovila pravidla a o5 se ukázalo, že když je člověk dodržuje, tak si akorát tak nabije...uznávám, že lidi se asi uhlídat nedali, to by chtělo organizovat ve více lidech a tak vůbec. Je škoda, že lidé nejednají fér, ale to bylo v konečném zúčtování to bylo stejně prd platné....Při promítání Ep.6 už jsem se pekelně těšil, jak se zapotím u kvízu a aspoň na tu knihu jsem si věřil. Ovšem hned v Jabově paláci při předávce robotů začala působit mocná Síla RedBullů a začlo se mi šílenš chtít na záchod:D a znalí člověk ví, co za souboj jsem měl ještě pře sebou. A říkal sem si, že prostě na záchod nepůjdu, mám sice 2 žolíky, ale co když se na to bude pak přihlížet? Ne, prostě půjdu s čistým štítem a použiji vědomosti. takže mezitím, co naši hrdinové hrdinně bojovali, já statečně odolával tlakům ze všech stran...zpomalilo se mi dýchání, jelikož hluboké a normální dýchání situaci značně komplikovali, proto jsem začínal být i značně přidušen. Jenže ja to prostě zvládnu! Luke čelí Císaři, já čelím tomu, co již kdysi před staletími potkalo mého souputníka Tycho de Braného, který ,tak zaujat hvězdami a svým dalekohledem, zapomněl jít na záchod, což nakonec vyústilo v to, že mu explodoval močový měchýř a následně otrava a rychlá a bolestivá smrt. Šlo tu o čas...do konce filmu zbývala slabá hodina a půl a má smrt mne mohla potkat kdykoliv, či následné problémy s prostatou. Ale prostě ne! Jsem bojovník! A budu bojovat až do konce, obhajoval sem si to tím, že si to poté alespoň zasloužim...za předpokladu tedy, že to přežiji :). Už po příletu na Endor to bylo krajně neúnosné. A možná sem měl už na krajíčku.....jako slzy! ne nic jiného! :D. Opravdu na bitvu o Endor jen tak asi nezapomenu do konce života! Vyhrál jsem ji s Rebeli zaslouženě. Párkrát se mi chtělo opravdu na záchod, ale tohle bych řadil mezi TOP 3, možná jako vítěze. Člověk pak již dole nic necítil a spíše můj hrudník v propojením s břichem zažíval peklo - už jsem to měl všechno tvrdé, tak sem si pomyslel kolikrát, že je se mnou již Ámen :). Dostával jsem se z toho ještě pár hodin, ale nechme močové měchýře močovými měchýři. Přežil jsem to a sám si dal cenu Vydrž Prťka vydrž 2010:).

S promítáním jsme skončili lehce po 8:30 a já posléze vystřelil vykonat potřebu. Co mi zkazilo jedinečný zážitek skvělého večera a doslova boje o holý život poslední hodiny a půl byl ten, že jelikož jsme opravdu natáhli a místnost se musela uklidit před další výukou.....no zkrátka kvíz byl zrušen :X, což je pro organizátory pochopitelné, z části je to omlouvá, ale prostě jsem se na něj těšil celou dobu. Klidně bych si ho dal na „socho“ bez cen. Ceny se rozdaly stylem podepište si „registrační“ čísla, vhoďte čísla do pytle a vylosujem 4 výherce. Je smutné, že se účastnili i lidé klimbající a dokonce spící. Což mne dožralo, jelikož jsem riskoval svůj život, abych se dožil kvízu a vlastně jsem mohl umřít pro nic za nic, nikdo by nevěděl o mém heroickém výkonu a umřel bych v totálním zapomnění. Organizátoři by mne nejspíše šoupli do jednoho z přítomných modrých odpadkových pytlů a skončil bych na smetišti:D. Konec se dokonce točil, to již jsem se tam nehorázně kroutil! Och to bude pohled:D Samozřejmě sem vyhrál kulové s přehazovačkou a mohl jsem být vůbec rád, že jsem svůj boj o život přežil. Ovšem figurka Hana Sola nebyla atak „daleko“ když ji vyhrálo číslo 41 a já byl 49. Při vyhlašování „čtyřicet..“ už ve mne dokonce hrklo, ale nedopadlo to...sem pak nevěděl jestli se smát či brečet, tak jsem s neutrálním pocitem vyrazil vyhodit odpad, na každém patře jsem projistotu navštívil WC a vyrazil směr domov, za „odměnu“ jsem posnídal v McD a doma nejela elektrika, což mne totálně dorazilo a raději jsem rezignoval a šel spát....

Každopádně super akce, tento článeček berte s rezervou a humorem, jenž jsem raději psal místo bakalářky pro Vás(snad trochu pro pobavení)jelikož sem raděj splácal pár vět a dojmů .Nemám již sil prohlížet gramatické a stylistické chyby – takže za to velká omluva. Takže ještě jednou velké Dík pořadatelům a příště rád uvítám promítání s drsnými pravidly a těžkým kvízem ať se opravdu projeví ten nejlepší a ceny si zasloží. Jinak při Ep 6 a po sem byl totál ready, takže příště 24hodinovka minimálně! :). Viva la CSFD, RedBull,GigaComp, vychytane.cz a samozřejmě Jirkovi a spol.! :). Těším se na další shledání, úspěšné zkouškové, mějte se;).


Ofic. zpráva + fotoreport: http://www.suport.cz/kultura/star-wars-maraton-sila-byla-potreba